Nejnovější

Na co mají nárok poškození po železniční nehodě v Pardubicích a jak mají postupovat

Ukrajinská jaderná agentura tvrdí, že ruské rakety poškodily část obří jaderné elektrárny ovládané Ruskem, ale nedošlo k žádnému úniku radiace. V elektrárně v Záporoží, která je mimochodem největší v Evropě a nachází se na na jihu Ukrajiny, byla poškozena jednotka s dusíkem a kyslíkem a vysokonapěťové elektrické vedení.

Je to celé tak trochu fraška, protože Ukrajina se rozčiluje nad poškozováním a obsazováním elektrárny, zástupci Ruska zase viní Ukrajinu z odstřelování. Pro zbytek světa z toho vyplývá, že jsme v pěkné kaši. Ukrajina také obviňuje ruské síly z odpalování raket na civilní oblasti z místa. Jejich taktiku označují za teroristickou a po internetu skutečně kolují videa vybombardovaných porodnic, školek a dalších míst, kam Rusové vtrhli. Každou noc údajně útočí na obytné oblasti.

Provozovatel elektrárny neměl jinou možnost než odpojení reaktoru od energetické sítě, protože Rusové ji výrazně poškozují a odpalují na tomto území rakety. Ne každý si zřejmě uvědomuje, že existuje riziko úniku vodíku a rozptýlení radioaktivních částic. Někdo by měl možná zajet do Ruska a vysvětlit tam, co se stane, pokud dojde k úniku radiace a že neexistuje žádná záruka, že to Rusové odnesou méně než ostatní.

V případě radiační mimořádné události, jako je havárie jaderné elektrárny, jaderná detonace nebo výbuch bomby, se lidé v okolí budou muset muset ukrýt do budov. Stěny totiž pravděpodobně zvládnou blokovat část škodlivého záření. Vhodné je zmizet do suterénu nebo doprostřed budovy. Radioaktivní materiál se usazuje na vnější straně budov, takže ochranou je v podstatě držet se co nejdál od zdí. Radioaktivní materiály na nich usazené pak budou slábnout v průběhu času. Pobyt uvnitř se při takové katastrofě doporučuje alespoň po dobu alespoň 24 hodin. Může chránit vás a vaši rodinu, dokud nebude bezpečné oblast opustit. Zní to jako příprava na apokalypsu? Je to tak. Rusové si zahrávají s ohněm.

Na začátku roku při dobití Černobylu se dokonce spekulovalo o tom, jak daleko do Evropy by se dostaly radioaktivní částice, pokud dojde k výbuchu. V současné chvíli nikdo nepředpokládá, že by nás podobný scénář mohl ohrozit, jak se zdá. I tak je ale třeba mít se na pozoru, protože nejednou během války se ukázalo, že spoléhat na duchapřítomnost vůdčí síly Ruska asi není úplně na místě. Souhlasím ale s tím, že se jedná především o psychologický efekt – určitý nátlak, kdy obsazováním radioaktivních elektráren ukazují, že drží moc ve svých rukou. Pokud by skutečně došlo na boje na těchto územích, bylo by to šílenství.

Komentáře

KOMENTÁŘ: Medveděv i Putin vyhrožují. Má Rusko strach?

Závod Záporoží byl zabrán v březnu, ale ponechali si zde ukrajinské zaměstnance. Rusko ovládá elektrárnu a okolní oblasti v blízkosti území ovládaného Ukrajinou. Skládá se ze šesti tlakovodních reaktorů a skladuje radioaktivní odpad. Západ má z této ruské taktiky obavy. Závod se nachází ve městě Enerhodar na jihovýchodě Ukrajiny podél levého břehu řeky Dněpr. Rusové uvedli, že ukrajinské síly minulý týden hned dvakrát ostřelovaly elektrárnu z opačného břehu Dněpru. Podruhé se jim podařilo zasáhnout cíl – granáty dopadly v průmyslovém areálu závodu.

Dříve zase, ve své denní zpravodajské aktualizaci, britské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko využívá oblast k útokům. Pracuje s tím, že elektrárna je chráněným polem a využívá toho ke snížení rizika nočních útoků ukrajinských sil. Šéf jaderné agentury OSN Rafael Grossi tento týden varoval, že elektrárna je zcela mimo kontrolu.

