KOMENTÁŘ: Plasty zahlcené Japonsko hledá řešení. Obyvatelé spolupracují, jak mohou, ale zatím to nestačí

 Komentáře 
19. září 2022 15:19 / Michael Veselý
  0
📷
1 fotografie v galerii
Japonsko bojuje s přebytky plastů Depositphotos
Japonsko je jedním z největších světových producentů plastového odpadu, tenhle typ obalů je u nich prostě oblíbený. Místní obyvatelé si ale uvědomují průšvih, který tím vzniká pro celou planetu. S pomocí rozsáhlých brožur s návody na třídění a kartonových sáčků na čokolády bojují proti zaplevelení planety plastem.

Pro začátek je dobré mít nějakou představu o tom, jak Japonsko vůbec produkuje plasty. Výroba plastových lahví v Japonsku vyskočila na ohromujících 23,2 miliard ročně ze 14 miliard, které to byly v roce 2004. Zatímco se země může pochlubit pokročilou technologií recyklace, přibližně 2,6 miliardy lahví je ročně spáleno, odesláno na skládky nebo nenápadně zahozeno do vodních toků a oceánů. V roce 2019 vyprodukovala Asie 54 procent světového objemu plastů. To je zcela šílený poměr ve srovnání s ostatními světadíly, které tolik nevyprodukují ani všechny dohromady. V čele s Čínou a Japonskem se plasty v Asii hromadí jako na běžícím páse. To samozřejmě velmi negativně ovlivňuje planetu, protože jak asi každý ví, plast, který použijeme, nás i naše vnoučata přežije. V poměru k tomu, kolik plastových obalů je denně použito každým člověkem, je to hrůza.

Zhruba polovina plastového odpadu nalezeného v oceánech pochází z pouhých pěti zemí: Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu. Plasty se nakonec rozpadají na biologicky nerozložitelné mikročástice, které představují potenciální hrozbu pro divokou zvěř a lidské zdraví. Plastové znečištění postihuje téměř každý mořský druh a vědci pozorovali negativní účinky u téměř 90 procent posuzovaných druhů. Zatímco dopad na člověka je stále neznámý, mikroplasty byly zjištěny v krvi, placentě a mateřském mléce. Měli bychom se tedy mít na pozoru.

Japonsko je na druhém místě na světě za Německem v oblasti nakládání s plasty, a tak je země neustále chválena za obří míru recyklace plastů přesahující 85 procent. Řekl bych ale, že toto číslo vykresluje falešný, růžový obraz situace. Samozřejmě, že když někdy vyprodukují třikrát více plastů než jinde, musí jich také mnohem více zrecyklovat, nechtějí-li se v nich utopit.

Podle tokijského institutu pro nakládání s plastovým odpadem prošlo v roce 2020 pouze 21 % plastového odpadu materiálovou recyklací, která znovu využívá plast, 3 % prošla chemickou recyklací, která rozkládá plastové polymery na stavební bloky pro druhotné materiály. 8 procent bylo spáleno, zatímco 6 procent šlo na skládky. 63 procent plastového odpadu bylo zpracováno jako „tepelná recyklace“, což zahrnuje použití plastu jako přísady do pevných paliv a jeho spalování pro energii. To znamená, že dvě třetiny plastového odpadu se ve skutečnosti spálí. Například v Evropě by se tato 'tepelná recyklace' považovala za energetické využití, nikoli za recyklaci. Japonsko je tedy největším vývozcem plastového odpadu.

Většina obyvatel Tokia je docela pečlivá, co se týče třídění odpadu, a plastové lahve vždy vyhazují do příslušných kontejnerů. Jednorázových plastů, které jsou primárně vyrobeny z chemikálií na bázi fosilních paliv, které lze použít pouze jednou, je však nespočet a třídit je bohužel nemohou.

Ulice v Japonsku lemují prodejní automaty s nápoji v plastových lahvích. Když přijedete na dovolenou do většího města, v okruhu jednoho bloku najdete minimálně tři obchody se smíšeným zbožím, jež nabízí výběr jednorázového zboží připraveného k přímé spotřebě a jeho obaly jsou samozřejmě nerecyklovatelné. Příkladem jsou třeba obědové krabičky bento a kapsičky naplněné potravinami přímo přichystanými ke konzumaci. Jedná se o běžná japonská jídla jako kořen lopuchu a mrkev vařené ve slazené sójové omáčce či svačinové přesnídávky, které určitě znáte, pokud jste viděli některý japonský film ze školního prostředí. V supermarketech jsou plody zabalené do polystyrenové sítě, zabalené do plastových kartonů a následně zabalené do potravinářské fólie běžným jevem. V roce 2014 vyprodukovalo Japonsko 32,4 kg odpadu z plastových obalů na jednoho občana – to Japonsko řadí na druhé místo za Spojené státy se 40 kg na hlavu.

