KOMENTÁŘ: Ceny nemovitostí konečně klesají. Vlastní bydlení si možná koupíte dříve než ve čtyřiceti
Poslední dva roky jsem říkal, že není možné, aby ceny neklesly. Nechci tvrdit, že nás hned teď čeká obrovský propad, trvám ale na tom, že ve chvíli, kdy lidem nerostou platy, za to rostou ceny všeho kolem, jednoduše musí přijít situace, kdy už na ty byty či domy nebude. No a co se pak stane s trhem? Pak něco, co se nazývá bublinou, praskne a ceny se propadnou.
Skvělá zpráva pro ty, kdo shání bydlení a ne příliš dobrá pro majitele nemovitostí ve velkých městech. I přes to si ale myslím, že kdo tu nemovitost má, nedělá si velké vrásky, pokud zrovna nezvažoval její prodej. Pokles zatím není zase tak velký. Tisková zpráva ze září uvádí, že je to jen pár procent.
Od uplynulého roka se v drahých lokalitách, jako je centrum Prahy – tedy Praha 1 a nebo Liberec propadly ceny o 4,2 procenta až 1,9 procenta. I jiná velká města jako Pardubice nebo Brno narazila na strop a nyní už není možné prodávat nemovitosti dráž a dráž, protože o ně nikdo nestojí. Respektive nestojí asi není ideální obrat. My bychom ty prostorné byty v lákavých lokalitách jistě všichni ocenili, jenže naše příjmy nejsou nafukovací. Nedávno jsem psal článek o tom, nakolik se dnes vyšplhá uživit dítě. Rodiny musí neustále ubírat z rozpočtu a mnohdy je to právě rozpočet na bydlení, protože i náklady na hypotéky prudce vzrostly.
Pamatuji si, jak ještě asi 4 roky zpět bylo možné pořídit si byt, ten pronajmout a nájem vám v klidně zaplatil hypotéku. Můj bratranec nedávno udělal to samé, ale na hypotéku ještě pár tisíc doplácí, protože doba je nepříznivá. Někomu, kdo koupil byt v Praze to může být jedno, protože za 30 let bude jeho hodnota mnohem vyšší. Těm, kdo si ho doposud ale pořídit nemohli, jistě udělá radost, že šance na nějaký pád trhu tu je.
Na ceny tlačí zdražování všeho od jídla po energie. Ještě nedávno jsem řešil probranou nabídku nemovitostí a teď jich opravdu lehce přibývá. Rozšiřující se nabídka a klesající poptávka vám tak dá jen dvě možnosti. Podržet si dům déle, možná i o několik let nebo jej prodat za nižší částku, abyste se k penězům dostali. Nejvíce přibývá hlavně rekreačních nemovitostí. Také přibyly byty na pronájem, a to je příčinou poklesu zájmu.
Jak už jsem se zmínil v jednom z předchozích komentářů, trh se konečně pohnul do bodu, kdy dává smysl a je levnější nastěhovat se do nájmu než hradit hypotéku. Plno lidí tedy zvolí tuhle variantu. Tím pádem už není nouze nejvyšší o nemovitosti k nákupu, protože mnoho lidí od tohoto svého zájmu nakonec upustilo.
I na sociálních sítích se už začínají objevovat komentáře jako: „Vydržte, ceny půjdou dolů!“ Přestože ještě před rokem se mluvilo o tom, jak je pokles prodejních cen nemovitostí jen nádherným snem. Důležité je, že se bavíme o poklesu cen, za které se domy skutečně prodávají, nikoliv o cenách skutečných, protože ty prodejní jsou velmi nadsazené.
Mileniálové a generace Z jásají
Většina lidí si chce ve stejnou chvíli, kdy zakládá rodinu pořídit i bydlení a z toho důvodu zejména mladí lidé končí v nájmech. Neměli totiž ještě dostatek času si našetřit, aby si vůbec mohli dovolit hypotéku, natož celé bydlení platit sami. To je na tom to nejsmutnější, mladí perspektivní lidé s touhou budovat nemají vůbec jednoduchý start. Vlastně je pro mnohé z nich po léta nemožné pořídit si něco víc než garsonku. Zatímco v 50 letech, pokud jste byli šikovní a úspěšní, už nějaké ty peníze máte, a to bydlení si koupíte, respektive kupujete ho už spíše pro své děti, protože víte, že za pár let budete chtít spíše odpočívat než pečovat o nemovitost a že tu asi nebudete pořádat velké párty, zařizovat pokoje pro děti a snažit se ho zkrášlovat, abyste se vytáhli před přáteli. Samozřejmě i v 50 si lidé pořád užijí pěkný domeček, který si koupili, ale jistě všichni chápete, o čem mluvím, je to už jiné.
