Nabídky nenáročné práce přes internet. Dá se na nich skutečně vydělat? Vyzkoušeli jsme to
Už samotné znění inzerátu bývá podezřelé. Obvykle se v nich píše něco jako: „Nabízím pohodlnou práci z domova. Vysoké výdělky, jednoduchá administrativa. Více informací v SZ!“ Zdravý rozum říká, že tam chybí celkem podstatné informace. Jako uchazeče o brigádu by mě zajímalo v první řadě, co bude náplní mé práce, a hned v té druhé, kolik za to budu pobírat peněz. Vlastně mě možná zajímají hlavně ty peníze. V podobných inzerátech ale tyto dvě informace ze zásady nenajdete.
Už párkrát mi to nedalo a zkusil jsem na podobný inzerát odpovědět, abych zjistil, co se za takovou prací tedy skrývá. Jako reakce mi vždy přišla poměrně dlouhá zpráva plná nejrůznějších emotikonů, ze které je více než patrné, že ji dotyčný/á kopíruje z předem připraveného souboru. Očividné to bylo taky proto, že občas zpráva začínala chybnou větou jako: „Jsem ráda, že jste projevila zájem…“ Inzeráty zjevně cílí na matky. Nevybavuji si ani jednu situaci, kdy bych dostal v odpovědi normální zprávu psanou dotyčným člověkem a určenou přímo mě.
Abych se dostal k pracovní náplni, tu se mnohdy nedozvíte ani v té úvodní zprávě. Nejprve musíte souhlasit, že vás přidají do nějaké skupiny, kde je vše jednotně vysvětleno, aby to nemuseli kopírovat každému. V drtivé většině případů se tyhle inzeráty týkaly internetového prodeje. Nějaký vykuk, který si nechce zařídit e-shop se slušnou placenou reklamou, naverbuje lidi, kteří jeho produkty sdílí a cpou přátelům, spamují s nimi sociální sítě a snaží se je prodat, protože z toho mají provizi. A teď se dostávám k nejdůležitější informaci, která nám v inzerátu chyběla. Ona provize je totiž obvykle váš jediný výdělek. Funguje to tak, že získáváte peníze buď za prodané zboží nebo bonusy za zboží, které prodali lidé, jež jste do skupiny naverbovali vy. Jde o řetězový systém, který se využívá nejen u prodeje jídla nebo drogerie, narazil jsem i na inzeráty, kde skenujete smlouvy dodavatelů energie a majitele smluv přemlouváte, aby se přidali k vaší společnosti. Pokud se vám to podaří, máte za uzavřenou smlouvu peníze a stejné je to i s pojištěním a dalšími odvětvími, které tyto „snadné práce přes internet“ zahrnují.
No a přichází prostor pro klíčovou otázku. Dá se tímhle opravdu vydělat nějaká rozumná částka? Pokud někomu stačí přivydělat si 1500 korun měsíčně, zřejmě ano, když vynaloží dostatek energie. Pokud bych si ale potřeboval přivydělat v řádu tisíců, musel bych nejspíš nabízením zboží či služeb trávit docela slušnou část svého volného času.
Abych si tuhle teorii potvrdil, zkusil jsem kontaktovat lidi, kteří sami práci nabízejí a vykonávají, abych se přeptal na jejich zkušenosti. Přesněji jsem nejdřív napsal do skupiny, kde jsou tyto nabídky často sdíleny, že hledám někoho, kdo by se mi k tematice vyjádřil. To se samozřejmě nesetkalo s velkým úspěchem.
Ve druhém kole jsem tedy začal psát rovnou těm, s nimiž jsem již měl tu čest. Trochu jsem si s nabízeči výhodných a jednoduchých prací zašpásoval. Poprvé jsem jim totiž napsal bez vysvětlení, že mě zajímá, jak to funguje, na kolik je ta práce spolehlivá, jestli opravdu dostávají všechny provize a zda mají lidé o jejich produkty zájem. Ctěné dámy mě samozřejmě začaly ujišťovat, jak je práce skvělá, vydělat si zvládne každý, kdo se trochu snaží a nabízely mi, abych si to nezávazně vyzkoušel. Z jejich prvotního líčení šlo opravdu o nenáročný přivýdělek, se kterým jsou zcela spokojené.
Když jsem taktně odmítl možnost stát se jedním z těchto prodejců, vysvětlil jsem, že se ptám spíše z pohledu redaktora, protože mě téma zaujalo, ale rozhodně bych do takové práce nešel. Nadhodil jsem srovnání s běžnými typy brigád a výdělky. Najednou jsem nebyl potenciální zákazník, takže když jsem se pak znovu zeptal na některé detaily, na něž jsem doposud nedostal odpověď, reakce už zdaleka nebyly až tak pozitivní. Stačilo jen zajímat se, jestli má práce taky nějaká negativa.
Paní A, která prodává potraviny a potřeby pro domácnost zhruba půl roku, mi řekla, že ze začátku to šlo velice těžce, zatímco teď si už vybudovala drobnou klientelu, kterou může oslovovat pravidelně. I tak ale přiznala, že nad 5000 korun si nikdy nevydělala a ani to v blízké době neočekává.
Paní B mi nesdělila, jak dlouho se obdobnou prací zabývá, nicméně uvedla, že výdělky nejsou tak vysoké, jak z počátku čekala, lepší možnost práce z domova ale nemá a hodí se jí každá koruna, takže pokračuje v této činnosti.
Od paní C jsem se dozvěděl, že je neuvěřitelně nepříjemné čelit reakcím lidí, když své příspěvky s nabídkami drogerie sdílí. Lidé ji uráží, vyhrožují blokováním a vysmívají se jí za to, že takovou práci vůbec dělá.
Musím říct, že ani jedna z odpovědí mě příliš nezaskočila, vlastně jsou spíše očekávatelné. Měl jsem tak velmi rychle jasno. Pokud má někdo štěstí a umí skutečně prodat, prací si zřejmě vydělá, to je ale ten jeden rozený obchodník z tisíce, který by si úplně stejně vydělal i provizními prodeji například u nějakého mobilního operátora. Běžný člověk bez zkušeností s obchody je rád, že za tuhle brigádu dostane pár korun. Navíc, jak potvrdila i jedna z dotyčných, musí být psychicky náročné prezentovat produkty na své sociální síti, čelit kritice a vnucovat je lidem, které na internetu vyhledáváte. V podstatě se to nijak neliší od aktivního prodeje na lince, kdy navoláváte studené kontakty a snažíte se jim něco prodat. Sociální sítě mají výhodu možná jen v tom, že existuje plno tematicky zaměřených skupin, kam můžete rozhodit sítě a čekat.
Perlička na závěr
Jedna z nabídek, na které jsem narazil dokonce nabízela chatovací služby na stránkách pro dospělé. Honorované jsou jednotlivé zprávy, které lidem napíšete a to samozřejmě velmi nízkými částkami. I tuhle brigádu si dotyčné ženy vychvalovaly, avšak pouze ty, které u ní trávily hodiny času a získaly bonusové sazby za odeslané počty zpráv nebo reakce v pozdních nočních hodinách.
Autorský článek.
