KOMENTÁŘ: Čína se zavázala snížit emise. Míra dodržení jejího slibu ovlivní nás všechny

 Energetika 
12. srpna 2022 15:15 / Michael Veselý
  0
📷
1 fotografie v galerii
Čína předehnala ostatní státy ve vypouštění zplodin, teď potřebuje zelenou. Depositphotos
Čína je rozhodně číslo jedna ve vypouštění emisí. Bez velkého snížení emisí právě v Číně nemůže svět vyhrát boj proti změně klimatu. Proto se dá říct, že nešetrnost Číny k životnímu prostředí je problémem nás všech.

Během roku 2020 čínský prezident Si Ťin-pching řekl, že jeho země začne boj s emisemi do roku 2030 a rozhodně bude usilovat, aby byla uhlíková neutralita do roku 2060. Vyhlídka je to pěkná a už bylo na čase. Jeho prohlášení potvrdilo rovněž oficiální stanovisko Číny přímo před globálním klimatickým summitem COP26, v Glasgow. Zatím ale není vůbec jasné, jak toho hodlá stát dosáhnout. Neviděl jsem žádné plány, návrhy, konkrétní výpočty toho, co lze očekávat nebo jakým způsobem je nutné postupovat, aby byly emise před rokem 2060 pod kontrolou. Čína prozatím neřekla, jak bude těchto cílů dosaženo.

Je pravda, že podobné výzvě v současnosti čelí každá země. Všichni se musíme vypořádávat s problémy se snižováním emisí, Čína ale čelí těm největším, protože její čísla jsou mnohem vyšší než kdekoliv jinde na světě. Na osobu jsou emise Číny asi poloviční než v USA, ale její obrovská 1,4 miliardy obyvatel a prudký hospodářský růst ji posunuly daleko před jakoukoli jinou zemi v celkových emisích. Ještě v roce 1968 byla teprve 6. státem s největší produkcí škodlivých plynů vypouštěných do atmosféry. To se však začalo velmi rychle měnit, v roce 1989 se vyšplhala na druhou příčku hned za Spojenými státy americkými a ač je to k nevíře, i ty dokázala nakonec překonat roku 2005 a v roce 2006 se stala největším světovým producentem oxidu uhličitého. Od té doby se zde emise jen množily a množily, až za sebou nechala Ameriku jako zcela bezvýznamného soupeře. V současnosti je tato jediná země zodpovědná za více než čtvrtinu celkových světových emisí skleníkových plynů.

Nyní by měla být pod intenzivním dohledem ohledně svých závazků snížit tyto hodnoty. Spolu se všemi ostatními signatáři Pařížské dohody v roce 2015 Čína souhlasila s provedením změn, aby se pokusila udržet globální oteplování na úrovni 1,5 °C nad předindustriální úrovní a hluboce pod 2 °C.

Čína navýšila své závazky boje proti emisím roku 2020, ale i to bude pravděpodobně nedostačující. Čína potřebuje výraznou změnu, která co nejrychleji omezí produkci plynů a začne odvíjet chod země jiným, „zelenějším“ směrem.

Prezident Si Ťin-pching mimo jiné uvedl, že Čína bude od roku 2026 snižovat využívání uhlí a konečně přestane stavět nové uhelné projekty. Některé vlády a aktivisté si však myslí, že ani tohle není dostatečný způsob, jak z jámy, kterou si Čína vykopala, může ven. Čína bude muset do roku 2050 přinejmenším zcela přestat používat uhlí k výrobě elektřiny, dojde k nahrazení výrobou jaderné energie a obnovitelné energie. Aktuálně má Čína rozestavěných na více než 60 místech po celé zemi uhelné elektrárny, přičemž mnoho míst má více než pouze jednu elektrárnu. Pokud chce skutečně zamezit zhoršování stavu celé naší planety, měla by si uvědomit, že tyhle projekty už jednoduše nemůže dostavět. Tady není prostor pro dalších 60 míst, která se pokusí atmosféru zdemolovat. Nové stanice jsou obvykle aktivní 30 až 40 let, takže musí rozhodně snížit kapacitu nově vystavěných elektráren a také zavřít staré, pokud má snížit emise.

Některé elektrárny by pomohlo dostatečně vybavit, aby vypouštěné plyny zachycovaly. K tomu zatím ale nejsou dostatečně propracované technologie, jinak by naše problémy nedosahovaly těchto rozměrů. Umístit tedy na elektrárny ve velkém dané technologie potrvá. Čína tvrdí, že má právo dělat to, co západní země dělaly v minulosti, vypouštět oxid uhličitý v procesu rozvoje své ekonomiky a snižování chudoby. Pravdou je, že jen proto, že jiné země to stihly dřív, nemůžeme soudit jen Čínu za situaci, ve které se nacházíme.

