KOMENTÁŘ: Podle nového nařízení z úterka máte čas do středy přestěhovat slepice někam do budovy. Jak to máte udělat, samozřejmě nikdo neporadil
Mimořádná veterinární opatření, která mají zabránit závratnému šíření ptačí chřipky, bych chtěl projít postupně. Vidím v nich hned několik naprosto nelogických postupů a v závěru vlastně ani nevím, jestli je zhodnotit jako naprosto nesmyslný krok vůči lidem, kteří chovají drůbež, ale bohužel nepostaví z hodiny na hodinu stodolu, kam ji zavřít, nebo to vnímat jen jako další krok, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“, jinak řečeno, „aby to vypadalo, že nějaká opatření děláme“, jak je u nás zvykem.
Pokud bych měl nařízení nějak shrnout, stojí v něm, že s výjimkou běžců a holubů je zakázáno chovat drůbež venku a měla by být přemístěna do vnitřních prostor nějaké budovy – ideálně hned, soudě z toho, že vyhláška platí od středy. Od jaké středy, není v žádné tiskové správě, a tak jsem musel chvíli pátrat, než jsem zjistil, že alespoň ve vyhlášce je to definováno. Jak jsem správně předpokládal, platnost startuje hned od druhého dne po vydání nařízení. Bylo-li nařízení uveřejněno v úterý 13. prosince, je to následující středa.
Já bych opravdu rád viděl, kolik lidí má doma připravené prostory, kam ukrýt drůbež. Jelikož moje rodina má hejno slepic, a dokonce kachnu, samozřejmě jsme ihned spustili hlasování, zda budou bydlet v garáži, ve sklepě, nebo rovnou s námi v kuchyni.
Za další jsem se nikde nedočetl, proč jsou z toho vyjmuti zrovna holubi, a budu opravdu rád, pokud mi to někdo objasní. Že pštrosa do kůlny nenarvete, docela chápu, ale ve městech jsou holubi známi jako přenašeči nemocí. Přiznám se, že jsem holuba doma nikdy nechoval, takže nevím, čím se liší nebo proč je jejich chov tak specifický, že je někdo z vyhlášky vyjmul, ale laicky si to nedovedu vysvětlit.
Zpět ale k samotné problematice vyhlášky, která hlásá, že máme zvířata rychle někam ukrýt. Pokud budu mluvit bez nadsázky, opravdu nechápu, jak by to měli lidé udělat, a hlavně si myslím, že těch, kteří nemají celý statek a tím pádem možnost někam přestěhovat chov, bude spíše většina než jen pár. Myšlenku chápu, ale řešení zkrátka poněkud nedomyšlené, protože ohrada na slepice se mi do garáže už opravdu nevejde.
Nařízení také říká: „…není-li možné chovanou drůbež trvale umístit a držet uvnitř budovy v hospodářství, ve kterém je chována, nařizuje se chovatelům omezit venkovní prostory, do nichž má drůbež přístup, a v co nejvyšší možné míře omezit kontakt chované drůbeže s volně žijícími ptáky.“
Tímhle jako by si veterináři sami podkopli nohy. Takže vlastně pokud bude drůbeži co nejvíce zamezeno ve styku s ptáky, je v pořádku se na celou vyhlášku takřka vykašlat? Proč že byla vůbec uveřejněna? Ale zpět tedy k příkladu s hejnem slepic. Nikde není definováno, jak přesně má být drůbež omezena, víme pouze, že „co nejvíce“. Ale nakonec asi dobře že tak, jinak by byl pokutován každý druhý.
Dejme tomu, že máme tedy na chvilku pocit, že jsme vyhráli a nemusíme si lámat hlavu s tím, kam naše modelové hejno umístit. Ale ejhle, další bod nám to opět trochu zkomplikuje.
V nařízení tentokrát stojí: „…nařizuje podávat drůbeži vodu a krmivo uvnitř budovy v hospodářství nebo pod přístřešky.“ Takže přestože máme povoleno chovat drůbež venku za trochu nejasných podmínek, stále je tu problém s krmením. Buď jim tedy musíme postavit přístřešek (ideálně ihned) nebo je vodit na krmení dovnitř. Opět nevím, co je lepší. Dejme tomu, že kdyby to oznámili deset dní předem, přístřešek je ještě realizovatelná věc, nicméně v prosinci ze dne na den to zní groteskně. A to prosím mluvíme o pracovních dnech. Pokud vezmu příklad většiny, která pracuje v osmihodinovém směnném provozu na ranních směnách, ve čtyři skončíte v práci, v pět dorazíte domů a v šest můžete po šálku čaje začít v mraze a po tmě stavět nějaký přístřešek, abyste do půlnoci splňovali vyhlášku.
