V souvislosti s chystaným zpřísňováním protipandemických opatření lze čekat tíživý dopad na provozovatele služeb nebo třeba restauratéry nebo hoteliéry. Poskytovatelé služeb či provozovatelé restaurací či hospod se obávají, že jim opatření odláká zákazníky. Po loňském roku jsou finančně značně oslabení, jak ostatně dokládají i nová data Eurostatu. Podle nich totiž Češi loni kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie.

Suma 76 miliard korun odpovídá průměrné měsíční ztrátě 6,3 miliardy korun oproti stavu bez pandemie. Nutno však říct, že lockdown se loni týkal jen některých měsíců, zejména pak března až května a října až prosince. Ztráta ale byla realizována zejména v těchto šesti měsících loňska. Ztráta v měsících poznamenaných lockdowny tedy v případě restaurací a hospod činila zhruba 10,5 miliardy korun měsíčně.

Vzhledem k proočkování většiny populace lze předpokládat, že opatření chystaná od příštího týdne, kdy se bude uznávat vstup třeba do restaurace pouze očkovaným a lidem do šesti měsíců po prodělání covidu, odradí od návštěvy provozovny jen menší část populace. Restaurace a hospody tak letos kvůli nyní chystanému zpřísnění v souhrnu přijdou zhruba o pět miliard korun, pokud v nezměněné podobě vydrží zpřísněná opatření až do konce letošního roku.

Samozřejmě, nejen restaurace a hotely budou neblaze zasaženy chystaným zpřísněním boje s pandemií. Značně nepříznivě dotčený bude celý sektor služeb a tím pádem ekonomika jako celek. Problémem lockdownu je však také další zameškaná osobní školní docházka dětí. "Tam vznikají dlouhodobě největší ekonomické a celospolečenské náklady. Proto pokud na lockdowny dojde, měly by být mnohem více zacílené – zacílené na vnímavou, zranitelnou populaci, což děti nejsou – než ty dosavadní, zejména právě s ohledem na děti školou povinné," podotkl ekonomický analytik Lukáš Kovanda.

Společnost by se podle něj měla už naučit s covidem žít. "Vždyť kdo chtěl, je naočkovaný, a čelí tak už celkem zvládnutelným covidovým rizikům. Plošné uzavírky by i proto neměly nastat. Riziko přetížení nemocnic je totiž, doufejme, nižší než loni nebo než na jaře. Musíme být zkrátka schopni převzít zodpovědnost za své životy a musíme na sebe vzít třeba i více rizika, ať už jako očkovaní či a zejména jako neočkovaní. Děti nemohou být celoživotními oběťmi našeho strachu či neochoty čelit riziku a nutnosti převzít více zodpovědnosti za vlastní život," dodal Kovanda.

Zdroj: lukaskovanda.cz, Eurostat.