Nová vláda chce v Česku vyhlásit dva nové národní parky. Lidé se bouří
Zejména obce na Křivoklátsku nestojí o zvýšení turistického ruchu v oblasti a obávají se, že dojde k omezení přístupu na území budoucího parku.
„Křivoklátsko je biotop, který si ochranu formou národního parku zaslouží. Zatím žádný podobný biotop u nás takovou formu ochrany nepožívá, čili je to logický kandidát. Je také všeobecně známo, že Česko má v porovnání s jinými zeměmi v regionu, tedy s Rakouskem, Maďarskem či Polskem, vůbec nejmenší plochu svého území chráněnou národním parkem. Chceme to změnit a dostat do středoevropského normálu,“ řekl dle webu lidovky.cz europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který se podílel na přípravě vládního programového prohlášení v oblasti životního prostředí.
Zřízení Národního parku Křivoklátsko podpořili letos v červnu středočeští zastupitelé. Jeho vyhlášení musí předcházet dopracování odborných podkladů, konečné slovo bude mít sněmovna, uvádí například web obnovitelne.cz.
Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby status národního parku získalo nejcennějších 117 čtverečných kilometrů Křivoklátska, tedy zhruba 16 procent stávající chráněné krajinné oblasti (CHKO). Zastavěným územím by do něj patřila jen obec Karlova Ves, ostatní zastavěné části obcí by zůstaly za jeho hranicemi. Přesto s úmyslem podle Lidových Novin zástupci dotčených obcí nesouhlasí.
„Jsme proti vyhlášení národního parku. Nemyslíme si, že je potřeba ještě větší ochrana, než jaká platí teď. Přinese nám jen nárůst množství odpadů po turistech, nehledě na to, jak to po nich v lese už teď vypadá. Kromě toho v obci ani nemáme dostatečné parkovací kapacity,“ uvedla Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves. Zmínila i další důvod, proč místním zvažovaná novinka zrovna nevoní: „Když by si někdo chtěl porazit třeba strom, tak zatímco teď mu to můžu povolit já, potažmo obecní úřad, nově by to povolovala správa národního parku. Myslím, že drtivá většina obyvatel obce má stejný názor jako já,“ dodala starostka dle webu aktualne.cz.
Kritika zaznívá i z dalších obcí. „Náš postoj je stejný jako před deseti lety, tedy negativní. Přišli bychom o přístup do lesa, nikam bychom se nedostali a z předpokládaného přílivu turistů bychom též neměli nic, akorát by nám parkovali na místech, kde to nechceme,“ konstatoval starosta obce Broumy Petr Jirka s tím, že míru ochrany, jež dotčenému území poskytuje právě CHKO, považuje za dostatečnou.
Starostka městyse Křivoklát Libuše Vokounová uvedla, že postoj vesměs všech starostů obcí z oblasti je dlouhodobě neměnný. „Vznikl tady Lesnický park Křivoklátsko, což je podle mého názoru dobrá cesta k tomu, jak chránit přírodu bez zbytečných omezení pro místní lidi i turisty,“ dodala.
I v Račicích mnozí lidé sledují přípravy na vyhlášení parku s obavami. „Bojí se, že nebudou moci topit dřevem, že nebudou moci chodit na procházku, že už nebudou moci jezdit po lesní cestě na kole. Z toho mají strach,“ citovala ČTK starostku obce Pavlínu Plimlovou.
Odmítavý postoj místních se nyní na separátních jednáních pokouší zlomit středočeská krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti) společně s předsedou krajského výboru pro životní prostředí a zemědělství Karlem Bendlem (ODS) a Jaroslavem Obermajerem z Agentury ochrany přírody a krajiny. Sázejí na trpělivé vysvětlování, například při chystaných besedách s obyvateli.
„Někdo v tom (národním parku) vidí výhody, kromě ochrany přírody například rozvoj šetrné turistiky nebo možnost čerpání speciálních dotací. A někdo se naopak bojí toho, že lesy budou nepřístupné a lidé nebudou moci chodit na houby, což je samozřejmě nesmysl,“ uvedla radní Skopalíková. Zároveň se podle ní musejí vést jednání s ministerstvem životního prostředí, které deklarovalo, že na cestě k vyhlášení národního parku je důležitá podpora většiny obcí na Křivoklátsku.
K velkým zastáncům obcí ve sporech o vyhlašování chráněných území v minulosti často patřil prezident Miloš Zeman. Ten v současnosti převážně dlí na zámku v Lánech, po vypršení mandátu hodlá v obci i bydlet. Lány leží na samé hranici stávající CHKO.
Chráněná krajinná oblast bývá obvykle rozlohou větší než národní park, takové území požívá nižšího stupně ochrany a je v něm možné provádět více činností včetně těch hospodářských. V současné době existuje v Česku 26 chráněných krajinných oblastí. Oproti tomu národní park poskytuje vyšší stupeň ochrany cennějším územím, ve kterých jsou také v porovnání s CHKO více omezeny různé činnosti.
Republika má nyní čtyři národní parky: Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko, Krkonošský národní park.
Zdroj: lidovky.cz, obnovitelne.cz, aktualne.cz.