Vražda malého chlapce v centru Prahy. Během promítání ho podnapilý promítač v kině ubodal nůžkami
Hrozivá vražda dítěte v průběhu filmového představení, na které si zašlo více než 100 lidí. Nikdo z diváků netušil, že zatímco sledují film Komisař Maigret zuří, svádí kousek od nich jedenáctiletý Josef Neumann boj o život. Proti sadistickému promítači Jaroslavu Papežovi však těžce zraněné dítě nemělo šanci. Násilník ho ubodal nůžkami a pak uškrtil provázkem.
Jaroslav Papež působil na první dojem nenápadně, ale opak byl pravdou. Poprvé byl vyšetřován ve svých dvaceti letech, a to kvůli tomu, že osahával desetiletého hocha. O rok později svlékl dvanáctiletého kluka, kterého rovněž osahával a bodal jehlou do ruky. Hned o deset dnů později svlékl dalšího desetiletého chlapce a pokusil se ho škrtit. V roce 1964 byl za tyto činy odsouzen k trestu odnětí svobody ve výši jednoho roku s odkladem na tři léta. Protože se činů dopouštěl pod vlivem alkoholu, byla mu nařízena i ústavní protialkoholní léčba, která mu byla později změněna na ambulantní. V srpnu 1965, tedy necelý rok po podmíněném odsouzení a neukončené léčbě, spáchal Papež pod vlivem alkoholu další sexuální delikty na dětech. Návrh na vazbu prokurátor odmítl a nařídil pouze zkoumání duševního stavu v Psychiatrické léčebně v Praze - Bohnicích. Odtud byl propuštěn v březnu 1966 a 14. dubna téhož roku byl odsouzen k 8 měsícům vězení. K tomuto trestu mu byl připočten i předešlý jednoroční trest podmíněný, takže si měl ve vězení pobýt celkem 20 měsíců. Nástup trestu mu byl určen od 6. do 11. června 1966. Den před předpokládaným nástupem výkonu trestu Papež však spáchal svůj poslední a nejhorší skutek ve svém životě, za který dostal trest již absolutní - trest smrti.
V osudný den, 5. června 1966, se Papež opět vydatně posilnil několika pivy a pak odešel do kina Metro na Národní třídě v Praze, kde pracoval jako promítač. Kolem 14. hodiny si všiml malého chlapce, jak postává v pasáži kina. Nalákal ho do promítací kabiny s tím, že odtud může sledovat mládeži nepřístupný film. Za zavřenými dveřmi promítací kabiny pak chlapec prožil doslova horor.
Zatímco více než stovka diváků sledovala film, promítač hocha svlékl a začal osahávat. Pak vzal nůžky a dítěti ostříhal vlasy. Během toho několikrát ejakuloval. Když si Pepík oblékl košili a chtěl odejít, Papež se zalekl prozrazení. Popadl nůžky a začal svou oběť bodat do hlavy, do krku, do trupu i do genitálií. V tom okamžiku však doběhl filmový kotouč a diváci začali v sále pískat a zřízenec kina na promítače neustále zvonil. Papež proto musel své krvavé běsnění přerušit a vyměnit filmový kotouč. Tohoto okamžiku se snažil těžce zraněný klučina využít a z posledních sil se plazil ke dveřím. Marně. Papež vzal provázek a hocha bez milosti uškrtil. Jeho tělo pak odtáhl do zadní části kabiny a tam ho shodil do akumulátorové šachty pod ní. Mrtvolu ještě zaházel různými věcmi a starými filmovými plakáty. Promítací kabinu potom dva dny uklízel, aby zahladil stopy.
Mezitím zoufalá matka i policisté hledali malého Pepíka. V době, kddy Papež chlapce pohlavně zneužíval, hledala matka svého syna i v pasáži kina Metro. Údajně chtěla vejít i do promítací kabiny, ale ta byla zamčená.
Papež chodil do práce promítat filmy ještě tři dny po vraždě klučiny. Pak napsal svému kolegovi vzkaz, že další den už nepřijde, že nastupuje do vězení. To však rozhodně neměl v úmyslu udělat. Pravda byla taková, že z promítací kabiny se začal linout neskutečný zápach, a tak bylo Papežovi jasné, že dlouho svůj hrůzný čin už v tajnosti neudrží. Náhradní promítač druhý den odmítl do kabiny kvůli hnilobnému zápachu vstoupit. Přivolaní policisté pak v v akumulátorové šachtě pod promítací kabinou objevili mrtvého Pepíka. Soudní lékaři napočítali na těle dítěte 36 bodných ran nůžkami.
Když se poliisté dozvěděli, že mezi zaměstnanci kina byl i Jaroslav Papež, okamžitě měli podezření, že za hrůzným činem stojí on. Druhý den Papeže v ranních hodinách zadrželi v rodinném domku na Chodově, kde žil s matkou. Ukrýval se na zahradě pod hromadou desek. V tu dobu bylo Papežovi 24 let. Nezapíral a k vraždě se hned doznal. Z lékařského posudku vyplynulo, že vrah trpí sexuální deviací se sadistickými sklony. Jeho pohlavní vývoj byl zaostalý, na stupni psychosexuálního infantilismu. O své úchylce však Jaroslav Papež věděl a lékaři ho několikrát upozorňovali na možné důsledky po požití většího množství alkoholu. Jejich rad ale nedbal, a tak se z něj stal vrah, který se nesmazetelně zapsal do historie českoslovenké kriminalistiky. Popraven byl 8. června roku 1967.
Zdroj: kriminalistika.eu, securitymagazin.cz.
