KOMENTÁŘ: Řešit energetickou krizi zimou v domě je nesmysl. Mnoha lidem to může trvale poškodit zdraví
Možná si děláte starosti, jak teď dokážete zaplatit účty, a tak chodíte doma ve svetru, protože topení místnosti spíš tak nějak zavlažuje, než že by hřálo. Rozumím tomu, že lidé jsou plní obav, aby se nezadlužili a úplně nepřišli o připojení, ale měli by si také uvědomit, jak tohle řešení dokáže zapůsobit na jejich zdraví.
Uznávám, že lidé, kteří ještě v listopadu netopí vůbec, jsou zřejmě úplná menšina a musí to být ti psychicky nejvíce vydeptaní. I takoví lidé ale existují, a když se podíváme na ty běžnější případy, je i dost těch, co zkrátka doma udržují nízké teploty. Mají až takovou hrůzu z vyúčtování, které by jim mohlo přijít, že raději mrznou.
Energetická krize tímhle ničí životy nesčetně lidí po celém světě a brání jim tak v některých z nejzákladnějších činností života. Nejde jen o topení, způsoby, jak ušetřit, hledají lidé všude, například se pokouší používat jen spotřebiče, které žerou málo energie. Obyvatelé bytů platí mnohonásobně vyšší částky za teplou vodu ohřívanou energiemi, takže se snaží ušetřit sprchováním v práci nebo si tam nabíjí power-banky.
Život ve vystydlých místnostech však může být tou nejhorší variantou, pokud se podíváte na dopady, které to způsobí na vašem zdraví. Existují například chronické bolesti, které podporuje právě život v chladném domově. Opravdu jsou po světě miliony lidí, kteří letos trpí zimou. Díky rostoucím účtům za palivo a elektřinu jsou nuceni k obtížným rozhodnutím, a protože světu vládnou peníze, obětují raději vlastní zdraví.
Senioři se zabalí do kabátů a budou chodit v teplejších botách. A pokud si myslíte, že přeháním, zkuste si být třeba v 16 stupních několik hodin, natož dní. Ono to zní jako teplota únosná na mikinu, určitě si ven neoblékáte rukavice. Nicméně si představte v takové zimě sedět celý den v bytě, kde se vám příliš pohybu nedostane. Rodiče přišoupnou dětem přikrývku navíc, aby nemrzly, ale chlad na ně bude mít vliv stejně. Elektrická topidla, která zajišťovala příjemnou atmosféru, pokud radiátory hřály málo, budou ponechána ve skříních, protože už dříve byla jejich spotřeba enormní a letos pro lidi ve střední vrstvě bude již mnohdy neúnosná.
Podle průzkumu je pravděpodobné, že až 36 milionů lidí v Evropě nebylo v roce 2020 schopno udržet své domovy přiměřeně teplé. V USA trpí energetickou chudobou 16 procent země. Stejným problémem trpí i 5,2 milionu domácností, které se považují za domácnosti nad federální hranicí chudoby. V Číně by toto číslo mohlo dosahovat zhruba 24–27 procent dospělých ve středním a starším věku, kteří prožívají energetickou chudobu.
Zdravotní následky toho všeho jsou ale závažnější, než si myslíme. Není to jen volba ubrat si pohodlí. Vědecký výzkum jasně ukazuje, že chladné domy jsou pro jejich obyvatele škodlivé a někdy dokonce mohou přivodit smrt. To jsou samozřejmě už extrémní případy. Existuje ale vyšší riziko mrtvice, infekce dýchacích cest a pádů nebo jiných zranění, pokud žijete v domě se sníženou teplotou. Ta totiž zapříčiňuje potíže s koordinací a obratností lidí při nízkých teplotách. Chladné domy mohou mít krátkodobé i dlouhodobé důsledky pro zdraví člověka.
Charitativní pracovníci již nyní v některých zemích směřují finanční prostředky na pomoc těm nejzranitelnějším, aby každý týden zaplatili trochu topení. Některé organizace plánují rozdávat balíčky teplého oblečení nebo zřizovat teplé prostory, kam mohou lidé cestovat, pokud budou moci, aby se doma netřásli zimou. Zní to jako šílená opatření? Budou ale nutná, opravdu jsme na tom tak, že nemáme peníze na vytápění obydlí, a tak se budeme sjíždět do společných teplých prostor. Některé rodiny vytápějí jen vybranou místnost, ve které se všichni schází. Peníze nemají ani soukromé instituce. Sám navštěvuji párkrát do týdne školu, kde každý z mých spolužáků hradí ročně sedmdesát tisíc korun. Přestože je polovina listopadu, sedíme ve třídě v bundách a kabátech, protože škola údajně nemá na to nám pořádně zatopit. Dalo by se říct, že je to dilema veřejného zdraví a finanční tísně. Své zdraví na vlastní nebezpečí ignorujeme.