Vedení elektrárny instalované v Moskvě citované ruskou státní tiskovou agenturou Interfax uvedlo, že dvě elektrická vedení elektrárny byla zasažena úderem ukrajinského dělostřelectva, což způsobilo požár. Není jasné, kolik elektrických vedení v elektrárně stále funguje, a protikladná tvrzení zatím nebyla nikým ověřena. Faktem ale je, že Rusové zabrali elektrárnu a teď na její území válčí, aby se mohli přít s Ukrajinou, čí to vlastně bude chyba, až tam něco bouchne.

Hrozí nám druhý Černobyl?

Je sice jasné, že se už nejspíš nebude opakovat katastrofa takových rozměrů, jako když Černobyl kolaboval poprvé. Přesto ale mohou přijít následky dosahující mnoha kilometrů, pokud bude poškozena citlivá část některé elektrárny. Není od věci si vzpomenout, jak to vypadalo, když k těm opravdu velkým katastrofám kdysi skutečně došlo.

Černobylská havárie přišla v roce 1986 a dodnes je považována za tu nejhorší jadernou katastrofu, jakou svět zažil. Uvolněný radioaktivní mrak se táhl postupně východní Evropou, Skandinávií a nenechával lidi klidnými. Radioaktivita kontaminovala rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska i Ruska, což by jim měl možná někdo připomenout. V okolí elektrárny muselo dojít k evakuaci a oblast byla okamžitě uzavřena.

Paradoxem je, že tuhle příšernost nezpůsobila žádná válka, došlo k ní obyčejnými chybami personálu, který obsluhoval jeden z reaktorů. Potloukat se tedy v okolí elektráren a střílet po sobě určitě nebude dobrý nápad, pokud nechceme vyvolat další explozi. Na tom se shoduje i pan Grossi, generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii. „Jakákoli vojenská palebná síla namířená na zařízení nebo z něj by se rovnala hře s ohněm s potenciálně katastrofickými následky,“ uvedl a následně dodal, že personál obsluhující jadernou elektrárnu v Záporoží musí být schopen plnit své důležité povinnosti bez hrozeb nebo tlaku.

V minulosti sovětské úřady jadernou katastrofu tehdy umocnily, když si řekly, že vlastně ani nebude třeba informovat veřejnost o tom, co se stalo, ačkoliv všichni v okolí byli v nebezpečí.

Jaký byl důsledek? Celé dva miliony obyvatel, které žily ve vzdálenosti do více než 100 kilometrů, nebyly varovány před nebezpečím radioaktivního spádu. V podstatě vůbec netušili, co se děje. Svět se o havárii dozvěděl, když ve Švédsku naměřili zvýšenou radiaci. Co víc, až do roku 2000 nebyla elektrárna řádně uzavřena a radiace stále unikala. Budova musela být překryta pláštěm a návaly Rusů, kteří si tyto budovy na Ukrajině nyní nárokují a okupují je, by mohly plášť poškodit.

Vrchní ukrajinský poradce Mykhailo Podoljak řekl, že mezi Kyjevem a Moskvou nejsou v dohledu žádné prostory pro mírová jednání, a dodal také, že se diskutuje pouze o výměně těl a válečných zajatců. Říkám si, že je možná na čase si položit otázku, jak dlouho tohle šílenství ještě potrvá. Nejenže dopad nesmyslné války o území současné Ukrajiny potápí celou Evropu. Bere si stále víc lidských životů a nikam se neposouvá. Mírová jednání jsou vyloučena a v boji se pokračuje stále dál bez ohledu na to, co všechno to ještě bude stát.

Na začátku roku, kdy útok přišel z ničeho nic, jsme seděli v kanceláři a nemohli uvěřit, že se to vážně stalo. A pak přišel druhý den a třetí. A já si pamatuji, jak se debatovalo o tom, že třetí noc už Ukrajina nevydrží. V tuhle chvíli jsou to ale celé měsíce, kdy Rusům vzdoruje, a tak je možná na čase si přiznat, že to trochu přehnali, nevypočítali, že zkrátka zabírat si cizí území není dobrodružná hra, a konečně se stáhnout tam, kam patří.

Jediným kladným výhledem do budoucna je, že téměř všechny moskevské moderní vojenské systémy spoléhají na mikroelektroniku západní výroby a ruská armáda by mohla být neschopná provozovat špičkové zbraně a komunikační systémy, pokud by Západ zpřísnil vývozní kontroly. Jednoduše řešeno, při troše štěstí bude Rusko odříznuto a nakonec mu nezbyde nic jiného, než se staženým ocasem opustit své dobité hrady a pelášit domů.

Autorský článek - komentář. Další zdroje: Bbc.com, Cdc.gov, Ct24.ceskatelevize.cz