KOMENTÁŘ: V některých částech ČR už nepřijede ani technik na havárii sítí. Pohotovost neexistuje, nikoho nezajímáte

 Komentáře 
20. září 2022 11:11 / Michael Veselý
  109
📷
1 fotografie v galerii
Při havárii plynu nebo vody se můžete dostat do pořádných potíží. Depositphotos
Že je nedostatek manuálně zručných pracovníků a lidí, již rozumí řemeslům, není žádným tajemstvím. Už několikrát jsem měl ale tu čest si ověřit, že pohotovost je něco, co mimo metropoli neexistuje, a pokud potřebujete pomoc při nenadálé havárii, přijede někdo možná až za měsíc.

Už dříve jsem se setkal s neuvěřitelným problémem sehnat schopné pracovníky, kteří skutečně odvedou nějakou práci, když šlo o rekonstrukci domu. Můj předpoklad, že když jsou peníze, všechno jde, byl naivní. Musím upřesnit, že tohle platí zejména na Ústecku. V okolí Prahy jsem nikdy neměl potíže, aby řemeslníci přijeli, když jich bylo potřeba. Od doby, co vlastníme nemovitost na Lounsku, ale zjišťuji, že dožadovat se kohokoliv kvalifikovaného, aby něco postavil, opravil nebo vyměnil je běh na dlouhou trať.

Abych to vysvětlil, loni jsme takhle od března řešili zprovoznění topení před zimou. V podstatě to vyžadovalo jen výměnu kohoutků a radiátoru v kuchyni. V březnu jsem obvolal pár lidí. Řekli mi, že nemají čas, nestíhají, není to přesně jejich parketa. (Pokud plynař a topenář nemůže vyměnit radiátor a kohoutky, co tedy je jeho parketa?) A jeden mi dokonce s klidem oznámil, že má čas koncem roku. No kdybych tehdy věděl, že téměř do konce roku budu někoho shánět, asi bych ho vlastně vzal.

Zhruba v červnu jsme dostali kontakt na pána od nás v obci, který prý přesně na tomhle domě už dřív dělal. V červenci se přijel podívat, řekl, že to vyměníme, že je to v pohodě, jen teď musí dodělat jiné zakázky, a tak jsme se dohodli nechat to tak na polovinu srpna. V polovině srpna to dvakrát odložil o týden a v září přestal zvedat telefon. Když jsme tedy v říjnu sehnali člověka, který to zvládl udělat za jediný den a s poznámkou, že voláme dost na poslední chvíli, pěnil jsem.

Bylo těsně před zimou, potřebovali jsme začít topit, a na to nám každý zvysoka kašlal. Jakmile se následně topení porouchalo, zlobilo a bylo potřeba zjistit, co s ním je, dotyčný už neměl čas to řešit. Sháněli jsme tak zase jinde, a než se podařilo sehnat někoho, kdo opravdu dělá servis havárek a přijel, bylo to peklo. Přestože venku bylo 7 stupňů a nám nejelo v baráku vůbec nic, všichni mi říkali věci jako: Můžu příští týden. To je super, za ten týden tam ale člověk nejspíš umrzne.

Už tehdy jsme se pokoušeli volat nějaké havarijní linky, ale neúspěšně. Prostě se nedalo nic dělat, přestože finální oprava zabrala dohromady 30 minut, nikdo neměl čas podívat se, proč topicí systém nejede, jak má. To ale zdaleka nebyla jediná zkušenost tohohle rázu.

O rok později, a to konkrétně minulý týden, jsem absolvoval podobnou patálii s vodou. Bagr na zahradě překopl trubku. Nicméně řidič ani stavbyvedoucí nevěděli, co dál, a řekli mi, abych si sehnal instalatéra. Jako první mě napadlo volat na SČVK, protože voda byla prostě, slušně řečeno, v háji, zahrada vytopená a ani po zavření kohoutu tragédie nekončila.

Velmi „ochotná“ paní na lince mi ovšem sdělila, že mi tedy mohou jen uzavřít přívod vody. Nikoho mi na to ale nepošlou, protože jakmile to je na pozemku, už to neřeší. Lhostejnost z ní jen čišela. Na dotaz, jestli mi může dát kontakt na nějakého havarijního technika, mi řekla, že si jej musím sehnat. To už jsem dobře věděl, co mě čeká. Nejvíc ale pobavila její reakce, když jsem se zeptal, jak dlouho potrvá, než vodu znovu připojí. „To já nevím,“ ozvalo se v telefonu. Vlastně nevěděla vůbec nic. Až si jeden říká, co na těch linkách ti zaměstnanci dělají?

