KOMENTÁŘ: Třicet osvobozených vesnic na Ukrajině. Rusové berou nohy na ramena. Šance, že se s porážkou smíří, jsou ale malé

 Komentáře 
20. září 2022 11:48 / Michael Veselý
  9
📷
1 fotografie v galerii
Ukrajina konečně získává ztracená území. Depositphotos
Celé vesnice, které se podařilo vyprostit z nepřátelských pařátů, jásají. „Co nezničili, to ukradli, včetně vidliček a lžic a bot z nohou důchodce,“ ozývají se hlasy osvobozených občanů, kteří si v posledním půl roce prošli na Ukrajině peklem. Nyní celý svět zaplavily videa s vojáky vztyčujícími ukrajinské vlajky. Ne všichni Rusové byli ale špatní, jak dosvědčili lidé.

Ukrajinské síly znovu dobyly více než 3000 čtverečních kilometrů území. Postupují na východ, jih a sever, aby si vzali zpět svou zemi. Jednotky, které osvobozují, nacházejí lidi ve sklepeních a dojatí Ukrajinci vůbec netuší, jak by měli reagovat. Každá mince má ale dvě strany, nejsou to jen šťastní, osvobození občané. Těla civilistů zastřelených Rusy ležela na ulicích někdy měsíce, byla to příšerná podívaná, když je začali uklízet. Je až neuvěřitelné, že Evropa 21. století si prochází něčím takovým. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stojí za tím, že Ukrajina bude i nadále postupovat kupředu.

Rusové mezitím prchali, co jim síly stačily, na kradených kolech a v přestrojení za místní. Několik hodin poté, co například do vesnice Zaliznyčna vtrhli ukrajinští vojáci, byly stovky ruských vojáků utábořených v této vesnici pryč. Podle svědectví zahazovali pušky a mizeli jako pára nad hrncem. Zřejmě se Ukrajiny, která má za sebou celou Evropu, přece jen zalekli. Rusko se prostě rozhodlo proslavit za každou cenu, a když už neuspěje v dobývání, pak bude bezpochyby alespoň tou nejrychleji prchající armádou v historii.

Ne, že by celý útok z jejich strany nebyl od počátku z jistého úhlu pohledu groteskní. Pokud se bude o téhle válce vyučovat, pak jako o nájezdu zmatených Rusů ztracených na cestách bez značek, rozpadajících se tancích, rozkrádání armádních prostředků ukrajinskými cikány a nefunkčních vysílačkách. Tedy minimálně ve zbytku světa, který viděl smutnou realitu, když poslal Putin na Ukrajinu armádu, jež sama pořádně netušila, proč tam je a pak bezohledně vraždila civilisty, bombardovala nemocnice nebo školky, zatímco ukrajinské politiky Putin nazýval nacisty a svou invazi osvobozením. Nikdo rozumně smýšlející snad nemohl věřit, že je to tak, jak se v Rusku tvrdí. Zdejší lidi pro jistotu vedení státu odřízlo od světa, aby nic netušili o skutečném průběhu války. Ještě si vzpomínám, jak Rusové na počátku roku volali na ukrajinskou linku zřízenou k tomu, aby zjistili, jestli jsou jejich blízcí mezi padlými, zajatými či jsou o nich vůbec nějaké zprávy. Putin totiž žádné nepodával.

Zjevný kolaps ruských sil způsobil v Moskvě šok. Vůdce Čečenské republiky Ramzan Kadyrov, který vyslal na Ukrajinu své vlastní bojovníky, uvedl, že pokud nedojde k okamžitým změnám v ruském vedení invazi, bude muset kontaktovat vedení země, aby jim vysvětlil skutečnou situaci. Ukrajina skutečně začíná získávat území zpět a všichni doufají, že Rusko boj vzdá. Sociální média zaplavily obrázky opuštěných nebo zničených ruských pozic a ukrajinských sil vztyčujících svou vlajku v nově osvobozených oblastech.

Co bude ale dál?

Nikdo neví, jak může tohle pokračovat. Vrátí se Rusové, nebo konečně vzdají tuhle bitvu? Lidé se jejich návratu bojí. Vsadí se, že mnoho z nich by ale raději strávilo zimu doma než při obléhání. Vedení Ruska je však od počátku velmi agresivní, a tak bych nedával velké šance tomu, že se s porážkou smíří. Stále drží asi pětinu Ukrajiny a o víkendu pokračovalo v těžkém ostřelování v několika regionech. Nic tedy nezaručuje, že Ukrajina dokáže udržet znovu dobyté oblasti v bezpečí. Tak jako tak získání území zpět dodává všem naději a větší chuť bojovat. Kdysi dávno se říkalo, že pokud Ukrajina vydrží vzdorovat třetí noc, má šance, pokud ne, nejspíš už je to její konec. Těch nocí zatím uběhly desítky a boj stále pokračuje, zdejší lidé se nevzdali.

