Cermat aneb černá díra v systému školství. Polyká peníze a nic nám nevrací
Firma spotřebovává velké množství peněz, navíc na úkony, které jsou, řekněme si to upřímně, postavené na hlavu. Jak se ukazuje, zaměřit se na ni měl někdo podstatně dříve. Možná, že problémem, na který by se měl současný vládní kabinet soustředit, totiž nejsou promrhané peníze, ale právě celá nesmyslná činnost této organizace.
Cermat platíme všichni. Tím méně šíleným výdajem, na který peníze daňových poplatníků putují, jsou státní maturity. Vezmeme-li v potaz všechna fakta, musíme si říct že: Jsou dvakrát do roka. Nikdo nekontroluje úroveň otázek, aby byla obtížnost jednotlivých testů srovnatelná. Ani výsledky nejsou úplně jisté, protože je může Cermat změnit a nechat projít jiné procento studentů, než bylo původně v plánu. Například v roce 2012 nechal Cermat některé studenty dodatečně propadnout. A za poslední 4 roky stál servis tiskáren v této firmě 92 milionů korun. To pak není divu, že na zaplacení někoho, kdo by dohlížel na smysluplnost testů, už nezbyly peníze. Přitom byli zaměstnanci, podle Seznam zpráv, za stejnou práci placeni i vícekrát. Takže si ročně vydělali více než 250 tisíc za jednu pracovní náplň, na kterou měli uzavřeno hned několik smluv.
Není ironické, že v organizaci, která má dávat jasnou váhu závěrečné zkoušce, se nenajde jediný člověk, který by kontroloval meziroční úrovně testů? Ptám se, kde je tedy ta jasná výpovědní hodnota maturitního vysvědčení, kvůli níž celý Cermat vznikl? Ve skutečnosti jsou ale státní maturity tím menším zlem. Nesou docela inteligentní myšlenku, že závěrečná zkouška by měla mít stejnou hodnotu, ať ji absolvujete na kterékoliv škole a znalosti studentů by alespoň v některých oblastech měly být srovnatelné. Sdělila by tak jednoduše zaměstnavateli, že disponujete určitým okruhem vědomostí. Dále pak může každá škola žáka profilovat zkouškou z jeho specializace. Jen škoda, že takhle maturita nefunguje i v praxi a zůstalo pouze u té myšlenky.
Při zavádění celého systému se navíc předpokládalo, že podobné testování odradí „hloupější“ studenty, aby chodili na maturitní obory. Tím by se zvedl počet budoucích řemeslníků na oborech učňovských. Skutečným důsledkem tohoto plánu je mnoho věcí, od vysokých sum, které lze vydělat na doučování, po vystresované studenty na práškách, ale určitě ne více zájemců o řemesla. To potvrzuje i fakt, že sehnat v méně zalidněných městech někoho, kdo vám opraví topení nebo pár zásuvek, stále trvá.
Větším kamenem úrazu jsou ale státní přijímací zkoušky. Když dostatek studentů neodradily závěrečné testy, filtr se zpřísnil. Zcela otevřeně se přiznám, že jsem byl překvapený, když jsem objevil, že státní přijímací zkouška opravdu existuje. Patřil jsem mezi těch pár šťastlivců, co šli na uměleckou školu a navíc dříve, než se společné přijímačky zavedly. Zatímco u maturit si mohou žáci volit mezi angličtinou a matematikou, přijímací zkoušky na střední školy a gymnázia jsou ještě striktnější. Skládají se z testů z matematiky, českého jazyka a literatury. Taková zkouška má jistě vypovídající hodnotu například pro studenty chovatelství nebo kosmetických služeb.
Snadno se stane, že místo nadšeného studenta se tak na obor dostane někdo jiný, komu rodiče jednoduše zaplatili doučování mocnin a zlomků. Jak je to možné? Zkouška od Cermatu má totiž váhu 60 procent přijímacího řízení.
Pro srovnání si dovolím říct, že jsem vystudoval jak střední, tak i vysokou školu a nějak si nejsem vědom, že bych rovnice využil někdy jindy než v testu. Ve čtvrtém ročníku na střední škole jsme již měli matematiku jen volitelnou, protože každý věděl, že jako filmařům nám v tak širokém rozsahu pravděpodobně nikdy k ničemu nebude. Tedy by možná stálo za to přehodnotit, zda není tohle filtrování lehce kontraproduktivní i pro jiné obory.
V současné chvíli se kabinet Petra Fialy (ODS) soustředí na řešení finanční stránky věci. Zatím ale nikdo neudělal ani nenavrhl nic, co by skutečně posunulo naše školství kupředu. Jak dosavadní vlády bojovaly s Cermatem a jeho selháním? Odvolávaly z funkce ředitele, odvolávaly ředitele z funkce a… Pokud se nemýlím, ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová byla v úterý odvolána z funkce. V historii se toto řešení ukázalo poměrně oblíbeným a jak vidíme, také dost neúspěšným. Možná by bylo tím správným krokem co nejdříve odvolat z funkce celou zmiňovanou firmu a nechat školství více dýchat. Současný ministr školství Petr Gazdík (STAN) však nevypadá, že by si problematiku celého systému zkoušek uvědomoval. Jeho krokem ke zlepšení školství má být digitalizace testů. Která byla mimochodem v plánu už na rok 2014. Bezpochyby to ušetří miliony za obsluhu tiskáren, ale k tomu, aby se ti správní lidé dostávali na ta správná profesní místa, to zřejmě nijak nepřispěje.
Autorský článek - komentář, další zdroj: Seznamzpravy.cz
