KOMENTÁŘ: Nejen v Česku se krade a krade. Jižní Afrika zřejmě podruhé vymění prezidenta za korupci
Slyšeli jste už někdy, že se nám ti prezidenti střídají jeden lepší než druhý nebo že to jde od deseti k pěti? Pak věřte, že v tom nejsme sami. O Miloši Zemanovi se povídá především, že není dostatečně reprezentativní a dělá potíže i ostudu až v zahraničí. Ostatně něco podobného se říkalo, když Václav Klaus – jeho předchůdce – ukradl zlaté pero. V podstatě se bojíme, jak dopadnou příští volby, abychom si neutrhli ještě větší ostudu.
Cyril Ramaphosa je jihoafrickým prezidentem, který před čtyřmi lety nahradil ve funkci zkorumpovaného prezidenta Jacoba Zumu se slibem, že bude čistý. Dokonce říkal, že toto by se už nikdy nemělo opakovat. No a jak už to tak bývá, samozřejmě se i u něj brzo objevil korupční skandál – skoro jako by nikdo, kdo zabředne do politiky, neměl život v pořádku. Kauza má souvislost s loupeží, která se odehrála na jeho soukromé farmě Phala Phala v únoru roku 2020.
Vyšetřování korupce během předsednictví Jacoba Zumy odhalilo, jak téměř každá složka státu chátrala, až úplně padla a zkrachovala kvůli vůdci Jihoafrického národního kongresu. Zpráva o události je masivní obžalobou strany. Sám prezident Ramaphosa byl vystaven vlně útoků a prohlásil, že měl udělat více, aby zabránil této situaci, když byl Zumovým zástupcem. Na více než 5000 stranách se komise Zondo – pojmenovaná po svém předsedovi hlavního soudce Raymondovi Zondovi – zabývá forenzními detaily o způsobu drancování státních zdrojů. Ukazuje také, jak se bohatí podnikatelé, bratři Guptové, snažili ovlivňovat politická a ekonomická rozhodnutí v procesu známém jako „state capture“. Zuma byl sesazen v únoru 2018 pod mrakem narůstajících obvinění z korupce a pan Ramaphosa převzal vedení a slíbil nápravu. K té evidentně nedošlo, v podstatě se nyní ukazuje, že korupci nahradila další korupce.
V dnešní době to asi není úplně překvapivé. Kolegyně novinářka mi kdysi řekla: „Je jasné, že nikdo z těch politiků tam nejde, aby pomohl nám a činil dobro, ale někdy přijde alespoň menší zlo, tak jim dejme šanci.“ Bohužel je to pravda, většina politiků se žene za svými posty hlavně kvůli možnosti zabavit část státního majetku pro sebe samé či jej poslat na jiná místa, kde z toho vznikne osobní užitek. V podstatě si troufám říct, že mnozí lidé už nad zjištěním, že někdo něco ukradl, zpronevěřil a tak dále, jen mávnou rukou.
Zuma byl sesazen v únoru 2018 pod mrakem narůstajících obvinění z korupce a pan Ramaphosa převzal vedení a slíbil nápravu. Ve středu byly předány závěrečné svazky zprávy, která vzešla z komise Zondo. Prezident popsal to, co bylo zjištěno, jako útok na naši demokracii, porušující práva všech Jihoafričanů. Část závěrů zprávy však nutí prezidenta zodpovědět dost otázek. Čelí totiž řadě závažných obvinění. Kancelář pana Ramaphosy potvrdila, že na jeho farmě, v provincii Limpopo, došlo k loupeži, při níž byly údajně ukradeny výnosy z prodeje zvěře. Údaje se však zcela neshodují s tím, co dříve uvedl Artur Fraser – šéf Státní bezpečnosti. Pan Fraser tvrdil, že tak velké množství peněz, které bylo údajně nacpané do polštářů, mohly být výnosy z praní špinavých peněz a korupce, což Kancelář prezidenta popírá. Krádeže se údajně dopustili namibijští státní příslušníci, kteří se spikli s domácím pracovníkem na farmě. Celá situace je opravdu zvláštní, zejména pokud jde o peníze narvané v polštářích v dnešní době, kdy má každý bankovní účet.
