Ne každý vrah potřebuje motiv. Beltway Snipers lidi zabíjeli z ničeho nic. Střelil je při péči o zahradu nebo čtení knihy
Vraždy, které šokovaly hlavní město národa i národ samotný, trvaly 3 měsíce. Kromě toho, že 10 lidí bylo náhodně zastřeleno a 3 přežili těžce zraněni. Všechno začalo 2. října 2002, když zasáhla první kulka pětapadesátiletého muže na parkovišti ve Wheatonu, v Marylandu. Do druhého dne 10 hodin ranních byli podobně zavražděni další čtyři lidé v okruhu několika mil od sebe. Útoky začala policie brzy propojovat a bylo zahájeno masivní vyšetřování.
Případ vedlo policejní oddělení okresu Montgomery, v Marylandu, v čele s náčelníkem Charlesem Moosem. Podpůrnou roli v tomto případu hrála FBI a mnoho dalších donucovacích orgánů, které pátraly po příčině děsivých vražd, které prozatím nedávaly žádný smysl.
Během několika dní měla samotná FBI na případu nasazených asi 400 agentů po celé zemi. Dokonce byla zřízena bezplatná telefonní linka pro sběr tipů od veřejnosti. Policie neměla dostatek stop a pátrala po motivu. S provozem horké linky pomáhaly týmy nových agentů ve školení, zapojen byl opravdu každý, kdo byl volný. Experti z FBI zabývající se důkazy byli požádáni, aby digitálně zmapovali všechna místa činu a hledali cokoliv, co by mohlo s objasněním pokračovat. Zločin se stával podivnou záhadou. Behaviorální analytici pomohli připravit profil střelce pro vyšetřovatele. Došlo k vytvoření operačního střediska, které mělo pomoci vyšetřovatelům okresu Montgomery s případem. Vyšetřování se však nikam neposouvalo.
Stejně jako v jiných nevyřešitelných případech, ten, kdo postrčili policii kupředu, byl nakonec sám zločinec. 17. října telefonoval volající, který se prohlašoval za odstřelovače, a trochu provokativně řekl policistům, že je zodpovědný za vraždu dvou žen. Ve skutečnosti byla ale zabita pouze jedna, a to při loupeži obchodu s alkoholem v Montgomery, v Alabamě, o měsíc dříve.
Vyšetřovatele to ale nasměrovalo v jejich pátrání. Vyšetřovatelé brzy zjistili, že se skutečně stal zločin podobný tomu popsanému v telefonním hovoru na lince. Také se ukázalo, že z tohoto případu byly k dispozici otisky prstů a balistické důkazy.
Pokračování bylo v rukou agenta FBI, který shromáždil tyto důkazy a rychle odletěl do Washingtonu D. C. Dorazil v pondělí večer 21. října. Zatímco balistické důkazy byly prověřovány a zkoumány, FBI odnesla důkazy o otiscích prstů do laboratoře. Následujícího rána databáze otisků prstů prokázala shodu – časopis vyhozený na místě činu nesl otisky prstů Leeho Boyda Malva. Tento muž byl již v minulosti jednou zatčen, a to ve státě Washington. Konečně tedy měli podezřelého.
Záznam o zatčení poskytl další důležité vodítko, zmiňoval také muže jménem John Allen Muhammad. Jeden z agentů z Tacomy poznal to jméno podle tipu ohledně případu. Tedy už byli podezřelí dva. Jen motiv stále zůstával nejasný.
Práce s agenty ATF odhalila, že Muhammad měl v držení pušku Bushmaster ráže 223, což už bylo samo osobě považováno za federální přestupek. Měl také z minulosti uložen soudní zákaz, aby se přibližoval ke své bývalé manželce. Oba podezřelí byli problematičtí a podle všeho velmi nebezpeční lidé. Když byl Malvo jasně propojený s případy, které se odehrály, FBI i ATF na něj společně získaly federální zatykač. Právní dokumenty byly připraveny a zbývalo jen oba chytit.
Mezitím 22. října prohledali policisté databázi rejstříků trestů a zjistili, že Muhammad zaregistroval modrý Chevy Caprice s poznávací značkou NDA-21Z v New Jersey. Tento popis byl předán zpravodajským médiím a sdílen široko daleko.
Přibližně ve 23:45 23. října, byl na parkovišti odpočívadla u silnice I-70, v Marylandu, spatřen jejich tmavě modrý Chevy Caprice z roku 1990 s poznávací značkou New Jersey. Během hodiny se na scénu vyrojili policisté a vytvořili perimetr, aby zkontrolovali všechny pohyby a zajistili, že nebude úniku. V autě ale místo hledaných zločinců nalezli něco úplně jiného. Důkazy, které tam experti z FBI a dalších policejních složek našli, byly šokující. Vůz byl speciálně upravený. Měl v kufru u SPZ vyříznutý otvor, aby bylo možné střílet přímo zevnitř vozidla. Ve skutečnosti to bylo hnízdo odstřelovačů, se kterým jezdili po okolí.
V autě se našla hromada věcí například puška Bushmaster ráže 223, která byla použita při každém útoku. Puškohled pro zamíření a stativ pro stabilizaci výstřelů. Zadní sedadlo, na kterém byl odstraněn plech mezi přihrádkou pro cestující a kufrem, což umožnilo střelci dostat se do kufru zevnitř vozu; Uživatelská příručka Chevy Caprice s písemnými dojmy z jejich honů na nevinné lidi. Stříleli po nich, zatímco zalévali květiny na svých záhonech nebo si četli knihu. Vybrali si náhodnou oběť a během vteřiny ukončili její život. Dále byl nalezen digitální hlasový záznamník používaný Malvem i Muhammadem k vydírání. Notebook ukradený jedné z obětí obsahující mapy míst střelby a únikových cest z některých míst činu a tím výčet položek zdaleka nekončil. Bylo toho dost, aby mohli být oba usvědčeni.
Ráno 24. října hon na odstřelovače konečně došel do finále, když tým státní policie Maryland, důstojníků SWAT z okresu Montgomery a speciálních agentů z týmu pro záchranu rukojmích v obrovském počtu mužů zatkli spícího Johna Allena Muhammada a Leeho Boyda Malva.
Tím útoky skončily, ale shromažďování důkazů a jejich příprava k soudu zabrala ještě opravdu hodně času. Dva muži, kteří bez ostychu popravili 10 lidí a další zranili, si vysloužili přezdívku: „Beltway Snipers“. Malvo i Muhammad byli nakonec odsouzeni a přiznali vinu v několika soudních případech v Marylandu a ve Virginii. Malvo byl odsouzen na doživotí bez možnosti podmíněného propuštění. Muhammad dostal trest smrti ve Virginii a byl popraven 10. listopadu 2009.
Autorský článek. Další zdroje: Vault.fbi.gov