V krátkodobém horizontu Peking nařídil uhelným dolům zvýšit produkci , aby se během nadcházející zimy vyhnul nedostatku elektřiny, jejíž cena prudce roste. Rostoucí poptávka ze strany těžkého průmyslu v důsledku pandemie Covid-19 vedla v poslední době k akutnímu nedostatku elektřiny v několika regionech země.

Nyní se chce Čína nasměrovat na obnovitelné zdroje a svou chybu napravit. Respektive bych řekl, nemá už příliš mnoho jiných možností. Při směřování k tomuto cíli může být velkou pomocí čínské prvenství ve výrobě zelených technologií, jako jsou solární panely a velké baterie. Čína totiž vyrábí více solární energie než kterákoli jiná země. Díky tomu by snad přechod mohl být o něco jednodušší a plynulejší. Jako první se zaměřila na zelené technologie jako prostředek k řešení znečištění ovzduší, což je vážný problém mnoha měst.

Vláda ale také věří, že mimo řešení špatné ekologické situace mají tyto technologie obrovský ekonomický potenciál. Mohly by poskytnout velké množství pracovních míst a lepší příjem milionům Číňanů, kteří na tom v současnosti nejsou dobře. Také snižují závislost Číny na zahraniční ropě a plynu, což se jim v době, kdy se Rusko uzavírá a nikdo nemůže odhadnout, kam směřuje své příští kroky, hodí.

Velkou výhodu má například i ve větrných elektrárnách, kterým by mohla dát trochu více prostoru než těm uhelným. Vždyť už v roce 2020 byly trojnásobně velké v porovnání s ostatními zeměmi, jež tyhle energie využívají. Nemyslím si ale, že by měla Čína v plánu tak rychle upustit od pohodlných znečišťujících zdrojů jako uhelná výroba. Možná tvrdí, že podíl její energie vyrobené z nefosilních paliv by měl do roku 2030 činit 25 procent, ale nebudu nikomu tvrdit, že se mi tenhle plán zdá přímo reálný, pokud se teprve teď dostavují uhelné elektrárny, které mají ještě léta fungovat, v tak vysokém počtu.

Výhoda elektromobilů

Čína je na sedmém místě na světě, pokud jde o procento prodeje aut na elektrický pohon, ale vzhledem ke své velikosti vyrábí a nakupuje více elektromobilů než kterákoli jiná země. V současné době je asi jedno z 20 aut zakoupených v Číně na elektrický pohon. Nepotrvá dlouho a všechna nová vozidla už budou jen na elektrický nebo přinejmenším hybridní pohon. To si u nás nejspíš nedokážeme ani představit. Elektronická auta vídáme spíše v Praze, a i tak je jich minimum. Doprava je zodpovědná přibližně za čtvrtinu emisí uhlíku ze spalování paliva, přičemž největším producentem emisí jsou silniční vozidla. Prudký nárůst těch poháněných elektřinou tedy rozhodně značí, že se blýská na lepší časy. Do roku 2025 by měla Čína také začít vyrábět baterie s dvojnásobnou kapacitou oproti těm, které vyrábí zbytek světa. To je velký pokrok, jenž určitě podpoří zájem o tyto vozy.

Zvětšení plochy půdy pokryté vegetací pomůže, protože rostliny absorbují oxid uhličitý. To je dobrá zpráva, jelikož Čína se stává zelenější rychleji než další země. Má poměrně rozsáhlý program, pokud jde o lesnictví. Jeho cílem je snížit erozi půdy a znečištění. Možná to zní jako drobné posunky, které nemůžou nic změnit, faktem ale je, že na jednání Číny v tomto směru v podstatě závisí celý svět. Pokud neuspěje, pak neuspěje nikdo z nás a klima se bude stále jen horšit. V tuto chvíli tedy nezbývá než věřit a sledovat dění, až nám politici lépe nastíní, jaký má být postup, jenž povede ke slíbenému zaražení emisí.

Nějaké dobré vyhlídky ale máme, pokud se jedná o tuhle emisemi zaplevelenou zemi. Co nejvíce sníží emise a absorbuje to, co zbylo, kombinací různých přístupů. Pokud se to povede podle cílů, jež byly zatím stanoveny, můžeme si všichni konečně oddechnout, že největší katastrofa je zažehnána.

Autorský článek - komentář. Další zdroje: Nasa.gov, Ourworldindata.org, Bbc.co.uk

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Kozačky na platformě v rockovém stylu – hit podzimu 2024!

Styl

Skvělý asijský trik, díky kterému už nikdy rýži nerozvaříte

Tech

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky