KOMENTÁŘ: Jak silná je skutečně ekonomika Ruska? Ač se Rusové tváří, že si vystačí sami, tak snadné to mít nebudou. Na potíže jim zadělal už Sovětský svaz
Rusko je největším státem světa. Může se zdát jako neskutečně silná země, ale po ekonomické stránce až tak nadřazená není. Vlastně má mnoho nedostatků. Pokud vezmeme HDP na hlavu a porovnáme Rusko s ostatními státy, za USA zaostává velmi výrazně, ale nejen za ním. Ono docela stačí jej porovnat s ostatními státy, a zjistíte, že dokonce i takové Slovensko je na tom v tomhle směru lépe. Což už je alarmující, když si vezmete, kolikrát jste tak za svůj život slyšeli, jak jsou na tom ti chudáci Slováci.
Nemělo by nás to ale příliš zaskočit. Pokud byste se zeptali nějakého Rusa, proč utekl ze své domoviny a přestěhoval se k nám, je velmi pravděpodobné, že vám odpoví, že se mu tady po finanční stránce zkrátka lépe daří.
Na potíže Rusku zadělal už Sovětský svaz
V době Sovětského svazu byl doslova zabit trhový systém. O tom, co se bude vyrábět a kolik toho bude, tehdy rozhodovala komise. Zabezpečila se tak rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Jelikož ceny byly naplánované, stejně jako ostatní, vznikaly pak nejrůznější podivnosti. Například cena obilí byla daná mnohem vyšší než cena pečiva, takže zvířata, která jsou normálně obilím krmena, spásala chléb.
Nakonec za sebou Sovětský svaz zanechal jen jediné – naprosto zdevastovanou ekonomiku. Nikdy se nepřiblížil úrovni západu, o což usiloval. Technologie a ekonomický sytém Ruska byly zaostalé, a to je vlastně něco, s čím nepohnul ani Putin, zaostalé stále jsou. Změnit tvar ekonomiky se nepodařilo po celá desetiletí. Šedá ekonomika, korupce, to vše Rusko potápí.
Oligarchové a Putinova vláda
Díky Alexeji Kudrinovi se centralizovala moc federálních států a následně bylo zavedeno 7 velkých regionů, které měly každý svého vyslance. Zjednodušil se daňový systém a zavedla se taky jednotná daň z příjmu fyzických osob, ale daň z příjmu právnických osob se naopak snížila. Místo sociálních odvodů je placena sociální daň. Zreformovalo se zkrátka úplně všechno včetně bankovního systému.
Zavedlo se i pojištění vkladů do bank a lidem se vrátila důvěra, kterou během působené Sovětského svazu ztratili. Vypadalo to, že s nástupem Vladimira Putina a jeho kolegů se ekonomika Ruska začala zvedat z trosek. Vytvořen byl také fond na hromadění přebytečných financí z energetického sektoru. Ten měl zajistit, že při výkyvech cen a krizí nebude postižena celá ekonomika. Také se od roku 2000 povedlo docela dobře stabilizovat inflaci, i tak je ale stále horší, než jak ji známe ze západu. Během prvních deseti let tohoto století ekonomika v Rusku rostla. Pak ale začala klesat a nyní od války s Ukrajinou pouze stagnuje.
Některé problémy z 90. let zkrátka stále přetrvávají. Problémem Ruska, který se nyní možná tváří jako jejich výhoda, je závislost na energetických surovinách. Má největší ložiska plynu, s uhlím a ropou tomu je podobně, třetina státního příjmu je daná exportem těchto surovin. Když se ohlédneme do historie, můžeme krásně vidět, že pokud Rusko ztratí možnost prodávat tyto suroviny nebo klesne jejich cena, je v podstatě celá země nahraná. V roce 1997 se dostalo do takových problémů, které ho dovedly až k bankrotu, a to jen kvůli nízké ceně ropy. Je to výhoda i nevýhoda, záleží jen na tom, jaká je zrovna situace, ruskou ekonomiku to může silně pozvednout nebo rychle položit.
