KOMENTÁŘ: Zastropování cen energií naší vládou nemá žádný efekt. Zoufalou situaci by možná mohla vyřešit Evropská unie
Než se dostanu k tomu, co se teď děje mezi Německem a zbytkem Evropské unie, je vhodné říct něco k zastropování samotnému. Evropská unie zvažuje možnosti, jak zastropovat ceny plynu už opravdu dlouho. Několikrát se mluvilo o tom, že potřebují nejprve propočítat všechny možné dopady a naplánovat, co bude důsledkem zastropování. Stále více zemí tlačí na Brusel, aby omezil zničující vysoké náklady na provoz domácností i firem.
Francie, Itálie, Polsko a 12 dalších zemí zaslaly na konci září Evropské komisi společný dopis, v němž ji požádaly, aby navrhla celoevropský cenový strop pro velkoobchodní transakce se zemním plynem. Rostoucí inflace se zdá již nyní neúnosná, a tak věří, že tohle by ji mohlo udržet na uzdě. Podepsali ji ministři energetiky Belgie, Bulharska, Chorvatska, Francie, Řecka, Itálie, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Španělska.
Německo, které se dlouhou dobu jevilo nejasně ve svých postojích, nyní samo řeší vyčlenění 200 miliard eur (tedy skoro pět bilionů korun) na zastropování cen elektřiny a plynu pro německé firmy a domácnosti. Brusel byl tímto rozhodnutím pobouřen, protože Německo nijak nekonzultovalo toto rozhodnutí, přitom už dlouho vytrvale odmítá podpořit zastropování na celoevropské úrovni. Na svém území to tedy prosazují, v Evropě naopak bojkotují. Takové rozhodnutí všechny zaskočilo, pro Česko to přitom není špatné, protože vzhledem ke špatné ekonomické situaci v našem státě se vládě plošné zastropování nehodí. Proto také ty vysoké stropy, jež vlastně zatím pro nikoho stropy nejsou. Německo naopak hledá jiná řešení jako protlačit společné nákupy energií.
Komise je skeptická a má hned několik návrhů, jak zkrotit ceny plynu, exekutiva, přesto ale trvá na tom, že plného zastropování se obává, zavedení širokého stropu cen plynu by totiž mohlo být složité a mohlo by představovat riziko pro energetickou bezpečnost.
Situace v Unii je tedy dost komplikovaná. Evropská komise vyjádřila pochybnosti a navrhla, aby EU místo toho přistoupila k omezenějším verzím cenového stropu. Těch způsobů, jak by mohla EU postupovat, je několik. Jak by se tedy daly ceny energií na této úrovni zastropovat?
Musíme být opatrní, protože opatření pokrývající jak zkapalněný zemní plyn, tak dodávky potrubí, by mohlo narušit toky paliva mezi zeměmi EU. Evropská unie by potřebovala opravdu mnoho financí, aby zajistila, že země budou moci stále přijímat dodávky plynu z konkurenčních globálních trhů, kde mohou být jiní kupující ochotni platit ceny nad limit EU. Tento krok by mohl znamenat narušení dodávek od zahraničních dodavatelů.
Jednou z variant stropu je tedy nastavení cen pouze pro ruský plyn. Potřebujeme cenový strop pro veškerý dovoz ruského plynu, což si uvědomuje i komise. Ta začátkem tohoto měsíce navrhla omezení cen ruského plynu, ale tento nápad odložila poté, co došlo k projevům obav zemí střední a východní Evropy, že by Moskva reagovala odříznutím zbývajícího plynu, který ještě stále posílá.
Evropa se před invazí Moskvy na Ukrajinu spoléhala na Rusko se 40 procenty svých zásob. Tento podíl klesl na 9 procent, protože Rusko od té doby snížilo dodávky do Evropy. Vzhledem k nízkým objemům, které Moskva nyní posílá, by se mohlo snadno stát, že cenový strop příliš sníží evropské ceny plynu a bude fungovat spíše jako krok ke snížení příjmů do Moskvy, než že by vyloženě pomohl naší situaci. I tak je ale tahle možnost stále brána v potaz. Komise dokonce rozesílala začátkem září dokument, který informoval o podrobnostech takového zastropování. Dalo by se říci, že podle exekutivy EU by opatření mělo být chápáno jako sankční opatření vůči Rusku, jelikož Moskva pravděpodobně na oplátku zcela zastaví vývoz do Evropy. Pokud taková situace nastane, nezbývá nám než začít shánět plyn jinde a po finanční stránce to rozhodně úleva nebude. Proto se tohle řešení nezdá jako příliš prospěšné. Vlastně by bylo prospěšnější Ukrajině, která s Ruskem válčí a potřebuje ho poškodit než nám.
