KOMENTÁŘ: Kam ještě poroste inflace? Můžeme doufat, že jsme na vrcholu
Vrchol inflace se vyznačuje tím, že spotřebitelské ceny dosáhnou historického maxima a nadále nestoupají. V Česku jsme se dostali až na 25 procent. Minulý měsíc Bureau of Labor Statistics oznámil, že inflace založená na indexu spotřebitelských cen dosáhla v červnu v Americe 9,1 %, což je maximum za 41 let. Jestli svět dosahuje finálních čísel a inflace přestane růst, zatím není jisté. Když inflace dojde příliš vysoko, dochází ke zvyšování krátkodobé úrokové sazby, aby se podařilo ji zkrotit. To všichni pociťujeme na hypotékách právě teď. Mladí, kteří shánějí bydlení, si mohou dovolit mnohem méně, než tomu bylo ještě minulý rok. Vyšší úrokové sazby mají nejen pomoci s inflací, ale zpomalí také poptávku při rostoucích cenách. Jestliže jsme ještě na její vrchol nedošli, máme zřejmě velký problém, protože současný stav není vůbec dobrý. Nezbývá proto než doufat, že média mají pravdu.
Co je skutečná vrcholová inflace?
Pokud chceme tipovat – ano, říkám, tipovat, protože s jistotou to teď opravdu nikdo neřekne, zda jsme již na vrcholu, měli bychom hlavně vědět, co to ten vrchol je. Spotřebitelé a většina drobných investorů se stávají pesimističtějšími ohledně stavu svých financí, když inflace stoupá a vyhlížejí, kdy se zarazí. Vyšší ceny poškozují mnoho nejrůznějších lidí, již jsou cenami ovlivněni. Spousta z nich ale nemá o funkci inflace přehled, přestože se dotýká skutečně všech. Podívejme se na dojíždějící, nakupující, zejména pokud jde o potraviny, řidiče kamionů, dodavatele, akcionáře, dokonce jsou ceny problémem i při nákupu nemovitostí, ať už jde o investory nebo běžné rodiny. Kdy se tedy ceny stabilizují? Jakmile dosáhneme právě onoho vrcholu inflace.
Inflace je alespoň částečně funkcí spotřebitelského sentimentu. Pokud jste se nad tím nikdy nezamysleli, v podstatě si ji způsobujeme sami. Když lidé očekávají růst cen, spěchají nakupovat věci za nízké ceny, dokud jsou nízké. To způsobuje, že roste poptávka a může i převýšit nabídku. S rostoucí poptávkou mohou samozřejmě růst i ceny. Když si kupci domů myslí, že úrokové sazby hypoték míří výš, předhánějí se pro změnu v podání těchto žádostí o úvěr. Není se zase tak, čemu divit, vezměte si, jaké úrokové sazby byly na počátku roku a na úvěry, které můžete získat nyní. Spousta lidí si zoufá, že propásli příležitost, protože úrokové sazby výrazně stouply.
To jediné, co může mít na inflaci pozitivní vliv, je, pokud lidé uvěří, že zítra nakoupí stejně jako dnes a nebudou panicky vykupovat obchody. Řekl bych tedy, že ať už investoři a ekonomové vidí tuto situaci jakkoliv a věří, že jsme na vrcholu, v závěru to záleží především na spotřebitelích, koncových zákaznících, na každém jednotlivci a na tom, čemu právě věří.
Inflaci si v podstatě způsobujeme a ovlivňujeme sami. Tlačí na ni velká spousta věcí například to, že lidé žádají za stejnou práci stále více peněz. Peníze pak mohou více utrácet, to vede k navyšování cen a opět se najdou lidé, kteří potřebují více peněz. Jde o nekonečný koloběh, který by zastavil jen úplně jinak nastavený systém, než ve kterém nyní žijeme.
Můžeme být vrcholem jisti?
Při výpočtu inflace a jejích odhadech do budoucna je potřeba sledovat spoustu vládních zdrojů dat. Index výrobních cen měří náklady lidí, kteří vyrábějí a prodávají věci, a někteří se domnívají, že je to ukazatel inflace. Měli bychom si uvědomit, že průzkumy a hypotetické ceny jsou hrubým měřítkem toho, co spotřebitelé skutečně dělají. Velkou roli hraje i zásoba peněz, obtížně měřitelná složka. Jednoduše řečeno, ceny obvykle rostou, když je k dispozici více peněz.
