KOMENTÁŘ: Ukrajina by měla zůstat neutrální. Vstup do NATO by mohl znamenat následky pro celou Evropu
Pokud by se Ukrajině nakonec podařil vstup do NATO, Rusko se bude cítit ohroženo, a o to víc bude pouštět hrůzu tak, jako to vidíme teď. O co se vlastně v tomhle konfliktu jedná a proč by bylo nejlepší, aby si Ukrajina udržela neutralitu? Rusové pravděpodobně celou zemi spíše zničí, než by ji nechali Americe.
O tom, jakou roli hraje Ukrajina v mezinárodních vztazích, se mluví už dlouho, a když jsem zpětně trochu zapátral, zjistil jsem, že k neutralitě Ukrajiny se už vyjadřoval například současný prezident Miloš Zeman v roce 2015. Klíčové je, že tato země hraje roli takového mezníku mezi západem a Ruskem. Z toho vyplývá, že Rusku se pochopitelně nelíbí, že by měla základna NATO stát „hned u hranic“. S Amerikou má totiž, jak známo, špatné vztahy.
Amerika naopak usiluje o to, aby bylo do NATO začleněno co nejvíce zemí. Snaží se tím vytvořit neporazitelnou alianci, které se budou ostatní státy obávat v případě, že by chtěly na kterýkoliv z členských států zaútočit. Je to totiž válka proti všem členským státům, ne jen proti jednomu.
S malými státy na hranicích jako Lotyšsko nebo Estonsko si Rusové nedělali hlavu. Když ale přišla poprvé řeč na vstup Ukrajiny do NATO, začali se bouřit. Vnímají totiž tyto země jako hrozbu. Jak se totiž ukazuje právě teď, Ukrajina je velmi silný stát schopný úžasného vojenského výkonu, je-li podpořena dalšími státy Evropy. Ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi se tak nápad na její připojení k Americe vůbec nelíbil a podobně tomu bylo i při návrhu Gruzie na vstup do NATO.
Když se v roce 2008 řešil vstup Gruzie do NATO, vypukla válka, přesně jako je tomu nyní. Ve skutečnosti nejspíš nejde o dobíjení území a snahu rozšiřovat Rusko. Vysvětlení je nejspíš mnohem jednodušší, ač tu na nás Rusové dělají už léta ramena, jak by nám to tu srovnali se zemí, kdyby chtěli, ve skutečnosti mají strach. Americe se totiž daří na své straně semknout čím dál více států a cílem Ameriky je demokracie. Rusko není demokratickou zemí, a tak má pochopitelně se Spojenými státy americkými velké neshody.
Řek bych, že Ukrajina je v tuhle chvíli taková neutrální zóna mezi americkými spojenci a Ruskem. Pokud by se stala součástí NATO, budou mít Rusové Ameriku v podstatě „za dveřmi“. Je to takový štít, který se teď trochu vzbouřil, a Rusko si myslí, že ho touhle válkou srovná do latě. Nebo si to alespoň myslelo, opak se ale stal pravdou. Tím, že se Ukrajina rozhodla přidat k Americe, a začala vyjednávat o urychleném vstupu do NATO, si podepsala ortel.
V tuhle chvíli už nejde o vyhrožování, Rusko Ukrajinu systematicky ničí, aby tam nezbylo nic, o co by ještě mohla mít Amerika zájem. Putin v podstatě čeká, že západ ustoupí, stáhne se a ztratí o Ukrajinu zájem, pak by ale bohužel zřejmě část země přece jen ovládl. Pokud bude válka pokračovat, bude se snažit nadále systematicky ničit celý sousední stát až do doby, kdy už z něj bude spíš použité bitevní pole než obyvatelná půda. V případě, že by v tomhle boji neuspěl a vyhrála by Ukrajina (což si ale neumím dost dobře představit, pokud to neskončí nějakou vzájemnou dohodou, jak by mohla Ukrajina porazit tak velký stát, jako je Rusko, jestliže za ni nezačne válčit celé NATO – a já jsem si skoro jistý, že nezačne, protože za Gruzii se v roce 2008 Amerika také nepostavila), pak by se nabízela otázka, zda se tedy opravdu připojí mezi členské země.
V rámci zachování klidu by se to ale nemělo stát a nejspíše nestane, protože se vstupem musí ostatní členské země souhlasit a Evropa si geografickou roli Ukrajiny dobře uvědomuje. Rusko si nenechá líbit obsazování hranic a Amerika i pohraniční státy se proti tomu bouří. Situace je složitá, vždycky se snažím dívat na věci z všemožných úhlů pohledu, a protože my i ostatní členské státy samozřejmě nesouhlasíme s ruským režimem, sympatizujeme tedy s Amerikou a přikláníme se na její stranu. Pravdou ale je, že konflikt by se umírnil, kdyby se pohraniční státy nepřikláněly nikam, a pomohly by tím nejspíše hlavně sobě. Takhle je z nich terč, bitevní pole, na kterém se obě velmoci přeměřují, a Rusové bohužel velmi radikálním způsobem masakrují všechno, co jim přijde pod ruce, aby si udrželi svou současnou pozici.
