KOMENTÁŘ: Kde se v Česku nakonec uplatnili ukrajinští uprchlíci?
Zhruba čtvrtina Ukrajinců, kteří k nám po začátku války uprchli, si nyní našla práci ve velkých podnicích, které zaměstnávají přes 250 osob. Navíc téměř polovina uprchlíků zastává pozice jako obsluha nejrůznějších strojů či zařízení a dalších třicet šest procent z nich pracuje na pomocných pozicích nebo jako nekvalifikovaní pracovníci, jak vyplývá z analýzy vypracované Ministerstvem práce a sociálních věcí. Přitom zhruba třetina z nich je vysokoškolsky vzdělaná.
Útěk do cizí země bohužel uprchlíkům zkomplikoval život. Důvodů, proč nemohou najít zaměstnání, je mnoho a patří mezi ně bohužel i nedůvěra nebo závist. Ač je to hloupé, plno lidí opovrhuje příspěvky, kterých se uprchlíkům dostalo a mají pocit, že oproti nim získali Ukrajinci velké benefity.
Jazyková bariéra se stává paradoxem
Považuji za celkem úsměvné, že mnoho cizinců nemůže sehnat zaměstnání, protože nedostatečně ovládají češtinu. Přitom Češi pro změnu bývají při pohovorech odmítáni, když neovládají angličtinu ve vlastní zemi. Pokud se zaměřím právě na ty vysokoškolsky vzdělané uprchlíky, řekl bych, že většina z nich se snad musí anglicky domluvit. Přesto jsou jim pozice odpírány, pokud nezvládnou český jazyk. To ale není jediným úskalím, mnohdy jim také není uznána jejich původní kvalifikace.
Pouze 16 procent z těchto běženců i po příchodu do České republiky pracuje ve stejné profesi jako před odchodem z Ukrajiny. Většinou jde ale o lidi, kteří tam pracovali na nízko kvalifikovaných pozicích, rozhodně to nejsou případy vysokoškoláků s manažerskou praxí. Mezi příčiny, proč tito lidé prchající před válkou zastávají méně kvalifikovaná místa, je i to, že snadno přijmou pozici, která je pro ně nevyhovující, protože ji vidí pouze jako dočasné řešení. Mnoho z nich se touží vrátit domů, a tak jsou ochotni zde pracovat na místech, se kterými vlastně nejsou spokojeni.
Podle informací z Ministerstva vnitra ČR je u nás od konce června 380 212 občanů z Ukrajiny. Více než 160 tisíc z nich jsou dospělé ženy a dalších 130 tisíc jsou děti a dospívající. Český stát, obce a kraje vynaložily ke konci května na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny 7,2 miliardy korun (cca 291,5 milionu eur). Největší náklad představovala sociální podpora, na kterou stát vyplatil čtyři miliardy korun, což vyčíslilo Ministerstvo financí. Podle údajů ze začátku června je v ČR zaměstnáno přibližně 70 000 uprchlíků z Ukrajiny, kteří tedy platí daně z příjmu a sociální a zdravotní pojištění.
A teď se podívejte zpět na první číslo. Z 380 tisíc lidí pouhých 70 tisíc přispívá státu formou daní a hradí si vlastní pojištění. A ze 160 tisíc je jich méně než polovina zaměstnaná. No a jak už jsme si řekli, tihle lidé navíc pracují na pozicích, kde pobírají nízký plat a nemají ideální podmínky, aby se jim vůbec podařilo uživit. Roli v tom může hrát i nedůvěra k Ukrajincům. Přece jen jste již určitě narazili na to, jak se jim vyhýbají majitelé bytů. Pro mnohé jsou nežádoucí, ač se jedná o běžné slušné lidi, kteří sem přišli jen hledat pomoc a zařídit si důstojný život. Přesto narážejí na bariéry jako to, že mnoho zaměstnavatelů dá přednost českým občanům. Je to však poměrně pochopitelné a nelze to nikomu vyčítat.
Na a teď už celkem dává smysl, proč nacházejí lehce práci ve velkých firmách na nízce kvalifikovaných pozicích, kde je třeba jen obsluhovat stroj nebo provádět asistenci. V podstatě se jedná o místa, o která naopak většina Čechů nejeví zájem, a tak na tuhle práci přijmou téměř každého. Pro mnohé to může být i méně stresující, takže to, co je mezi Čechy považováno za špatnou pracovní pozici, rádi přijmou. Přece jen se nemusí na výrobní lince nebo při asistenčních činnostech s nikým složitě domlouvat a jednoduše strkají věci nebo mačkají tlačítka tak, jak to má být. Za Ukrajince, kteří sem skutečně přišli pracovat, bychom měli být vděčni. Bezpochyby se najde i nespočet těch, kterým budou státní dávky vyhovovat, a do práce se hned tak nepohrnou.