O chvíli později volal pán, který řešil naši žádost na zastavení vody. I on mi oznámil, že havárie na pozemku není jejich věc, a tak mi tam žádný jejich technik nepojede, ač samozřejmě lidi mají. Také mi řekl, že je víkend, a tak samozřejmě nikoho neseženu, ať počkám do pondělí. Tónem hlasu mi dal jasně najevo, že on mi s tím opravdu nepomůže, protože to není jeho povinnost. Ne že by to byl první tak vysoce ochotný člověk, se kterým jsem se setkal, do určité míry chápu i to, že má svá nařízení, a nejspíš mi technika poslat nemůže. Dokonce mi nemohl ani předat na nikoho kontakt, abych ho zkusil požádat sám. I tak mi tenhle systém připadal hloupý.

Zkusil jsem tedy zavolat na místní havarijní linku s nadějí, že mi pošlou někoho schopného z okolí, kdo to dokáže rychle vyřešit. Druhý den mě čekala pracovní cesta do Prahy, a tak nepřipadalo v úvahu, že zůstanu doma až do pondělka a budu teprve někoho shánět. Na lince jsem se ale dozvěděl: „Pro Vámi zvolenou oblast bohužel nemáme volné kapacity. Havárii nebude možné vyřešit, děkujeme za pochopení.“ A tak nezbývalo než domluvenou práci zrušit.

Obvolal jsem samozřejmě ještě několik místních instalatérů a dodavatelů vody. „Již to nedělám.“ „Zkuste někoho jiného, mám plno.“ „Tohle já nedělám, nevím si s tím rady.“ „To je staré, neznám nikoho, kdo by to vedení opravil.“ Slyšel jsem asi všechny možné odpovědi, ale ani jednu kladnou. Mimo jiné jsem všem vysvětlil, že v domě žije paní, která na tom není úplně zdravotně dobře a vodu si nemůže teď každý den nosit kdoví odkud a přestat se koupat, než se někdo uráčí přijet to opravit. Ničemu to ale nepomohlo.

Když přišla nouze nejvyšší, rozhodl jsem se volat do Prahy, kde se obvykle vždycky někdo sežene, s tím, že prostě budu muset zaplatit 80km dlouhou cestu. Jak se ukázalo, bylo naivní v něco takového doufat. Buď jsem se dozvěděl, že pracují jen v Praze, nebo, že je možné, že přijedou a nebudou vědět, co s tím. Takže než jsem sehnal někoho, kdo skutečně přijel a konal, telefonoval jsem snad s polovinou republiky a každý u nás v obci mi potvrdil, že je to tam celkem běžná praxe. Nikde nikdo připravený na obdobné situace. Člověk se objednává půl roku předem, když něco potřebuje, a jak se něco pokazí, je zle.

Že neexistuje něco jako pohotovost pro podobné opravy, mi připadá přinejmenším tragické. V závěru provizorní vyřešení situace zabralo hodinu a vodu máme v celém domě až na jeden kohout. Stačilo jen dostatečně dlouho pátrat po schopném člověku. Co ale dělá někdo starší bez internetu a bez kontaktů v podobné situaci, si neumím představit.

Od určité doby se hrozím toho, když musím shánět instalatéra či plynaře, protože pomalu vymírají, a kam tohle povede, se vážně bojím. Nebylo to jiné, ani když vítr strhl tašky ze střechy. Oprava řešená a schválená pojišťovnou v září 2021 se nakonec konala v červenci letošního roku. Musím k tomu něco dodávat? Dva stržené plechy, ale existuje tolik výmluv, proč nechat někomu pršet do baráku třičtvrtě roku.

Kdysi jsem žil v iluzi, že pokud má člověk peníze, prostě si zaplatí pracovníky. Realita je ale taková, že v České republice pracovníci vůbec nejsou. Spousta lidí i řemeslníků, vlastně každý, s kým jsem mluvil v posledním roce, mi potvrdil, že takhle tragická situace je. Pracovníci nejsou. Těch pár schopných nikdy nemá čas, protože jsou zasypáni telefonáty a na nečekané události náš systém zjevně není vůbec připraven. Ani pojišťovny v tomhle vždycky nevyjdou vstříc. Sice by při pojištění domácnosti měli někoho poslat, pokud se jedná o nouzový stav, nicméně pokud si škodu způsobíte nedopatřením sami, v podstatě se na ni pojištění nevztahuje, a tak je i dost spekulativní a závisející na jednotlivých pracovnících, jestli vám budou moci nějak vyjít vstříc.

Autorský článek - komentář.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Agáta Hanychová prozradila: Dítě s Jaromírem bylo plánované. Doufám, že ještě před porodem bude svatba

Styl

Vegani jsou vystaveni riziku vzniku různých zdravotních problémů. Proto jsou důležité doplňky stravy a...

Dům a zahrada

Spravný podzimní řez pivoněk zajistí jejich vitalitu a bohaté kvetení pro příští rok. Pozor však na...