Kandidatura na prezidenta. O kom je zatím nejvíce slyšet?
Česká republika se před volbami mění v bojiště a ve středu pozornosti nestojí nikdo jiný než generál Petr Pavel, na kterého se s očekáváním upírají zraky občanů. Píší o něm všechna média, zapojuje se do nejrůznějších besed a seminářů pro veřejnost a v předvolebních průzkumech má zatím snad největší úspěšnost. O místo se s ním pře pouze Andrej Babiš (ANO), který ale prozatím kandidaturu na prezidenta neoznámil.
Petr Pavel je poměrně slušným kritikem Miloše Zemana. Jakožto bývalý generál se nebojí konfliktu a zastává názor, že pokud se budeme vyhýbat potížím s Ruskem, bude nás vnímat jako slabé. Západ je podle něj nepřipravený na útoky ze strany Ruska. Popravdě si myslím, že země jako ta naše se připraví jen těžko. Armádu nemáme, techniku nemáme, zásoby kupujeme ze zahraničí. Co z toho si můžeme dovolit změnit? Finančně na tom nejsme tak, abychom se připravovali na válku. Petr Pavel podporuje snahu o izolaci Ruska, což je skvělá věc, ale mohlo by to probíhat cestou diplomatickou, nikoliv násilnou.
Chce posilovat vazby spíše na Západě, tím se velmi liší od našeho současného prezidenta. Jeho přístup k Rusku nebo Číně opakovaně kritizoval. Sám přitom kdysi býval členem KSČ, ale jeho současné názory se s tím již neshodují.
Šanci na zvolení má generál opravdu velkou, a to i přesto, že kampaně politiků ještě pořádně neodstartovaly. Zatím jde jen o lehký předvoj. Osobně si ale myslím, že Andrej Babiš kandidovat bude, a pokud ano, stane se silným soupeřem. Přes svou špatnou minulost a trestní stíhání je stále velmi oblíbený u velké části voličů.
V médiích se ale objevují i další zajímaví kandidáti. Současný prezident, který ve svém úřadu nakonec naštěstí neumřel, ač to někteří ze svých křišťálových koulí předpovídali již při minulých volbách, například podporuje kandidaturu Josefa Středuly – předsedy Odborového svazu KOVO. Upozornil na to na dubnovém sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů, kde vyzval odboráře, aby jej ke kandidatuře přemluvili. Podle názoru Miloše Zemana by byl jedním z nejsilnějších kandidátů. Já tedy o jeho šancích zatím tak přesvědčen nejsem, podobně jako minule vidím volby spíše jako souboj dvou uchazečů.
Předsedou byl pan Středula zvolen již podruhé, nutno však říci, že neměl žádné soupeře, což by se během prezidentské volby rozhodně nestalo. Podle současného prezidenta se ale až na výjimky přihlásila k letošním volbám „sbírka podivných existencí“. A s tímto výrokem se shoduji, většině kandidátů chybí něco, čím by voliče přitáhli a zaujali. Nejsou tam dostatečné zkušenosti, odhodlání, skoro jako by chyběla kampaň… Abych přiznal pravdu, když jsem se s kandidáty na jaře seznamoval, občas jsem musel reagovat nakrčením obočí a slovy: „Kdože oznámil kandidaturu?“ Protože jsem ty lidi neměl spojené s žádnou významnou událostí a minulostí, která by o nich něco vypovídala. Je to vůbec poprvé od konce socialismu, co mezi kandidáty chybí zastoupení lidmi, kteří byli ve vrcholové politice od sametové revoluce.
Už nejen pedagogové, ale i podnikatelé. Když se mohl stát prezidentem Donald Trump, proč ne, že? Kandidaturu v červnu oznámil podnikatel Tomáš Březina. Podařilo se mu získat 50 tisíc podpisů, které mu otevírají dveře do souboje o Hrad. Zakladatel firmy Best nyní objíždí její pobočky a debatuje se zaměstnanci, přestože v uplynulém roce ji po třiceti letech prodal.
S politikou má alespoň drobné zkušenosti, protože se v ní mezi lety 1996 a 1998 pohyboval jako poslanec. To je alespoň mírně potěšující zpráva. V roce 2013 se vrátil jako lídr strany ANO, avšak ta měla příliš levicové zájmy, se kterými se neshodoval, dal by přednost více pravicovému zaměření. Z toho vyplývá, že pokud se mezi silnými kandidáty neobjeví Andrej Babiš, v jehož kandidaturu stále věří zhruba čtvrtina občanů, zřejmě bude náš příští prezident zaměřený spíše pravicově.