Z hlediska oborů nacházejí běženci uplatnění nejvíce na pracovních místech v administrativní a podpůrné činnosti, zpracovatelském průmyslu, dopravě a skladování. Teprve na dalších místech v seznamu se nachází obchod, stravování, ubytovací služby například v hotelech nebo stavebnictví, které si Češi s Ukrajinci obvykle spojují.
Zneužíváme Ukrajince jako levnou pracovní sílu?
Podle všeho Ukrajincům hrozí sexuální a pracovní vykořisťování. Někteří zprostředkovatelé práce nejednají zrovna čestně. Analýza Woxpot ukázala, jak ve většině případů zprostředkovatelé sociálních médií nabízejí zcela nekvalifikovanou, často těžkou fyzickou práci, která je vykonávána nejčastěji ve skladech, továrnách nebo v zemědělství. Inzeráty jsou mnohdy diskriminační. Od žen se čeká, že budou bezdětné ještě v padesáti, jinak nemají žádnou šanci. Počet pracovních hodin na nabízených pozicích je taková příjemná oddechová pracovní doba kolem 10-12 hodin denně, která by měla být vykonávána ideálně šest dní v týdnu. Ano, počítáte správně, zbývá tedy pouze jeden den volna. Podle zákona o zaměstnanosti musí zaměstnanci odpracovat v průměru 40 hodin týdně, a pokud odpracují více, musí jim být v jiném týdnu poskytnuta náhrada.
Tak takhle to tady úplně nefunguje nebo to minimálně dané inzeráty rozhodně nenabízejí. Mzdy za zaměstnání se pohybují od 100 do 130 korun za hodinu, což si troufám říct, je částka, za kterou dnes už neštěkne ani pes. Matně si vzpomínám, že 130 korun na hodinu byla celkem přijatelná sazba za hodinu před pěti lety, když jsem skončil střední školu. Dnes jsou to peníze, za které půjde dělat možná tak brigádník, pokud budeme brát v potaz určitý rozum a důstojnost dotyčných, jimž je práce nabízena. Často se navíc při těchto zaměstnáních ani nepočítají přesčasy, a tak za ně neuvidíte ani korunu navíc. Pro zajímavost podotýkám, že v současnosti je v česku minimální mzda 96 Kč za hodinu.
Tohle neférové chování pracovních agentur je problémem, který musí Česká republika řešit již dlouhou dobu, rozhodně se nejedná o chování v důsledku migrace, ale tento problém samozřejmě narostl s příchodem velkého počtu ukrajinských uprchlíků. Přestože země ve svých strategických dokumentech deklarovaně upřednostňuje vysoce kvalifikované migranty, její exportně orientovaná ekonomika se vyznačuje vysokou poptávkou po levné a flexibilní (nekvalifikované) pracovní síle.
Právě tomu se agentury práce snaží vyhovět a nabízí budoucím zaměstnancům opravdu otřesné podmínky. Navíc jsou agentury často jediným aktérem, na kterého firmy a úřady přehodí veškerou náborovou práci s cizinci, a podařilo se jim tak vytvořit monopol na informace i koordinaci. Pokud chce u nás uprchlík či přistěhovalec najít práci, největší šanci má právě přes agenturu, která se v podstatě přiživuje jen na tom, že dodává zaměstnance jiným firmám, a ti tak ve své podstatě přicházejí o peníze, které mohli mít, pokud by se stali přímými zaměstnanci. Abych byl ale férový, musím podotknout, že existují i agentury, jež dokážou svým zaměstnancům vyjednat férovější podmínky, než jaké dává firma kmenovým pracovníkům. Nebude jich zřejmě moc, ale pod jednou jsem měl tu čest pracovat. Nicméně zpět k Ukrajincům.
Aby stát plně využil potenciál lidí, kteří k nám přišli, jeho cílem by mělo být maximalizovat potenciál dovedností a schopností příchozích. To znamená, že lidé v sektoru péče, zdravotnictví a školství by určitě neměli vykonávat pomocné, administrativní práce nebo balit zboží ve skladech. Pro ekonomiku i zkvalitnění těchto podstatných oblastí by jistě bylo efektivnější mít na těchto pozicích lidi s patřičným vzděláním, ač se jedná o cizince. Například zdravotnictví, kde je akutní nedostatek zaměstnanců, by to mohlo posunout kupředu.
Autorský článek - komentář. Další zdroje: Novinky.cz, Ochrance.cz, Voxpot.cz
