KOMENTÁŘ: Meteorologové slibují, že nás snad čeká mírnější zima. Některé rodiny by to mohlo doslova zachránit
Mnoho rodin se bojí topit, protože neví, jaký očekávat účet za plyn. A povězme si upřímně, kdo z nás si raději předem nespočítal, kolik by měl ušetřit, aby se do rozpočtu vešel? Evropská Copernicus Climate Change Service v předpovědi na letošní zimu uveřejnila, že v příštích třech měsících v Evropě více věří v mírnější počasí než obvykle. Ale varuje zároveň, že chladné počasí je pravděpodobné až do prosince. Ten je naštěstí tady, a tak se zdá, že teď už snad budeme jen pozitivně překvapeni. Tedy můžeme v to doufat. Podzim byl opravdu chladný, někdy na přelomu října a listopadu jsme museli přestat vypínat topení a nechat jej vyhřívat i přes noc, kdy spíme v teplých peřinách. Leckomu určitě dělalo starost, jak tohle přežije přes zimu.
Pokud by přišly tuhé mrazy, nejen pro podniky, ale i pro mnoho rodin by to mohlo být likvidační, stačí si dát dohromady jedna a jedna. Lidé nyní přicházejí o práci, některým jsou dokonce snižovány platy. Nedokážu právnicky zaběhnout do toho, jak se vůbec může něco takového dít člověku s pracovní smlouvou, ale když firma nemá z čeho platit, jednoduše asi není moc jiných možností, než že dá pracovníkům míň. Energetické společnosti už si samozřejmě od ledna zvýšily sazby na zastropované částky a nyní je to taková ruleta, kdo zvládne v příštím zúčtovacím období zaplatit.
Výhled poskytnutý Copernicus Climate Change Service je jen jednou z několika předpovědí, které nyní sledují všichni od obchodníků s energiemi po vlády evropských zemí, aby posoudili, zda množství dosud uskladněného zemního plynu bude stačit k tomu, aby kontinent přečkal zimu bez typických dodávek ruského plynu. Ty jsou totiž stále menší a nemůžeme optimisticky předpokládat, že o ně nepřijdeme úplně. Jak už jsem podotýkal dříve, kdybych chtěl vyhrát válku, určitě bych neodstřihl Evropu od plynu v létě, počkal bych si na období, kdy ho opravdu potřebuje. Můžeme ale doufat, že Rusové nebudou chtít přijít o svůj příjem, který je v tuto chvíli právě díky plynu slušný.
Rusko obvykle dodává do České republiky většinu plynu, jedná se zhruba o osmdesát procent. Ten se samozřejmě používá k vytápění domácností a pohonu průmyslu. Po letošní invazi Moskvy na Ukrajinu se evropské metropole pokusily sehnat jiné zdroje, protože zásobníky se plynem z Ruska plní stále méně a nikdo neví, co můžeme čekat. Jak se totiž říká, ve válce a lásce je povoleno všechno a my tady tu válku bohužel máme. Rusko už dokonce vypnulo kohoutek většiny svých vývozů. Před několika měsíci začali vládní úředníci vymýšlet plány na přidělování plynu v případě jeho nedostatku letos v zimě, protože se očekává, že by mohl nastat nouzový stav.
Ono to s tou spotřebou ale nebude tak horké právě kvůli cenám. I kdyby sebevíce mrzlo, některé školy topí jen dva dny v týdnu. Je to směšné, ale je tomu tak a neštítí se toho ani soukromé školy, kde studenti platí desetitisíce za školné. Snad tedy budou mít alespoň studenti štěstí, aby zima nebyla tak krutá. Zkuste si představit brodit se sněhem do školy a tam si sednout do vymrzlé lavice. Jinde to zase vyřešili tak, že během zimy přejdou děti na online výuku. To musí být však zejména u mladších dětí pro rodiče komplikací. Jejich ratolesti budou muset zůstávat doma bez dozoru a výuka bude opět neefektivní, protože v domácím prostředí těžko udrží pozornost stejně jako ve školní lavici. Víc než o nedostatek plynu bych se tak obával o to, jaký sociální vliv to přinese.
Mezi dobré zprávy patří, že mírná zima by mohla zlepšit situaci celého trhu. Pokud se díky počasí podaří udržet spotřebu plynu na relativně nízké úrovni, tak to samozřejmě stlačí ceny dolů. Neočekával bych od toho zázraky, s nedostatky plynu a vysokou cenovou relací budeme bojovat stále, mohla by se ale zmírnit nebo jsem si přinejmenším jist, že se konečně přestane zhoršovat.