Samozřejmě předpokládám, že snad nikdo, ani lidé, kteří s tím nápadem přišli, neočekává tak striktní dodržení pravidel, protože je to zkrátka praštěné. Ale asi se pak nelze divit, že veškerá nařízení – ať už jsou myšlena sebelépe – nebere velká část naší populace vážně.
Když jsem si nově vydaná opatření pročítal, měl jsem dojem, že to už hraničí s logikou covidových opatření jako zákaz zpěvu a pití alkoholu na veřejnosti. Nejednou sem se chytal za hlavu, když už se zdálo, že vláda neví, co vymyslet, hlavně, aby to vypadalo, že něco dělají.
Jediné, co mi opravdu smysl dává a považuji to za rozumné i realizovatelné v tak krátkém čase je omezení počtu osob, které se budou kolem drůbeže motat a snaha o ochranu krmiva proti kontaminaci ze strany ptáků. Nicméně bych se tady možná ještě na moment vrátil ke snaze zamezit ptákům ve styku s doma chovanou drůbeží. Pro představu máme celou ohradu včetně vršku postavenou z bývalých plotových desek. Čtverečky které plod tvoří jsou asi 5x5 centimetrů, i tak bez problému mnoho drobných ptáků sedává vevnitř, no a teď by mě zajímalo, počítá se už tohle jako dostatečná snaha bránit ptákům ve styku nebo je třeba stavět venkovní výběhy z plexiskla? Jde o celkem zásadní otázku, která nebyla nikde zodpovězena, máme hromadu nařízení, ale velmi málo definovanou realizaci, jediné, co se veterináři namáhali definovat celkem jasně je čas, ve kterém opatření očekávají.
Někdo teď možná mávne rukou, řekne si, že na to kašle, ono to konec konců bude jako s těmi covidovými opatřeními a těžko vás postihnou, když řeknete, že se k vám informace o nějakém nařízení a hrozící epidemii ptačí chřipky ani nedostala. Nicméně pro ty, kteří by to opravdu chtěli přejít jen s mávnutím rukou, upozorním, že za nesplnění nebo porušení povinností vyplývajících z těchto mimořádných veterinárních opatření může správní orgán udělit fyzické osobě pokutu do výše 100 000 korun. Pokud jde o právnické osoby, tak jsou to až 2 000 000 korun.
Možná je teď jasnější, proč mě tak naštvalo šibeniční datum platnosti. Můžeme spoléhat na to, že to hned druhý den nikdo nepoběží kontrolovat po vesnicích, ale fakticky nám stát ze dne na den nařizuje provést nejasně vymezená opatření pod hrozbou docela slušné pokuty.
Krom toho, že se nikdo nenamáhal uvést přesné podmínky, které by měly venkovní výběhy dodržovat, je samozřejmě závěr nařízení plný zbytečné byrokracie, díky které zjistíme, že to kdesi na nějaké nástěnce musí viset 15 dní. Je ohrada se stříškou dostatečná, nebo by mělo být zamezení styku s ptáky lepší? Tahle informace tam zkrátka chybí.
Rozumím závažnosti situace, máme u nás nyní 6 ložisek s ptačí chřipkou a žádný rozumný chovatel nechce, aby se šířila. Podobná opatření byla ale řešena i loni, a tak se ptám, proč na to letos nebyl nikdo připraven a nedal to lidem vědět trochu s předstihem? Ptačí chřipka se vrací a rozšiřuje opakovaně, je tu s námi už léta podobně jako tomu bylo s vlnami covidu a podobně jako tehdy to vypadá i u těch opeřenců, že to pokaždé nikdo nečekal. Proč se vždy čeká na kritickou situaci, než někdo projeví zájem ji vyřešit a pak vzniká panika, kdy se ze dne na den po celé republice zavírají obchody nebo slepice.
Mimo jiné bych chtěl podotknout, že drůbež, která má ve vnitřních prostorách nedostatek světla, může být zhoršenými podmínkami a také změnou prostředí ve stresu. To způsobuje stavy, kdy se začne navzájem napadat. Samozřejmě je to prašť jako uhoď, necháte je venku, ony chytí ptačí chřipku a musíte je utratit. Nicméně je fajn se ve dvacátém prvním století také pozastavovat nad tím, jak se cítí zvířata v chovech na základě podobných opatření.
Autorský článek - komentář. Další zdroje: Ceskenoviny.cz, Sbirkapp.gov.cz,
