Výše nájmů v Praze neberou konce. Garsonka za 20 tisíc korun měsíčně není nic neobvyklého
V uplynulém roce jsme si museli zvyknout na to, že pouhé pokoje vybavené ošoupaným retro nábytkem stojí 7 tisíc korun a někdy byl pokoj ještě průchozí pro ostatní obyvatele bytu. Pokud jste se rozhodli pro nějaký lepší, mohli jste zaplatit klidně i 9 tisíc korun, dokonce jsem narazil na pokoje, které se vyšplhaly k 10 tisícům. Garsonky a menší 1+kk se daly sehnat za 12 až 13 tisíc. I to si myslím, je dost peněz. Podobné bydlení obvykle shání zejména mladí, kteří ještě nemají dostatek financí, aby mohli bydlet ve vlastním a potřebují jen klidné místo na přespání. Během posledního týdne však jako by se trh úplně zbláznil a majitelé začali ceny navyšovat do nesmyslných sfér.
20 tisíc jako by se nechumelilo
Mluvím tu teď konkrétně o inzerátech, jejichž příkladem může být třeba nedávno inzerovaný byt 1+kk o rozloze 45 metrů čtverečních. V blízkosti domu najdete parkování bez modrých zón a byt je blízko u metra či tramvajových zastávek. Nicméně cena za pronájem bytu činí 16 500 korun a to bez energií vážení. Plyn nebo elektřinu si nájemník musí přepsat na sebe. Odhaduji tedy, že pokud by se na tuto perličku našel nějaký zájemce, s náklady se vyšplhá téměř na 20 tisíc korun měsíčně za jednu místnost a kuchyni. Rozloha bytu je sice větší, ale dispozičně se jedná o klasický 1+kk, navíc s běžným vybavením ze střední cenové kategorie. Kdyby v inzerátu majitelka či makléřka nenapsala, že jde o novostavbu, ani bych to z pohledu na fotografie nepoznal. Tolik tedy k nabízenému bytu pro jednoho.
Zdaleka to však není ojedinělý případ, na předražené byty narážím naprosto všude. Špičkou ledovce se ukázala být garsonka, kterou majitelka inzerovala na sociálních sítích před pár dny. Do popisu napsala velkým písmem „luxusní“, zřejmě protože jinak by nikoho ani nenapadlo o luxusu mluvit. Vybavení totiž tvořil koberec, gauč – nejspíš rozkládací, protože ložnici tam nenajdete –, konferenční stolek, opotřebená kuchyňská linka a jedna skříň na úplně všechno, která vypadala jako by původně sloužila v nějaké kanceláři nebo školním kabinetě. Troufl bych si říct, že už také pomalu spadala do kategorie retro.
Inzerovaný byt měl 34 metrů čtverečních a údajně i balkon, který na fotografiích chyběl. Také se nacházel poblíž metra Anděl a jeho cena byla rekordních 16 500 korun a to bez poplatků vyčíslených na 3 500 tisíce korun! S nimi se dostanete na rovných 20 tisíc korun, u toho ale nekončíme. Ještě musíte složit 20 tisíc kauci a 20 tisíc provizi realitce, která prodej tohoto průměrného bytu zprostředkovala. Sečteno podrženo si tedy na garsonku na Andělu připravte 60 tisíc korun, pokud sháníte bydlení.
Lidé se pod příspěvky pochopitelně bouří a nemohou uvěřit, že někdo požaduje takové částky za byty, které jsou v podstatě vhodné pro jednoho. Aby taky ne. Jeden člověk je totiž nemůže nikdy sám zaplatit, pokud není manažerem s platem alespoň 50 tisíc korun.
