V Česku se roztočí válečná inflace, varuje ekonom. Lidí bez práce výrazně přibude
Válka na Ukrajině roztočí v Česku druhé kolo inflace, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda. Tentokrát už půjde převážně o inflaci „válečnou“, nikoli „pandemickou“. Ovšem obě inflační kola na sebe navazují, dokonce se překrývají, takže výsledkem bude ještě vleklejší výrazná inflace, než jaká by nastala, pokud by došlo buď „pouze“ na pandemii, nebo „pouze“ na válku, domnívá se ekonom.
Značný inflační efekt bude mít nově také vývoj kursu koruny ke světovým měnám v čele s dolarem. Zejména při déletrvajícím vyhrocení konfliktu, který snadno může přerůst ze stále regionálního v mezinárodní, koruna citelně trvaleji oslabí, konstatoval Kovanda. Nelze podle něj v tuto chvíli vyloučit, že Česká národní banka bude muset dokonce intervenovat ve prospěch stabilizace kursu, a to například odprodejem části devizových rezerv. I tak však bude inflační náraz způsobený oslabením koruny znatelný. Umocní „válečnou inflaci“, jelikož v důsledku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu už nyní citelně zdražují ropa na světových trzích či plyn na burzách v EU a také mnohé klíčové průmyslové suroviny typu kovů hliníku nebo niklu.
V přepočtu do korun vyšel včera barel ropy Brent až na více než 2367 korun, jak vyplývá z dat Bloombergu. Jeho cena tak zaostala pouze o přibližně 30 korun za absolutně historicky nejvyšší korunovou cenou barelu ropy Brent, tou z roku 2012. Tehdy se pohonné hmoty v ČR prodávaly nejdráže v historii, například v Praze průměrná cena benzínu překonávala dle dat CCS dokonce i 40 korun za litr.
Další kolo růstu cen energií a oslabení koruny dále zvýrazní inflaci v ČR, podotkl Kovanda s tím, že je tak poměrně pravděpodobné, že ta za celý letošní rok vykáže průměrně dvoucifernou úroveň. Dodal, že to samozřejmě záleží na závažnosti dalšího vývoje válečné situace na Ukrajině, která v tuto chvíli je jen obtížně odhadnutelná s jakoukoli vyšší mírou spolehlivosti.
"Českou ekonomiku by ale neměl ochromit samotný pokles vývozu zboží do Ruska, neboť ten představuje pouze zhruba dvě procenta celkového českého exportu. Tuzemskou ekonomiku by ale pochopitelně fatálně ochromil déletrvající výpadek v dodávkách ruské ropy, a zejména plynu. Omezení těchto dodávek ale není ani v ruském ekonomickém zájmu," konstatoval ekonom Lukáš Kovanda.
Česká ekonomika, malá a otevřená, však bude podle Kovandy oslabována stagflačními tendencemi ve světové ekonomice. "Zejména pokud by ukrajinský konflikt přerostl v mezinárodní střet, nastane globálně enormní nárůst nejistoty, která dramaticky podváže podnikatelskou a investiční činnost a může vyústit až ve stagnaci, ba pokles světového hospodářství, doprovázený zprvu vysokou inflací. Což je z definice právě takzvaná stagflace. Ta by nakonec vyvolala citelný růst míry nezaměstnanosti v ČR, nejen skrze slabší investiční a obchodní činnost českých firem, ale také skrze citelně utlumený zahraniční obchod, jemuž by výrazné oslabení koruny bylo jen částečnou vzpruhou," uzavřel Kovanda.
Zdroj: lukaskovanda.cz, newstream.cz.
