Komerčních prostor je moc a bytů málo, a tak bydlíme v kancelářích a suterénech
Pandemie změnila mnohé. Někteří lidé přišli o práci zcela, a tak museli začít hledat levnější bydlení i nové zaměstnání, aby se nedostali do dluhů. Jiní přešli na práci z domova a uvolnili tak velké kancelářské budovy. Po letech, kdy covid konečně odezněl, zůstala i přesto spousta z nich prázdná. Proč je tomu tak? Majitelé firem zjistili, že platit prostory, elektřinu a další věci se jim v zásadě nevyplácí. Je mnohem pohodlnější nechat zaměstnance pracovat z domova.
Co ale s nevyužitými prostory? Ujali se jich developeři. Ti se rozhodli ze starých nepoužitelných komerčních budov udělat nové plné bytů. Zejména ve velkých městech by tak v budoucnu měla přibýt místa k bydlení, ať už půjde o bytové jednotky na prodej, nebo ty, jež se budou pronajímat. Možná by se hodilo říci důstojného místa k bydlení, tedy za předpokladu, že se projekty povedou. Ono totiž u nás byty jsou, ale jelikož je jich málo, i ty nejhorší krcálky nabízí majitelé za přemrštěné ceny.
Amerika se zbavuje kanceláří
Pokud nevíte, jak se ze zastaralých komerčních prostor mohou stát skvělé byty, pak si představte třeba americký The Wray. Otevíral se roku 2021 v módní čtvrti Foggy Bottom. V budově pocházející z dob druhé světové války, kde se ještě před pandemií scházeli politici, se nyní nachází téměř 160 luxusních bytů. V okolí zdaleka není jedinou budovou, která prošla takovou úpravou.
Podle RentCafe nyní bývalé kanceláře tvoří 41 % všech bytů v USA, které se přestavovaly během posledních dvou let. Jsou také nejoblíbenějším typem budov pro budoucí projekty, které by se daly případně v budoucnu předělat. A především vytvářejí čtvrtinu z 52 700 bytových jednotek, které budou v USA podle očekávání k dispozici v roce 2022. Tedy si zkuste představit, že čtvrtina bytů, do kterých se budou letos Američané moci nastěhovat, jsou bývalé kanceláře.
Oproti tomu třeba v Asii (například v Japonsku) trend práce z domova bohužel nesklidil tak velký úspěch jako v jiných částech světa. Zdejší lidé do práce stále dojíždějí v hojných počtech. Myslím si, že je to tím, že oni jsou prostě zvyklí hodně pracovat a mít nad vším kontrolu. Nedovedu si je představit pracovat na dálku. Sociální vazby a chování ke kolegům či nadřízeným, sdílení jejich práce, vše je to tak nějak důležitá součást jejich kultury, která by prací z domova vymizela.
Taky jste si všimli, jak se všude rekonstruuje?
Pokud pocházíte z velkého města, kde je vysoká poptávka po bydlení a zároveň mnoho kancelářských budov, zřejmě jste už sami narazili na nějakou, která se renovuje. Hned vedle místa kde bydlím, je také jedna taková. Pronajímají tam velmi levně staré kanceláře. Když jsem se ptal, co je tam v plánu, zjistil jsem, že developer skoupil celý komplex několika budov. Ty budou zatím fungovat ve stávajícím stavu až do roku 2024. Pak je předělá na byty. O kousek dál se na byty předělává i bývalý cukrovar. Prozradím, že se jedná konkrétně o Prahu, ale určitě jste se s tímhle trendem setkali i v jiných velkých městech.
Když jsme u té Prahy, trochu bych se obával, kam povede tolik míst k nastěhování pro rodiny. Ono totiž naše hlavní město už tak praská ve švech, silnice jsou ucpané a odstavná parkoviště stále nevyřešila problém s tím, jak to vypadá na Vinohradské nebo Hradčanské mezi sedmou a desátou hodinou ranní. Pro ty, kdo tam nebyli, jen uvedu, že autobus z Varů na Hradčanskou nenabere vůbec žádné zpoždění, až do Prahy. Na posledních 400 metrech cesty stojí kolem 20 minut.
Z čeho všeho lze udělat byt?
U některých kancelářských nebo ateliérových prostor může být potíž s kolaudací kvůli nevyhovující rozloze a situaci bytu. Přesto vám ale nikdo nemůže zabránit mít v takových prostorech rozvedenou vodu a dát si do ateliéru třeba sprchu, pokud je váš. Kam to vede je myslím docela zřejmé. Na „byty“, konkrétně na garsonky, se pak předělávají v podstatě jakékoliv místnosti, kam se dá narvat sprchový kout, wc, kuchyňská linka a postel. Co hůř, někdy i ty, do kterých se to narvat nedá.
Zní vám to šíleně? Pak jste ještě nic neviděli. Na internetových realitních serverech můžete běžně narazit na něco s označením byt, u čeho je ale i upozornění, že se jedná o nebytovou jednotku. To by samo o sobě nebylo tak hrozné, ať si každý pronajímá či prodává na vlastní triko, co chce. Nicméně v praxi se jedná o nějakých 18 metrů čtverečních, do kterých vejdete, z jedné strany máte na dveřích nalepenou kuchyňskou linku a z té druhé postel. Vedle kuchyňské linky se obvykle tyčí sprchový kout, a to tak blízko, že se můžete po ránu krásně osprchovat a u toho jednou rukou otáčet palačinky na sporáku. Vedle sprchového koutu pak bývá ještě záchod – ano neoddělený od zbytku místnosti naprosto ničím – umyvadlo a v lepším případě i pračka. No a tenhle kamrdlík je prodáván jako taková levnější garsonka nebo nabízen k pronájmu. Tak daleko zašel trend předělávání nebytových prostor na bytové u nás.
Popravdě si nedovedu představit, kdo se na takové místo nastěhuje. Lehce mi to připomíná kapslové hotely v Japonsku. Pokud jste je nikdy neviděli, jsou to takové palandy jen ohraničené stěnami, vlezete do svého „boxu“, zavřete se tam a přespíte. Naše nebytové byty jsou prostě taková větší králíkárna. Otočíte se tam, ale žádný luxus to není. Jak daleko tohle zajde? Odpověď mají v rukou ti, kdo jsou ochotni na takových místech bydlet a platit za to.
Autorský článek - komentář.