Existuje i jiný návrh stropu plynu, a to konkrétně pro plyn používaný k výrobě elektřiny. Evropské ceny elektřiny jsou určovány elektrárnou potřebnou k uspokojení poptávky. Snížení nákladů na elektřinu poháněnou plynem by proto mohlo snížit celkovou cenu elektřiny, ačkoli vlády by musely plynárenským závodům kompenzovat rozdíl mezi limitovanou cenou a vyšší tržní cenou, za kterou nakupují palivo. Tím se vracíme k finančním zásobám, o kterých jsem mluvil výše. Ani ty nejsou nekonečné, a tak je zavedení stropu opravdu obtížným oříškem.
Španělsko a Portugalsko zavedly plán, jak toho dosáhnout v červnu – což pomohlo snížit ceny elektřiny, ale také způsobilo zvýšení spotřeby plynu. Měli bychom si udržet na mysli, že jakékoli zásahy do snížení cen plynu musí být spojeny s opatřeními, která zabrání zvýšení poptávky po plynu v době, kdy se země snaží ušetřit vzácné palivo.
Evropská unie se do toho pustila naplno a pracuje na alternativní referenční ceně zkapalněného zemního plynu, o jehož nákup na mezinárodních trzích se evropské země předhánějí, aby nahradil ruský plyn. Historicky byla cena plynu v nizozemském uzlu používána jako cenový standard pro dodávky do Evropy.
Ale velké snížení dodávek ruského plynu způsobilo, že cena v tomto uzlu bude extrémně kolísat, zůstane nestabilní a rozhodně budou energie zde dražší než ceny v jiných regionech. Zdroje z průmyslu říkají, že trh EU musí mít cenu, která odráží skutečnou nabídku a poptávku zkapalněného zemního plynu, ačkoli někteří navrhovali, aby si průmysl vytvořil nové měřítko sám. Úspěch by závisel na tom, zda jej průmysl začne používat.
O tom, co se nakonec skutečně bude dít, se dále vedou debaty. Ministři energetiky zemí EU budou na dalších jednáních znovu diskutovat o možných stropech cen plynu. Komise, která navrhuje politiky EU, se snad během října podělí o podrobnosti o zvláštních opatřeních, která plánuje, aby se vypořádala s energetickou krizí. Prozatím je to, co vidíme jen nekonkretizovaný nástin možností. Jakmile Komise předloží návrhy, 27 zemí o nich bude jednat a pokusí se najít konečnou dohodu. Kromě cenových stropů plánuje Brusel opatření včetně nouzové podpory likvidity pro energetické společnosti.
Jelikož všechny možnosti znamenají komplikace, možná už vám dochází, proč jsem na začátku zmínil plány Německa. Česko ale v tom, co je nejlepší, souzní s tímhle sousedem. Tedy žádné stropování, ale společné nákupy. Jsme stát zcela obklopený jinými státy, přes které se k nám plyn dostává. Nemáme žádnou možnost brát zkapalněný plyn někde na pobřeží. V případě společných nákupů bychom tak měli situaci podstatně jednodušší než nyní.
Vláda dokonce vymyslela i česko-německou dohodu o vzájemné energetické solidaritě. Ta spočívá ve vzájemné pomoci a respektu ve snaze podpořit jeden druhého a tahle solidarita se bude rozhodně brzy řešit mezi všemi státy Evropské unie. Naše spojení s Němci je v tuhle chvíli totiž výhodné pro obě strany. My se tak nějak opíráme o víru, že Německo získá snadno pomoc ostatních států a oni zase věří, že naše předsednictví v Unii přece jen něco znamená. Ve výsledku je dohoda ale lepší pro nás, protože pokud by Rusko opravdu utnulo dodávky, my přijdeme o téměř 100 procent, zatímco Němci asi o čtyřicet.
Věřím tomu, že i Evropská unie nakonec vybere některé z již nastíněných řešení, jestli to ale opravdu nepředstavitelnou situaci v celé Evropě zachrání, za to už bych ruku do ohně nedal.
Autorský článek - komentář. Další zdroje: Euractiv.com, Euractiv.com