Představte si mladý pár, který v Praze hledá bydlení. Po ukončení studia se oběma podařilo získat pracovní pozice s platem 22 tisíc korun v čistém. Pokud by jeden měsíc ušetřili na kauci, další měsíc na provizi a následně na první nájem, za čtvrt roku mohou společně bydlet. Garsonka nebo byt 1+kk je vyjde na 20 tisíc korun měsíčně, to znamená, každému zbyde 12 tisíc korun na jeho potřeby. No a teď je to už otázka životního standardu. Vy byste se chtěli mačkat s kýmkoliv, koho znáte, někde, kde musíte neustále sdílet jednu místnost, nebo si zalézt do kuchyně? Byli byste ochotni platit za to tolik peněz? Ze zbytku budete potřebovat na jídlo, oblečení, lékaře, nejrůznější jednorázové výdaje, volnočasové aktivity a představte si, že chcete taky jednou za rok na dovolenou! Nebo se rozhodnete pořídit si mazlíčka. Měl by co jíst? Lidé dnes žijí takříkajíc z ruky do huby a velká spousta z nich si tyhle radosti musí odpírat, protože jsou rádi, že mají vůbec střechu nad hlavou.
Nabídek tohoto typu je mnoho, až je to k neuvěření. Obávám se, že do konce léta se přehoupnou v trend a takové ceny budou požadovat všichni. Již nyní je průměrná cena za metr čtvrteční 348 korun, jak potvrzuje i Pražský deník. Do kdy se ale budou objevovat tací, kteří jsou ochotni tyhle ceny zaplatit? Zřejmě to potrvá do doby, než na tom budou lidé tak zle, že si byt opravdu nebudou moci dovolit. Dokud si můžou něco utrhnout od úst, bydlení nějak zaplatí a dále tím budou podporovat růst nájmů. Až ve chvíli, kdy by opravdu nebylo z čeho, zájem o pronájmy zmizí a majitelé bytů v metropoli se budou muset vrátit s cenami zpět na zem.
Zatím to však jde opačným směrem. V uplynulých letech se nabídka nájemních bytů pohybovala zhruba nad 15 tisíci bytových jednotek. Rok 2022 ale přinesl výrazné změny. Nabídka poklesla téměř o 70 procent. Vyšší poptávku samozřejmě zaznamenávají i realitní kanceláře zhruba od prvního čtvrtletí letošního roku. K poptávce po bytech přispívá i současná válka na Ukrajině, která přiměla mnoho lidí opustit jejich domovy a hledat útočiště jinde. Zejména velká města ve Středočeském kraji a Praha se tak plní uprchlíky shánějícími bydlení.
Za zvýšený zájem o nájmy mohou i prodejní ceny bytů, které dosahují tak vysoko, že si je lidé již nemohou dovolit. Pražské byty letos překročily hranici 120 tisíc korun za metr čtvereční a to spíše u starších bytů, tahle cena se rozhodně netýká novostaveb. S novými byty je to podobné, ještě v prvním čtvrtletí letošního roku se cena nového bytu v Praze v průměru pohybovala kolem 150 tisíc za metr. Aktuálně je průměrná cena dokonce na 167 tisících za metr čtvereční. Tak a teď si sami v klidu propočítejte, kolik měsíců byste ze svého platu šetřili na tem jeden metr čtvereční, abyste u toho neumřeli hlady.
Na byt nemáme, musíme se vystěhovat
Kvůli rostoucím nájmům lidé v některých městech dokonce vracejí obecní byty, nebo žádají o výměny za menší. O malé byty je ale tak velký zájem, že je velmi složité je získat. Pokud jde o ty městské, musíte na ně trpělivě čekat v pořadnících a obrnit se pevnými nervy. Radní musí dokonce pozastavovat žádosti, protože zájemců je mnohonásobně více, než kolik bytů jsou schopni poskytnout. Nezbývá tedy než hledat v přepálených veřejných nabídkách. Dokonce i městské byty mají mnohdy stanoveno tak vysoké nájemné, že lidé o ně nemají zájem. Fronta na něj je v pořadníku nulová. Město je tak nabízí v podstatě jakýmkoliv zájemcům, hlavně aby nezůstaly prázdné.
Autorský článek - komentář, další zdroj: Pražský deník.
