KOMENTÁŘ: Žijeme v civilizovaném světě? Příliš velké množství energie je vynakládáno na zdokonalení válečných prostředků
Japonsko potřebuje nové obrané systémy pro svá elektromagnetická děla, která má připravena proti čínským hypersonickým střelám. Samozřejmě čistě hypoteticky, kdyby náhodou někdy k nějaké válce došlo, ač ji ani jedna strana neplánuje. Do jisté míry rozumím tomu, že je na místě mít strach, být opatrný, když na Ukrajině zřetelně vidíme, jak snadno ze dne na den lze začít válku. Na druhé straně celý svět bojuje s nemocemi, ekonomickými problémy a i tak se peníze, čas a energie investují ve velkém do vyvíjení zbraní – tak nebezpečných, že by ani neměly existovat.
Bouře – stíhací letadlo
Zmiňovaný letoun s názvem Tempest – tedy Bouře – je vyvíjen britskými BAE Systems, Rolls-Royce, evropskou raketovou skupinou, MBDA a italským Leonardem. Jedná se tedy o poměrně širokou spolupráci. Jednou z jeho očekávaných funkcí bude nástroj umělé inteligence, který pomůže lidskému pilotovi, když je ohromen nebo v extrémním stresu. To znamená, že nebude nutné jej neustále řídit.
Senzory v pilotově helmě by měly monitorovat mozkové signály a další lékařská data. Během jednotlivých letů tedy umělá inteligence pilotující letadlo shromáždí obrovskou biometrickou a psychometrickou informační databázi. Dokážu si živě představit, že zrovna tahle technologie může zachránit život, pokud pilot ztratí vědomí.
Na letadle se pracuje již léta, první zmínky o jeho současné podobně se objevily v roce 2018 a již tehdy bylo zmíněno, že letoun lze využít i jako dron – tedy bez pilota v kabině. Zároveň by měl být prvním, který by nesl laserově řízené energetické zbraně schopné sestřelit letadla a rakety. Až se vznese, bude Tempest pravděpodobně obklopen bojovými drony bez posádky, které slouží jako doplňky.
A teď se konečně dostáváme k tomu pravému. Vláda Spojeného království již na projekt Tempest vyčlenila 2 miliardy liber a tato částka se ještě před uvedením letadla do provozu znásobí. To je při přepočtu v aktuálním kurzu k prvnímu srpnu 117 748 375 760 korun. Pokud jste obyčejným občanem, který si celý život chodí pro svých 20-30 tisíc hrubého, možná se vám zdá, že tolik peněz stát ani nemůže mít, ale pravda je, že tyhle částky se běžně investují do výroby zbraní a armádní výbavy, místo aby posloužily jinde. Za chvíli budeme mít tak dokonalá kybernetická vojska – tedy my ne, ale velké země bezpochyb – že nebude potřeba, aby se lidé války účastnili, maximálně ji odnesou svými domovy, jako je tomu i nyní.
Spojené království a jeho spojenci pokládají tuhle investici za nutnou, protože předpokládají, že do roku 2040 budou čelit novým hrozbám a sofistikovanějším zbraním. To podle nich vyžaduje odpovídající technologii v reakci. Tempest bude tedy bojovníkem pro druhou polovinu digitálního století. Odkud pramení předpoklad, že bude Spojené království ohroženo a dokonce kdy, ovšem nikdo neuvedl.
Naproti tomu Amerika má „lasery dostatečně výkonné, aby sestřelily drony a vrtulníky“, takže proti válce dronů, které se objevují v hojném množství i během konfliktu na Ukrajině, je připravena a jistě nebude sama. Kdybych měl vytvořit kompletní přehled toho, jaké vymoženosti si jednotlivé státy nachystaly ve snaze mít tu nejlepší výbavu proti potenciálnímu nepříteli, asi bychom tu byli velice dlouho. Penězi ani časem se však v tomhle směru skutečně nešetří.
Budoucnost armádních operací protivzdušné obrany na krátké vzdálenosti by měla zahrnovat pouze vysoce výkonné lasery, které střílejí drony, vrtulníky a minometné střely z oblohy. Systém protivzdušné obrany krátkého dosahu s řízeným energetickým manévrem je 50kilowattová laserová zbraň namontovaná na nosném vozidle pěchoty Stryker. Místo střely si představte vysoce výkonný paprsek energie namířený na cíl. Poprvé by se měly objevit v Oklahomě během letošního září.