Jak Japonsko bojuje proti plastovému odpadu?

Japonci pečlivě praktikují selektivní třídění. A když mluvíme o třídění, je mnohem selektivnější než to, co se dělá v Evropě. Od konce 90. let zavedly obce velmi přísná pravidla selektivního třídění. Všechny pokyny, jak správně třídit, jsou shrnuty v brožurách, které jsou někdy tak podrobné, že z třídění může nováčkům stát hlava.

V Japonsku není neobvyklé mít alespoň čtyři, nebo dokonce pět různých popelnic, které se musí sbírat do specifických pytlů. Popelnice na hořlavý odpad, popelnice na plastový odpad, popelnice na lepenkový odpad, popelnice na sklo a koš na plechovky a sklenice. Minimálně se odděluje spalitelný odpad od nespalitelného a třídí se alespoň jedna kategorie produktů. Plast se často odděluje od lepenky.

Vláda uznala rozvíjející se ekologické drama a naléhavost situace, a to jak z hlediska snižování odpadu, tak z hlediska recyklace. Toto téma je pravidelně na pořadu jednání na různých politických summitech. Jako součást summitu G8 v roce 2004 Japonsko zahájilo iniciativu nazvanou 3R. Jejím cílem je podporovat společnost, která se snaží vracet materiály do oběhu, a neznečišťovat planetu, která již tak dost utrpěla. Recyklace, redukce a „reuse“ neboli znovupoužití má tuhle společnost posouvat kupředu. Program má zatím smíšené výsledky. I když se recyklace zlepšila, pokud jde o složky redukce a znovuvyužití, je to ještě dlouhá cesta. Během Kobe Environment G8 v roce 2008 Japonsko oznámilo akční plán s nulovým odpadem pro globální společnosti. Snížení plastového odpadu bylo pak znovu na programu summitu G20 v Ósace v roce 2019. V podstatě se o něm jedná neustále.

V lednu 2019 se na Plastic Smart Forum sešlo téměř 40 firem a neziskových organizací. Ve stejném roce představil ministr životního prostředí Yoshiaki Harada strategii recyklace, která má do roku 2030 snížit počet jednorázového plastového odpadu o čtvrtinu. To je poměrně dobrý plán a bylo by skvělé, kdyby se povedlo jej dodržet. Toto ambiciózní schéma totiž zahrnovalo přechod na povinnou fakturaci plastových tašek do konce roku 2020. Od 1. července 2020 jsou plastové tašky zpoplatněny ve všech obchodech v Japonsku. Firmy nyní zákazníkům účtují nominální částku v rozmezí od 3 do 10 jenů. Vláda chce povzbudit Japonce, aby se zamysleli nad tím, jak plasty užívají a jejich pohodlnost neodnášelo životní prostředí. Některé značky představily tašky vyrobené z bioplastu. Jde o materiál rostlinného původu na bázi cukru nebo kukuřice.

K dosažení ekologických cílů Japonska však účtování plastových tašek nestačí. Plán Yoshiakiho Harady také zahrnuje podporu používání produktů vyrobených z uhlíkově neutrálních a rostlinných bioplastů nebo z materiálů získaných z obnovitelných zdrojů. Vědci vyvinuli rostlinný plast vyrobený z biologicky odbouratelných polymerů a Japonsko začalo hledat nové partnery pro tento projekt.

Proti zkáze Japonska v hordách plastů bojují i někteří výrobci. Ti se snaží nahradit tradiční plastové obaly ekologičtějšími alternativami. Kupříkladu jedna z předních značek čokolády a sušenek nyní balí své čokoládové tyčinky do kartonových sáčků. Snaží se také obchodní řetězce, jež nahradily plastový obal onigiri (rýžovou pochoutku) materiálem získaným z třtinového cukru. Všichni se nyní zapojují, jak mohou, protože stejně jako zbytek světa chápou situaci, ve které se nacházíme. Japonsko je až neskutečným přispěvatelem plastového odpadu na skládky. Jeho obyvatelé dělají, co mohou, ale zatím to nestačí, můžeme jen doufat, že plány na zlepšení se do budoucna naplní.

Autorský článek - komentář.  Další zdroje: Voyapon.com

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Ivanka Trump se prohání v Egyptě na velbloudech jen několik dní poté, co prasklo, že donáší FBI na svého...

Styl

Friluftsliv je další skandinávská tradice, která zlepšuje psychickou pohodu během podzimu a zimy. Dokáže...

Tech

Nejrychlejší vlaky světa: Čínský maglev letí rychlostí až 460 kilometrů v hodině