Nemyslete si ale, že to je jednoduché. Pokud vláda tiskne více peněz, ale úzkostliví občané je šetří, místo aby je utráceli, zvýšila se peněžní zásoba? Ano i ne. Je to taková Schrödingerova kočka, nevíme, co můžeme čekat. Pokud banky zvýší limity kreditních karet, ale nenatiskne se žádná hotovost navíc, myslíte, že zásoba peněz je nyní větší?
Dobrým ukazatelem pro pohyb inflace je Amerika, odrazme se tedy od ní. Měřítko z dolarů, které mají k dispozici utrácející v USA, vyrostlo z vládního ekonomického stimulu na začátku roku 2020. Federální stimul byl součástí balíčku pomoci při mimořádných událostech. Podle ekonomických údajů Federálního rezervního systému vzrostl M2 (Kalkulace peněžní zásoby, která zahrnuje méně likvidní aktiva než M1. M1 zahrnuje hotovost a běžné vklady.) z přibližně 15 bilionů USD na konci roku 2019 na přibližně 18,3 bilionu USD v létě 2020 díky úsilí o pomoc při pandemii. Zjednodušeně řečeno, tedy peněžní zásoba v USA do konce roku 2021 neustále šplhala. Nyní peněžní zásoba zůstala od ledna 2022 stabilní na úrovni přibližně 21,6 bilionu dolarů.
Americký hrubý domácí produkt se dvě čtvrtletí po sobě snižoval. Míra nezaměstnanosti je však nízká a firemní zisky letos v létě vzrostly. V této chvíli ale nemůžeme vědět, jestli jde o recesi, dokud to Národní úřad pro ekonomický výzkum nevyhlásí. Vzhledem k silnému růstu pracovních míst americká ekonomika pravděpodobně není v recesi. Nárůst pracovníků navzdory řečem o recesi a nedostatku pracovníků zcela vymazal 22 milionů pracovních míst, která byla ztracena na začátku pandemie.
V souvislosti s údaji o inflaci v USA můžeme dedukovat, že se blíží nebo dosáhla vrcholu. Nebo to tak alespoň dělají stovky lidí po celém světě. Já si myslím, že čísla za léto je potřeba brát s rezervou. Ovlivnit ji může snadno cokoliv, a to, jak poroste třeba u nás, nemusí být vůbec v režii našeho státu, jak jsme viděli při příchodu pandemie a války.
Jak hlavní, tak základní sazby, vykázaly měsíční nárůsty, které byly o 0,2 procentního bodu nižší, než se očekávalo. Celková CPI meziměsíčně stagnovala, což vedlo k poklesu meziroční sazby na 8,5 procenta z 9,1 procenta, zatímco jádrová sazba vzrostla o pouhých 0,3 procenta za měsíc. Meziroční sazba tak zůstává na 5,9 procentech.
Pokud se podíváme na ceny nájemného, ty tamější vykazují mírnější nárůst, než se očekávalo, zatímco ceny letenek klesly o 7,8 procenta meziměsíčně a ojetá auta klesla o 0,4 procenta. Ceny oděvů klesly o 0,1 procenta a vzdělávání a komunikace také zaznamenaly meziměsíční pokles o 0,2 procenta. Benzin klesl o 7,1 procenta, ale k větším propadům dojde příští měsíc. Na druhou stranu ceny potravin vzrostly o 1,1 procenta meziměsíčně. V důsledku těchto údajů vidí odborníci další vývoj inflace pozitivně. Co z toho tedy vyplývá? V podstatě to znamená, že Americká inflace nejspíš zpomaluje. Trochu odlišná ale může být situace v České republice.
U nás inflace překvapila zejména v srpnu. Pokles 0,3 procenta v meziročním srovnání ze 17,5 procent na 17,3 procenta byl pro mnohé jistě příjemnou změnou v neustálém skokovém růstu. Z velké části za to však vděčíme pozdějšímu navyšování ceníků energií, které jsme neočekávali. Když je ale řeč o energiích, měli bychom se především zamyslet, co udělá s inflací zavedení stropů energií. Výsledek se odhaduje jen velmi složitě, ale nejásal bych předčasně. Je možné, že vrcholu dosáhneme až koncem roku, kdy se projeví i tyhle změny, jež by mohly chování na trhu velmi ovlivnit. V neposlední řadě bychom si ale měli dobře uvědomovat, že jakmile vrcholná inflace přijde a odejde, není jasné, jak rychle se ceny zase vrátí k „normálu“. Vlastně ani neočekávám, že se tomu tak stane. Záleží samozřejmě, co za normál považujeme, ale ceny, jaké tu byly před rokem, bych znovu neočekával.
Autorský článek - komentář. Další zdroje: Finmag.penize.cz, Forbes.com