Energetické společnosti, které drží celou zemi takříkajíc nad vodou, jsou propojeny s oligarchy. Kdože tito lidé vůbec jsou? Spojuje je, že jsou velmi bohatí, vlivní a napojení na politiku. Původně uzavřeli pakt s Borisem Jelcinem. Když však přišel k moci Vladimir Putin, nastavil pravidla jinak. Nechtěl, aby se tito muži míchali do politiky, měli se věnovat pouze investicím a ruské ekonomice, která jednoduše byla a je oslabená oproti ostatním ekonomikám, ať už to na první pohled třeba není vidět. Ti, kdo s ním nesouhlasili a bouřili se, nedopadli dobře, Putin je naprosto vyšachoval ze hry. Rusko je poměrně radikální země, a tak skončili ti, kdo mu nebyli po vůli, ve vězení a přišli o své majetky. To ale neznamená, že se všichni rozhodli s novou hlavou státu souhlasit. Jsou na jeho straně, protože žádnou jinou stranu na výběr ani nemají. A právě narušené vztahy mezi Vladimirem Putinem a oligarchy se snaží využít i Evropa, aby odvrátila další tragédie na Ukrajině a zároveň co nejvíce ztížila Rusku ekonomickou situaci.
Problémem Ruska nejsou jen ekonomické nerovnosti, pokud jde o příjmy a jejich prameny. Nerovnosti jsou i mezi příjmy z jednotlivých regionů. Moskva nebo Petrohrad, což jsou obrovská dominantní města, tvoří v podstatě 30 procent HDP celé země a těch zbylých 88 regionů, na které je Rusko rozděleno, ten zbytek. Nejvíce přispívají regiony, v jejichž oblasti jsou nerostné suroviny, což ale vypovídá o tom, že Rusko je na nich závislé. Když se totiž podíváme, co pak zbývá na ty ostatní regiony, k ekonomice spíše nepřispívají, jen se tak vezou.
Můžeme se podívat na průměrné mzdy, které nám toho rozhodně také hodně řeknou. Abych byl přesný, v Moskvě si lidé vydělávají dvakrát více než v ostatních regionech. To je něco jako u nás Praha, jen se tam dvakrát víc nevydělává, ale platí. V Rusku ale tohle rozhodně neznamená, že v Moskvě jsou extrémně bohatí. Ve skutečnosti to ukazuje, jak velkou chudobou trpí ten zbytek, co nežije na místech, jako je právě Moskva. Zhruba 21 milionů lidí je na tom vážně bídně a jsou považováni za chudé, to není malé číslo. Co hůř, celých 75 procent lidí tu ale jen přežívá. Nemají šanci něco ušetřit a zařídit si lepší život. Ruská centrální banka vydala na toto téma již několik analýz.
Vše dorazily neshody s Ukrajinou
Letošní válka není první konflikt, který Rusko s Ukrajinou má. Co je ale vtipné, je to, že již v letech 2014 a 2015 se přesně takhle Rusko samo shodilo, když mělo možnost růstu, a podtrhlo nohy své ekonomice, když se nechalo – a teď se podržte – sankciovat od západu. Tehdy šlo o udržování anektované oblasti. Takže vlastně stejně hloupý postup, jaký zvolilo začátkem letošního roku, aby bylo znovu sankciováno, a znovu si zkomplikovalo ekonomickou situaci.
Na ekonomice se díky těmto agresivním výpadům Ruska nechtějí podílet ani firmy ze zahraničí. Mnoho jich odtud naopak odešlo. Již od roku 2014 si všichni pamatují, jak Vladimir Putin vede zahraniční politiku, a že letos opět uhodil, jen utvrdí všechny v tom, aby se od této země drželi dál. Zahraniční investice mezi lety 2013 a 2015 prudce spadly, a to dokonce až pod deset tisíc milionů dolarů ze sedmdesáti tisíc milionů dolarů. To je propad o takové množství peněz, že si ho většina z nás nedokáže ani představit.
V roce 2020 se konečně začala ekonomika škrábat zase nahoru a nyní se s ní může Rusko na dobro rozloučit. Kdo by chtěl podnikat někde, kde se každých sedm let válčí? Velké investice obvykle nebývají na krátkou dobu. To všechno jasně ukazuje, že Rusko není tak „za vodou“, jak se tváří nebo jak se někteří obávají. Možná nyní zvyšuje ceny plynu, ale proč? Jak jsem již řekl, je jejich hlavním zdrojem příjmů a na jiných frontách se mu teď obchoduje stěží.
Co bude s Ruskem dál a zda se jeho ekonomika zbortí nebo posílí, záleží především na tom, jak se nakonec vyvrbí válka na Ukrajině. Na jejím trvání, dalších postupech, na reakcích Evropy i Ameriky. No a v neposlední řadě také na výsledku prezidentských voleb v roce 2024. To je ale až za dlouho.
Autorský článek - komentář. Další zdroje: Cnbc.com