Vědci uvedli, že existuje 50-60 procent pravděpodobnost, že Spojené království, velká část pobřeží Středozemního moře a části střední Evropy zaznamenají výrazně nadprůměrné teploty. Zbytek kontinentu má 40-50 procent šanci, že výrazně překročí historické průměry. Model Copernicus shromažďuje data od vědců z Velké Británie, Francie, Německa, Itálie a USA. Program Evropské unie využívá pro své měsíční a sezónní předpovědi miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanici.
Výhled na mírnou zimu však není mezi meteorology jedinou možnou variantou. Komerční americký prognostik Commodity Weather Group se domnívá, že evropská zima bude pravděpodobně naopak mnohem chladnější než minulý rok a mírně chladnější než byl desetiletý průměr. Kdo má v tomto ohledu pravdu, se tedy dozvíme až s průběhem zimních měsíců. Co to pro nás ale bude v obou případech znamenat, je jasné už teď a opravdu lituji rodiny, které mají vysokou spotřebu, nezateplené domy a nízké příjmy. Na krizi jako tahle se zřejmě nedokázala připravit spousta lidí, zvláště, když následuje ihned po potížích v období covidu.
Nejhorší je, že si myslím, že těm, kdo si nemohou dovolit zatopit, žádné teplé oblečení nepomůže. Lidské tělo pracuje s termoregulací. Tu používáme k udržení stálé vnitřní tělesné teploty – mezi 37 °C a 37,5 °C. Když se změní vnější prostředí, je v těle spuštěna řada fyziologických reakcí, včetně snížení teploty tkání, to znamená kůže, krve a svalů. Pokud je kolem nás zima, a to trvá delší dobu, pak dojde i ke snížení hluboké tělesné teploty. Když se ale tělo ochladí, ochrana vnitřních orgánů je na prvním místě. Pokud teplota prostředí klesne na 15 °C, krevní cévy v blízkosti kůže se zužují. Tok krve je přesměrován z rukou, nohou a vnější kůže do jádra, aby byly orgány v teple a chráněny. Vnímání chladu začíná tedy kůží a určitě to všichni známe. Je to ten pocit, když mrznete na zastávce, protože autobus má už 15 minut zpoždění a třesete se i pod bundou. Někteří lidé cítí chlad více než jiní, zejména ženy, starší lidé a malé děti jsou prý v tomto ohledu citlivější. Ženy mají přitom často více tělesného tuku než muži. V tomto případě ale není pravda, že tuk zahřívá. Naopak silná vrstva podkožního tuku izoluje vnitřní orgány a blokuje tok teplé krve do kůže a končetin. Obvykle mají také méně svalů pro vytváření tepla třesem.
Dlouhodobé vdechování studeného vzduchu může samozřejmě podráždit dýchací cesty a plíce – dokonce i u zdravých lidí – a může zhoršit stávající dýchací potíže, jako je astma, bronchitida nebo chronická obstrukční plicní nemoc. Když se nadechujete, nos a ústa obvykle ohřívají a zvlhčují vzduch, než se dostane do plic. Když je vzduch studený, horní cesty dýchací reagují zúžením, což ztěžuje dýchání. Navíc studený vzduch obsahuje méně vlhkosti než teplý vzduch, takže jeho vdechování může vysoušet dýchací cesty.
Co z toho tedy vyplývá? Šetřit na topení bude stejné jako šetřit na vlastním zdraví, takže pokud letos přijdou mírnější mrazy a zimní teploty, půjde doslova o záchranu životů. Osobně tomu dávám naděje už proto, že všichni vidíme, jak to v posledních letech vypadá. Z dětství si pamatuju zimy, kdy jsme opravdu už v prosinci chodili do školy sněhem. To se dnes moc nevidí. V některých částech republiky je člověk rád, když mu napadne trochu sněhu v únoru, ten vydrží do března, kdy už na něj není nikdo zvědavý a žádné závěje to rozhodně nejsou. Ve městech to rychle roztéká, všichni pak jen šlapeme v humusu a vlastně už je to bez toho sněhu možná lepší, než aby chvíli mrzlo a pak se zase o deset stupňů oteplilo. On totiž už pak jeden ani neví, jestli má mít vyndanou bundu, svetr nebo kraťasy. Počasí je bohužel ale rok od roku nevyzpytatelnější, a tak uvidíme, která předpověď se nakonec doopravdy potvrdí.
Autorský článek - komentář. Další zdroje: Climate.copernicus.eu, Wsj.com, Pfizer.com, Asthmaandlung.org.uk