Jednou z nejohroženějších skupin budou důchodci, kteří se snaží ušetřit každou korunu a na sebe už příliš nekoukají. Ono taky z jedenácti tisíc korun důchodu se ty energie zaplatí vážně těžko. Takový důchodce už si dnes dovolí jen garsonku, protože je rád, když má na jídlo, léky a základní potřeby, natož nějaké nájemné a spotřebu plynu.
A ty potíže samozřejmě nebudou jen fyzické, dojde i na psychické následky. Lidi poznamená život v bídě. A teď tu rozhodně nehájím ty, kdo jsou zdraví, mají čas a jen jim chybí vůle pracovat. I před krizí ale měla spousta z nich dvě práce a někdy zkrátka není prostor najít si třetí, nebo možná není snadné sehnat nějakou lépe placenou. Sám jsem tenhle problém neměl, práci jsem vždy našel rychle, a pokud někde platili špatně, samozřejmě jsem si brzo sehnal místo jinde. Věřím ale tomu, že ne každý to má tak snadné. Pamatuji dobu, kdy byl můj otec již v 45 příliš starý a jakožto skladníka ho nikde nechtěli vzít, protože neuměl na počítači. Do takové situace se mohou lidé s nízkými platy snadno dostat i teď. A samozřejmě v období krize si budou místa spíše držet, než aby je opouštěli a hrdinně riskovali, že jiná neseženou.
Vymažte z hlavy mylnou představu, že studený dům je pouze nepohodlný. Nízké teploty ovlivňují samotné fungování našeho těla. Vezměte si jako příklad krev. Když rtuť klesá, naše krevní cévy se mírně zužují. To zvyšuje krevní tlak a brzdí cirkulaci. Naše krev také zhoustne, částečně kvůli zvýšení hladin proteinu zvaného fibrinogen a dalších molekul, které způsobují srážení krve. Konečným důsledkem těchto změn může být mrtvice nebo srdeční infarkt. Opět se vracím ke starým lidem, u nichž je riziko těchto problémů vyšší. Jak už jsem psal předtím, opravdu jsou u nás důchody 11 tisíc korun a méně. Jistě že ne všechny, ale tak nízký příjem je v této době skutečným problémem tvořícím otázku života a smrti.
Lidé, kteří mají rakovinu, artritidu a další postižení, mohou být obzvláště citliví na chlad. Vezměte v úvahu ty, kdo se rozhodnou nosit kabát uvnitř nebo si k luštění křížovky dokonce vezmou pár rukavic. Kdy budou mít na těle různé vrstvy oblečení, sníží se jejich pohyblivost. Například u starší osoby by to mohlo zvýšit pravděpodobnost pádu nebo jiného zranění doma. To, že starší člověk spadne ze schodů, není vůbec žádná výjimka. Kromě přímých vlivů nízkých teplot mohou mít na zdraví lidí vliv i další faktory jako vlhkost a plísně, které se častěji vyskytují ve špatně vytápěných domech. Výpary uvolňované plísněmi dráždí plíce lidí a mohou zhoršit stavy, jako je astma. Studie ukázala, že dlouhodobý pobyt ve vlhkých a plesnivých podmínkách významně souvisí s poklesem funkce plic. Děti žijící ve vlhkých, plesnivých domech jsou vytaveny riziku infekcí dýchacích cest.
Není pochyb o tom, že chlad umí zhoršit celkové zdraví lidí a ovlivnit kvalitu jejich života. Upřímně řečeno by vás mohl i zabít, pokud si nedáte pozor. Americká studie, která byla zveřejněna v roce 2019, totiž dokonce odhalila souvislost mezi chladnějším počasím a nárůstem hospitalizací souvisejících s demencí. Zima ovlivňuje tedy i mozek.
Závěr je tedy jednoduchý, pokud chcete šetřit, ušetřete nejprve své tělo, své nervy a své zdraví. Pak teprve řešte finanční stránku věci. Jsou extrémy, ve kterých by měl stát pomoct a tohle je jeden z nich. Zajímalo by mě, zda i u nás vzniknou centra, kam se lidé mohou přijít ohřát, pokud se budou obávat doma zatopit. Jestliže máme nejrůznější zimní noclehárny pro bezdomovce, tohle by měla být v každém větším městě samozřejmost. Potíž vidím leda v tom, že zejména senioři nejspíše raději zůstanou trpět doma, než této potenciální pomoci využít. Nejen oni, ale spousta lidí se může zdráhat požádat o pomoc, protože se cítí trapně. Je třeba neustále si připomínat, že do těžké situace se zkrátka může dostat každý.
Autorský článek - komentář. Další zdroje: Sciencedirect.com, Bhf.org.uk, Ncbi.nlm.nih.gov, Ageuk.org.uk,