Podle nejrůznější průzkumů se ukázalo, že ač by si mladí rádi kupovali vlastní domy, nemají zkrátka, jak. Ještě si živě vzpomínám, jak jsem nastoupil poprvé do práce. Vedoucí tam mně a jednomu dalšímu kolegovi ráda připomínala, že 27 tisíc korun hrubého je opravdu hodně peněz na nástupní plat. Upřímně jsem si myslel, že spadla z višně. V čistém to dělalo ani ne 22 tisíc korun a vyžadovalo bydlení v Praze. Když se ukázalo, že po zkušební době tenhle plat nezvednou, co víc – stále nám připomínali, jak za něj máme být vděční – pochopil jsem, že je čas vzít do zaječích místo podpisu smlouvy, protože z takového platu by si člověk nekoupil ani auto po deseti letech.
Myslím si, že na ceně teď budou ztrácet především byty, které nejsou dostatečně modernizované. Zejména třeba ty energeticky náročné, jak vás už možná napadlo. Doba nahrává poklesu cen nejen tím, že lidé teď opravdu nemají finance navíc, ale i proto, že právě nemovitosti jsou strašákem, který jejich peníze žere. Vliv může mít i špatná lokalita, protože peníze a čas jdou vždy ruku v ruce, a pokud se na zastávku musíte každé ráno trmácet 12 minut, leckoho to může odradit.
Pád cen zatím není plošný. Někde mohou stále narůstat, pokud je lokalita, ucházející, byt či dům v hezkém stavu a platy lidí v okolí nejsou úplně tragické. O taková místa bude samozřejmě stále zájem, ale většina populace už si začíná uvědomovat, že některé bydlení je zkrátka předražené, a to je jedině dobře. Kdyby růst cen pokračoval stejně zprudka jako doposud, naše děti by se pro bydlení brzo udřely.
Ze zkušenosti člověka, který ví, o kolik se teď prodraží rekonstrukce, údržba domu a zároveň i vytápění, mohu říci, že by mě nepřekvapilo, kdyby právě starší či nedokončené domy byly teď populárním zbožím na trhu. Mnoho lidí se možná dostane do situace, kdy je nebude moci udržovat a navíc zřejmě budou potřebovat peníze, aby přečkali krizi.
Plno lidí na tohle čekalo od počátku pandemie. Většina příslušníků generace Z a mileniálů, kteří jsou nyní ve věku 18–25 a 26–41 let, si přejí vlastnit nemovitost, která by byla jejich domovem. Jejich největší překážkou byla doposud cenová dostupnost, jak uvedli respondenti v březnovém průzkumu Bankrate, který provedla výzkumná společnost YouGov. Průzkum se začátkem března dotazoval 2 529 dospělých, včetně 1 397 majitelů domů. Mezi lidmi, kteří nevlastní domy, téměř dvě třetiny uvedly, že hlavním důvodem, proč si dům ještě nepořídili, je naprostá nedostupnost na trhu. Téměř tři čtvrtiny dospělých v Americe považují vlastnictví domu za hlavní znak dosažení takzvaného amerického snu. Generace Z z velké části uvedla, že jejich příjem ještě není dostatečně vysoký, zatímco Mileniálové vinili především rostoucí ceny domů, protože si již uvědomují, že problém není ve výši příjmu jako takové. I u nás se můžeme podívat kolem sebe a říct si: Ano, jsou tu lidé, kteří vydělávají opravdu velké peníze a tu hypotéku si mohou dovolit. Dostat se na tak dobře placenou pozici však není vůbec snadné. A pokud se podíváte po své rodině, přátelích a možná i na toho, kdo vedle vás sedí v práci, myslíte, že jeho plat je dostatečně vysoký, aby si moli dovolit našetřit základ a následně splácet hypotéku? Tu si už dnes lidé berou zásadně ve dvou, bez partnera si koupíte nemovitost možná tak na vesnici.
Průměrná čistá mzda v České republice je totiž 37 839 korun. Kdo ale má ten průměr? No řekl bych, že tak polovina lidí je vysoko nad průměrem, zatímco ta druhá polovina má sotva 30 000 měsíčně, a ač bych ještě před dvěma roky řekl, že 30 000 není taková hrůza, tak při představě, že čtyřčlenná rodina žije ze dvou takových platů a mají utáhnout hypotéku při dnešní ceně energií a potravin, zřejmě si velmi dobře rozmyslí, do jak velkého bytu se zvládnou vměstnat a jestli si opravdu mohou dovolit nějaké větší město.
Autorský článek - komentář. Další zdroje: Kurzy.cz, Bloomberg.com,