Andrej Babiš o kandidatuře skutečně uvažuje, ač uváděl nejrůznější důvody, proč se do ní nezapojit. Jeho rodina je údajně proti a také čeká podporu lidu, aby ho přesvědčili, že má kandidovat. Já si ale myslím, že jen jednoduše rozjel svou předvolební kampaň mnohem dříve než ostatní a o tom, zda bude kandidovat, má už pěknou dobu jasno. Sebrat dostatek podpisů by pro něj nebyl problém a nepochybuji, že i přes svou minulost se bez potíží dostane do druhého kola.
Během srpna bychom se měli dozvědět termín pro nadcházející volby. Možná že spíš než to, kdo bude kandidovat, by si však měli lidé zopakovat, jak se takový prezident správně volí. Národ jistě nezklame a bude volit právě podle toho, kdo na ně nejčastěji vykukuje v médiích. Řekl bych ale, že je hned několik jiných faktorů, podle kterých je potřeba kandidáta vybírat. Například podle jeho minulosti… Na to asi zapomíná drtivá většina voličů. Prezident má hlavně reprezentovat, zase tak veliká politická moc jako parlamentu mu nenáleží, takže zvolit někoho, kdo je známý především díky skandálům, by nebylo moudré.
Opomíjet byste také neměli jeho reálné šance na výhru. Sice jsem před chvilkou řekl, že volit podle toho, o kom je nejvíc slyšet v médiích, je naprostý nesmysl, ale na druhé straně bych rozhodně nehlasoval ani pro někoho, o kom jsem v nich za celou dobu neslyšel. Je to prosté. Pokud dáte hlas kandidátovi, který ani nemá šanci probojovat se do druhého kola, je to totéž, jako byste k těm volbám prostě nešli.
Při výběru kandidáta umí málokdo použít volení kalkulačku, pokud ale nezvládáte sledovat každé vyjádření a projíždět volební programy (A kdo to zvládá?), tak je to nejideálnější cesta, jak si ušetřit čas. Zjistíte, kdo má podobné priority a názory jako vy. Výhodou jsou také dobré jazykové schopnosti a široký přehled, schopnost komunikovat se zástupci ostatních států během jednání a formálních návštěv.
Co dělá člověka v čele státu dobrým prezidentem?
Nic z někoho neudělá lepšího prezidenta nebo kandidáta na prezidenta, pokud nebude mít nezištnou a opravdovou lásku k zemi a jejímu lidu. Prezident bude hlavou země, bude ji reprezentovat a půjde příkladem ostatním vůdcům a masám. Možná to zní jako ideál z amerického filmu a řeknete si, že je to nesmysl. Takhle by ale náš hlavní představitel měl skutečně vypadat. Opravdový politický vůdce musí milovat svou zemi, její lid, její kulturu a její dědictví a bude se upřímně snažit o pokrok celé země a jejího národa. Zemi by měl stavět před své osobní programy a krátkodobé politické cíle.
Prezident nebo potenciální kandidát musí chápat status quo země, touhy lidí a jasnou vizi do budoucna. Pokud by nedokázal řešit krátkodobé problémy a spojit celý národ pod jasnou dlouhodobou vizí, budou z toho vznikat ve společnosti problémy, ta se bude štěpit a lepší je rozhodně co nejjednotnější národ. Lídr s vizí žije ve své vizi a inspiruje ostatní, aby podporovali a přispívali k úspěchu. Takoví lídři jsou soustředění a mají vášeň, sílu a vůli sledovat dlouhodobé cíle a spojovat všechny, aby je podpořili při dosahování těchto cílů. Je jich však velice málo, proto se také v posledních volebních obdobích stává, že na post prezidenta se dostávají kandidáti, se kterými vlastně nejsme spokojeni. Lidí říkají, že „volí menší zlo“ nebo „není, z čeho vybírat“. Mnoho z nich dokonce odrazuje, že nenajdou mezi kandidáty člověka, který by je uspokojil, a tak vůbec k volbám nejdou. Práva volit byste se ale vzdávat neměli. Využijte výše zmíněné prostředky jako volební kalkulačky a najděme si každý kandidáta, který se nejlépe shodne s našimi názory.
Autorský článek - komentář.