Některé z dotazů veřejného protektora se týkaly toho, zda prezident zatajením vloupání na svůj statek porušil etický kodex a ústavu. Chtěla také vědět, jaké kroky prezident podnikl, aby byla krádež důkladně vyšetřena. Prezident odmítl obvinění pana Frasera jako politickou pomlouvačnou kampaň proti němu ze strany těch, kteří jsou proti jeho protikorupční agendě. Také se domnívá, že jeho političtí oponenti uvnitř ANC si nepřejí, aby měl druhé funkční období. V projevu před dvěma týdny pan Ramaphosa řekl, že přislíbil svou plnou spolupráci při vyšetřování a je rád, že bude hnán k odpovědnosti. Té se nezříká a nesnaží se ze situace vymlouvat. V zastřeném vyhlášení vnitřní války uvnitř ANC prezident ale také řekl, že nedovolí, aby mu obvinění z korupce zabránilo v tom, co je třeba udělat pro obnovu ekonomiky jeho státu, a aby jej odrazovalo a odradilo od práce. I přes ukrývání hotovosti v posteli trvá na své nevině a odmítá, že by se zapletl do praní peněz. Jeho příznivci tuto teorii podporují. Podle pravidel ANC musí každý, kdo je obviněn z korupce nebo jiných trestných činů, během vyšetřování odstoupit z funkce, zatím se tak ale neděje. Přestože prezident nebyl formálně obviněn z žádných zločinů, příznivci Zumy, jehož nahradil, chtějí, aby odstoupil.
Jak jsem již podotýkal dříve, odstoupení v případě, že dojde na podezření z korupce nebo jakékoliv nekalé činnosti a začne vyšetřování, by měla být samozřejmost. U nás tomu tak rozhodně není, málokdy politik dobrovolně opouští své místo, aby nevrhal špatný stín na svou stranu, kolegy, zemi, rozhodnutí – v závislosti na tom, jaké postavení má.
Minulý měsíc stovky z nich protestovaly v sídle ANC a požadovaly zatčení pana Ramaphosy a jeho rezignaci. Zuma, jehož korupční procese by měl být tento měsíc znovu zahájen, se těší podpoře levicové frakce ANC a jeho příznivci stále trnou z jeho loňského uvěznění za pohrdání soudem, za to, že se během jeho prezidentství nezúčastnil samostatného vyšetřování korupce. Z 15měsíčního trestu si odseděl téměř dva měsíce, než byl podmínečně propuštěn.
Opozice samozřejmě poukazuje na to, že takový prezident poškozuje image země a stejně jako Zuma i Pamaphosa by měl být nahrazen. Současná situace pravděpodobně negativně ovlivní důvěru investorů, vzhledem k tomu, že prezident Ramaphosa jednal jako bojovník za dobrou správu věcí veřejných a náhle se ukazuje, že je možná stejně zkorumpovaným jako jeho předchůdce. I když má současný prezident přinést odpovědi na otázky týkající se dolarů ukradených z jeho farmy, je načasování pana Frasera tamními médii obecně považováno za podezřelé ve světle soutěže o vedení ANC.
Jihoafričané si před brutálním závodem o nejvyšší pozici ANC zvykli na výbušné skandály, konspirace a bláboly. Ani letos tomu není jinak. Je tedy možné, že celá spekulace o korupci je jen výmyslem. Z druhého konce světa to není úplně snadné posoudit, avšak ukazuje se, že skandály jsou skutečně všude, nepotkávají jen nás. V prosinci letošního roku ale konečně uspořádá ANC konferenci, na které se rozhodne, kdo bude jejím dalším prezidentským kandidátem, a napětí je zaručeno.
Manipulace během blížících se voleb jsou poměrně běžné a vznikají při nich hoaxy horší než kdy jindy. Všichni si jistě vzpomenou na poslední prezidentské volby v Americe, ve kterých proti sobě stále Joe Biden a Donald Trump. Informace, které vypouštěl pan Trump na veřejnost o falšování hlasů, byly více než směšné, a přesto jim hromada lidí uvěřila. Doslova zmiňoval hlasující mrtvoly a další bludy, pro něž neměl žádný důkaz, jen aby zvrátil svou prohru. Kdyby se mu podařilo o vině pana Bidena přesvědčit dostatečně širokou škálu lidí, mohlo tím v tamější politice dojít k opravdu velkým změnám. V podobné situaci je teď i Jižní Afrika, a proto těžko říci, kde stojí pravda. A jsem si jistý, že až dojde na naše volby, čeká nás taky spousta nevídaných skandálů, ať už těch skutečných nebo nafouknutých. V dnešní době totiž platí, že ač jsou politici veřejně sledovanými osobami, strhávají na sebe nejvíc negativní pozornosti ze všech bulvárem sledovaných odvětví svým nevhodným chováním.
Autorský článek - komentář. Další zdroje: Bbc.com