Občané na Ukrajině mají největší strach ze zimy. Oblasti držené Rusy přes zimu by na tom mohly být zle. Vojáci obsazují například pily a jiná místa, která jsou pro obyvatele životně důležitá a s přibývajícím časem, který na Ukrajině tráví, se stávají agresivnějšími, znepokojenějšími, a vybíjí si svůj vztek na lidech.

Objevil se už nespočet zpráv o znásilnění žen nebo dětí ruskými vojáky. Ve svých  výpovědích

mluvili lidé i o slušných vojácích, kteří jim dovolili najíst se z poražených zvířat nebo ošetřili rány. Je to ale člověk od člověka. To ukazuje, že nemůžeme házet všechny Ukrajince nebo Rusy do jednoho pytle. Národnost neurčuje charakter člověka. Byli tu Rusové, kteří kradli a zabíjeli bezostyšně civilisty, jiní se snažili pomoci, pokud někoho neúmyslně zranili, protože si uvědomují, že za konflikt zemí opravdu nemohou děti nebo důchodci žijící v okupovaných vesnicích, kteří se nemohou bránit.

Obecně na tom byli lépe lidé, již umí rusky a žijí v pohraničních oblastech. Bylo s nimi zacházeno mírněji než s obyvateli v později obsazovaných oblastech v odlehlejších částech země. I tak se ale v osvobozených vesnicích nacházela příšerná zvěrstva. Jedním z nich byl například Nález více než 450 těl v Buči, nedaleko Kyjeva. Mnohé oběti vykazovaly známky mučení.

Jinde se zase ukázalo, že okupanti nastavili drsná pravidla. Nikdo nesměl vycházet ven po osmnácté hodině a v domech museli být po tmě. Dva muži, kteří nedodrželi toto pravidlo během večera popíjeli a svítili si u toho. Druhý den je našli přátelé na podlaze domu s prostřelenou hlavou.

Zkušenosti s ruskými okupanty jsou na různých místech zcela odlišné. Jedna z žen v napadených vesnicích uvedla, že požádala vojáky, aby přeparkovali tank před jejím domem, který jí tam překážel. S muži prý mluvila o tom, co po nich vlastně chtějí, proč zabrali vesnici a co je cílem jejich útoku. Odpověď byla prostá: „Můžeme být tady nebo ve vězení.“ Ta samá žena uvedla, že to nebyly zrůdy, které přišly vyvraždit Ukrajince, ale děti, jež samy nevěděly, co tam dělají. To odpovídá i některým dřívějším zprávám, že mnoho mladíků si při odjezdu z Ruska myslelo, že jedou na cvičení, o opravdové válce neměli ani tušení. Některým bylo namluveno, že jedou Ukrajinu zachránit před Amerikou. Informace, které mají sami Rusové, jsou viditelně zkreslené a celá válka není nic než manipulace vysoce postavených osob s obyvatelstvem celého Ruska.

Rusko by mělo odkvačit zpět domů

Ač silně pochybuji, že se tomu tak stane, z celého světa se ozývají názory, aby to Putin na Ukrajině už konečně zabalil. Německý kancléř Olaf Scholz hovořil s ruským prezidentem o probíhající válce 90 minut. Vzhledem k vážnosti vojenské situace a důsledkům války na Ukrajině kancléř vyzval ruského prezidenta, aby co nejdříve našel diplomatické řešení založené na příměří, úplném stažení ruských jednotek a respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Scholz varoval, že jakékoli další ruské anexe nezůstanou bez odezvy. Oba vůdci se dohodli, že zůstanou v kontaktu. Scholz minulý týden hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Stejně tak s oběma prezidenty pravidelně po telefonu hovoří i papež František, který se snaží nalézt vhodné řešení pro zastavení války.

Nesmíme ale zapomínat na to, že Putin stále drží pod kontrolou jaderné elektrárny a už dříve touto cestou nenápadně pohrozil nejen Ukrajině, ale celé Evropě, že by mohla na ohrožování zájmů Ruska doplatit. Nejhorší na celé situaci je, že člověk, jenž začne válku v době, kdy už máme zbraně, které mohou skutečně rozmetat planetu, je nejspíš dostatečně šílený, aby to udělal. Jaká bude tedy odveta a kdy přijde, si zatím nemůžeme být jisti, je ale více než jasné, že Rusko se jen tak s porážkou nesmíří.

Autorský článek - komentář. Další zdroje: Bbc.com, Washingtonpost.com

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Agáta Hanychová prozradila: Dítě s Jaromírem bylo plánované. Doufám, že ještě před porodem bude svatba

Styl

Vegani jsou vystaveni riziku vzniku různých zdravotních problémů. Proto jsou důležité doplňky stravy a...

Dům a zahrada

Spravný podzimní řez pivoněk zajistí jejich vitalitu a bohaté kvetení pro příští rok. Pozor však na...