Amerika v podstatě Ukrajinu nepotřebuje, není pro ni nijak klíčová, zatímco Putin ji stejně nenechá vyváznout. V tuhle chvíli už není příliš možností, které by Ukrajina měla. Všichni tam mají strach a cítí, že potřebují ochranu. Rusko je vyprovokováno natolik, že se nebojí hnát boj do extrému. Osídlení jejich pohraničí americkými základnami vidí jako tu nejhorší možnost v porovnání s ekonomickými sankcemi, které jsou na ně uvalovány. Nevzdají se Ukrajiny, která je pro ně v tomto směru zásadní. Raději ji celou zničí, než aby dopustili, že se přikloní na stranu nepřítele.
Mimo jiné jsou tu ty dodávky plynu, kterými může Rusko tlačit na Evropu. Samozřejmě se mi zamlouvá myšlenka, že se nesmíme nechat, bylo by špatné dovolit vydírání a zaleknout se. Nicméně, jak jsem podotýkal, nemají příliš, co ztratit, zatímco pro Evropu se situace stává čím dál komplikovanější. Jak asi bylo všem jasné od začátku, tohle je v podstatě přetlačování Ameriky s Ruskem, na které ani jeden z nich nedoplatí tolik jako evropské státy.
Ve válce není nikdo vítězem
Představme si, že Ukrajina se západními zeměmi za zády zaženou Rusko, to nebude chtít trpět další ztráty a stáhne se. Sice je to dle mého názoru velmi nepravděpodobný scénář, ale dejme tomu. Ukrajina nebo to, co z ní zbyde, se připojí k Americkým vojenským silám a Rusko se bude cítit ohroženo.
Určitě všichni víme, jak jednají země, když se cítí v nebezpečí. Už teď Putin ukázal, že si je vědom síly jaderných katastrof, když obšancoval elektrárny na Ukrajině s pomocí vojáků. V tuhle chvíli odnáší katastrofický scénář lidé v jednom státě, pokud ale Rusové pocítí, že prohrávají, můžeme očekávat, že hněv se obrátí proti celé Evropě.
Nechápejte mě špatně, já se tu nesnažím říct, že by se teď měla Ukrajina vzdát a jít Putinovi na ruku. Ono jsme už v situaci, kdy se to bude dát vyřešit jen opravdu obtížně, pokud vůbec, protože válka zašla příliš daleko. Nicméně pokud by došlo k dohodě, že Ukrajina zůstane svobodnou zemí, ale nebude uzavírat vojenskou dohodu s Amerikou, bylo by to nejspíš to nejlepší řešení pro všechny strany. Možnost vstupu Ukrajiny do NATO se řešila už v roce 2014, kdy o to místní projevili zájem, nicméně nakonec jim to zřejmě žádný klid nepřinese, spíše naopak. Už od té doby ale Rusko vyzývalo, aby se Ukrajina a Amerika nesnažili o ukončení neutrality tohoto státu. Co tedy opravdu Rusko chce? Pravděpodobně to nebude dobití rozbombardovaného území, to snad nikomu nemůže dávat smysl.
Problém současné situace je, že důsledky nedodávání Ruského plynu do Evropy se projeví okamžitě, zatímco ekonomické důsledky sankcí bude Rusko pociťovat až později, v době, kdy už bude Evropa skutečně trpět. Vyřešit situaci diplomaticky se samozřejmě desetkrát jednodušeji řekne než se to skutečně dělá. Rusko a Ukrajina se ale nesnaží vyjednávat a Amerika si s tím nedělá příliš hlavu, protože ona bude postižena ze všech nejméně. Mnoho lidí a politiků mluví o agresivním útoku ze strany Rusů a o tom, jak tvrdá musí být naše odezva. S útoky, jaké Vladimir Putin provádí, samozřejmě jednoznačně nesouhlasím a zcela chápu postoj, že se nesmíme nechat zastrašovat. Je třeba ukázat sílu. Také je ale třeba přemýšlet a hledat řešení, které bude funkční pro všechny strany a miliony nevinných lidí, kteří nyní trpí, si z něj odnesou co nejméně hrozné následky. Nemůžeme jen šířit nenávist proti Rusům a řešit násilí dalším násilím. Tak východisko nenajdeme.
Autorský článek - komentář. Další zdroje: E15.cz, Zahranicni.hn.cz