Mezi Amerikou, Čínou a Ruskem jsou stále velmi vyostřené vztahy, a tak se tyhle velmoci snaží překonat jedna druhou. Zbraně s přímou energií by představovaly rychlý technologický pokrok pro operace protivzdušné obrany krátkého dosahu, což je oblast, která byla často opomíjena armádou na vrcholu operací v Iráku a Afghánistánu. Ale jak se armáda začala zaměřovat na blízké protivníky, jako je Čína a Rusko, kteří pravděpodobně využívají právě prostředky, proti kterým je systém navržen, staly se lasery větší prioritou.
Prozatím jsme byli jen svědky toho, jak pouští hrůzu jako naštvaní psi, hájící svou důstojnost, ale dostatečně chytří, aby se nepotrhali. Jestli to tak zůstane, nikdo neví. Pravdou ale je, že všechny tyto státy mají svých problémů více než dost a peníze, které investují do armádní výbavy, by mohly lépe figurovat zcela jinde.
Čína se již od jara potýká s obrovským návalem onemocnění covid, kterému se během pandemie úspěšně vyhýbala nebo minimálně tajila informace o počtu nemocných. Téměř milion lidí na předměstí Wu-chanu, kde byl koronavirus poprvé zaznamenán, protože zkolabovali celkem 4 lidé, je nyní uzavřen v lockdownu. Wu-chan se stal známým po celém světě počátkem roku 2020 jako první místo, kde vědci objevili nový koronavirus a zároveň byl i prvním městem, kde se musela objevit tvrdá opatření, aby zamezila šíření nemoci. Investice do zdravotnictví by byla určitě moudřejší než neustálé zbrojení a šíření zpráv o úspěšném vývoji jejich jaderných braní.
Svět byl šokován uzavíráním a mnoho měst i zemí bylo brzy nuceno zavést vlastní podobná opatření. Svět byl absolutně nepřipraven na podobnou katastrofu a všude chyběly prostředky. Přepočítávaly se rozpočty a v důsledku dvouleté pandemie vznikla velká zadlužení nebo úbytky státních financí. Přesto je jich stále dost na výrobu a zdokonalování zbraní.
Spojené království, které si poklidně investuje do zdokonalení samoobslužných stíhaček, přitom bojuje s neúnosnými vedry. Nejvyšší teploty se poprvé přibližují 40 stupňům. To je předpověď, která přiměla meteorology ve Spojeném království, aby poprvé vydali závažné varování před horkem. Aby bylo jasno, že se jedná o skutečně rekordní teploty, varovali všechny obyvatele a doporučili jim dodržovat pitný režim. Nejteplejší teplota, jaká kdy byla v zemi naměřena, byla v botanické zahradě v Cambridge v roce 2019 38,7 stupňů Celsia. To znamená, že letos hrozí rekordní teploty. Ty ohrožují dopravu, lidské životy a samozřejmě podporují požáry, kterých je teď všude plno.
A není to samozřejmě jediný problém, se kterým se potýkají. Evropská Unie zahájila řízení proti Británii, jehož předmětem je nedodržování dohody o brexitu. „Brexit“ je označení pro proces vystoupení UK z EU. Jedná se o složené slovo z dvou anglických výrazů a to sice Britain tedy Británie a exit neboli vystoupení. Dne 23.6.2016 proběhlo v UK referendum o vystoupení z EU. Britové tak 51,9 % většinou rozhodli dále v EU nesetrvat. Na základě toho vznikla dohoda o tom, za jakých podmínek EU opustí a následně i další, která specifikovala spolupráci Spojeného království s Evropskou unií.
Spory vznikly kolem trhu, jenž měl i nadále podléhat pravidlům jednotného unijního trhu, zatímco kontroly zboží by měly probíhat při jeho cestě mezi regionem a zbytkem Británie. Britská vláda ale v praxi toto ustanovení nezavedla. Celní kontroly a další kontrola rizik při přesunu tedy nejsou dodrženy, jak měly být a Británie se tím dostává do potíží. Starostí by tam tak měli mít více než dost. Přesto se ale zabývají výstavbou dokonalých válečných letounů. Další příklady snad netřeba uvádět, hrozí nám globální ekonomická krize, které se nejspíše nevyhneme a spousta zemí, včetně té naší, přivírá obě oči a svůj čas investuje všemi možnými směry, mimo jiné například právě do výroby zbraní, které nás mohou brzo zničit – pokud se do té doby nezničíme jinak.
Autorský článek - komentář. Další zdroje: Bbc.com, Idnes.cz, Zahranicni.hn.cz, Bbc.com
