Jak nás ovlivní zvýšené sazby až v Americe a na co bychom měli být připraveni

 Komentáře 
03. července 2022 16:00 / Michael Veselý
  0
📷
1 fotografie v galerii
Zvýšené sazby v Americe a boj s inflací bude znamenat mnoho nepříjemností. Depositphotos
Sazby v Americe šplhají nahoru, Federální rezervní systém se snaží řešit inflaci. Co to ale bude znamenat pro globální ekonomiku? Měli bychom být připraveni na potíže zejména rozvojových trhů a ekonomik. A především na to, že inflaci, jak ji vidíme nyní, opravdu nebude jednoduché umírnit.

Proč se vůbec bavit o zvyšování sazeb, postižení české ekonomiky a dalších ekonomik po světě? Bezpochyby jsou i tací, kteří si řeknou, že nějak bylo a nějak bude. Jenže už teď je náš stát v situaci, kdy lidem nevychází peníze. Jejich nemovitosti chátrají, protože materiály na opravu by je vyšly nespočetně dráž, než jak tomu bylo v loňském roce. Matky nemají dost peněz, aby uživily děti, rodiče vyhledávají druhá zaměstnání. I lidé ze střední třídy si dělají poměrně dost starostí, jak dokážou zaplatit energie, protože zálohy jim stouply do šílených výšin. Mladí nemají dost peněz na hypotéky a ti, kdo už ji mají, by byli raději, kdyby teď žádnou platit nemuseli. A pokud inflace povede k hroucení ekonomik, můžeme si brzo odškrtnout další položku, která výrazně snižuje náš životní standard, na který jsme byli doposud zvyklí.

Možná už nyní lomíte rukama, když vidíte nové ceny, ve všech odvětvích, kam se jen podíváte. Kdo chtěl rekonstruovat dům, jen zoufale přepočítává, o kolik dráž nyní vyjdou materiály, to mohu klidně potvrdit z osobní zkušenosti. Kdykoliv slyším o cenách materiálů, mé obočí šplhá do závratných výšin. A víte, že to zdaleka nekončí? Navyšování sazeb v zahraničí totiž ovlivní dovážené materiály a zboží. Když tedy řeknu, že možná ještě neskončilo, zřejmě tím nikoho nepotěším, ale inflace skutečně dosáhla rekordních čísel.

Ruská invaze na Ukrajinu a pandemie covidu zpomalila globální ekonomiku, pro kterou nedávno začalo období, jež bude ve znamení slabého růstu a zvýšené inflace. Tak nějak vypadají nejnovější vyhlídky Světové banky o globálních ekonomických vývojích. Celkově se zvyšuje riziko stagnace ekonomiky a růstu inflace, což by mohlo mít škodlivé důsledky pro středně i nízkopříjmové ekonomiky.

V červnu během zasedání se Fed rozhodl zvýšit základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů. (Bazické body jsou setiny procentních bodů.) To je rekord za posledních téměř 30 let. K tomu byl Fed částečně dotlačen skrze finanční trhy. Ty totiž rozehrály vlastní partii a začaly naceňovat zvýšení o 75 bazických bodů, a přestože centrální banka se původně tvářila, že tak obrovské navýšení považuje za vyloučené, nakonec opravdu proběhlo. Očekávalo se přitom navýšení o pouhého čtvrt procentního bodu.

Inflace šílí

Očekává se, že globální inflace se v příštím roce zmírní, ale na mnoha místech pravděpodobně zůstane vysoká. Pokud inflace zůstane zvýšená, hrozí, že řešení se podepíše na prudkém globálním poklesu ekonomiky, objeví se finanční krize na některých rozvíjejících se trzích a rozvojových ekonomikách.

Současná inflace je nejvyšší za posledních zhruba 40 let. Po dvouleté pandemii covidu se to dalo očekávat. Tedy, většina lidí to očekávala, Fed zřejmě něco zaspal. Teď tedy nastal čas inflaci zkrotit, jaké to ale bude mít následky? Půjde o zpomalení nejen americké, ale i celosvětové ekonomiky a můžeme očekávat také náležitý růst nezaměstnanosti.

Potížím s inflací nepomáhá ani válka na Ukrajině. Energetické trhy zvýšily ceny až neskutečným způsobem. Válečný konflikt má za následek k prudký nárůst cen celé řady komodit souvisejících s energií. Vyšší ceny energií zase způsobují, že lidé nemají dostatek peněz a firmy nemohou účtovat vysoké provize. Zvyšují se výrobní náklady, zpřísňují finanční podmínky a to všechno může stále pokračovat. Amerika a sazby, které nastavuje, by mohla dostat globální ekonomiku do skutečných potíží. Toto rozhodnutí totiž posiluje dolar oproti ostatním měnám, které jdou naopak s hodnotou dolů. Česká koruna se zatím poměrně drží. Až před rokem jste si za ni koupili 0,47 amerického dolaru a nyní je to 0,43 dolaru, stále mohlo být hůř. Ti, kdo kurz sledují pravidelně, jistě pamatují několik dní v průběhu jara, kdy koruna klesla až na 0,39 dolaru.

Ta horší varianta bude, pokud odneseme dopady, které tohle zvyšování sazeb má a ani tak se Fedu nepodaří dostat inflaci pod kontrolu. Vlády by se nyní měly zaměřit také na pomoc lidem. Když sečteme důsledky pozadí náročného prostředí vyšší inflace, slabšího růstu a přísnějších finančních podmínek, budou muset vlády změnit priority. Výdaje by nyní měly jít na pomoc obyvatelstvu v dostatečné míře, aby tuto situaci ustálo.

Představte si, jak bude nyní vypadat trh. Zdražují se materiály – jako by se již nezdražily dost – které jsou dováženy ze zahraničí. Stoupá také cena zboží a potravin. Milovníci zeleniny již dávno oplakali cenu rajčat, takže jsou s tímto důvěrně seznámeni. Právě na jídle a energiích se totiž podepsala i válka zuřící na Ukrajině. A v neposlední řadě roste i samotná cena produkce raketově vzhůru. Plno firem muselo po covidu propouštět, nebo dokonce zkrachovaly. To vede k vyšší míře nezaměstnanosti. Pokud jde o Českou republiku, poslední bod je zřejmě jediný, který nás zatím nemusí trápit. Míra nezaměstnanosti je v současné době velmi nízká, pouhých 3,2 procenta oproti lednu, kdy to ještě bylo 3,6 procenta. O hrozícím zhoršení nezaměstnanosti se u nás naposledy mluvilo v únoru a zatím se situace vyvíjí velmi dobře. To by se však mohlo snadno změnit.

Nejen Amerika přilévá do ohně

USA zdaleka není jedinou zemí, která se rozhodla pro prudký nárůst sazeb. Ve Švýcarsku se například zvedly sazby poprvé od roku 2007. V eurozóně se inflace za uplynulý měsíc vyšplhala na 8,1 procenta. Švýcaři mají ale velkou výhodu, protože jejich měna má silný kurz. Přesto se zvyšování sazeb nevyhnuli.

V Česku se na toto téma neustále jedná. ČNB také zvyšuje sazby a mezi lidmi se rozmáhá zoufalství, protože spousta jich už nedosáhne na hypotéky. Pokud jste si před rokem vypočítávali, že s platem 30 tisíc by to ještě nějak šlo, abyste si mohli dovolit byt o třech místnostech v Praze, tak věřte, že teď už by to nebylo možné. Nejhorší na tom ale je, že zvyšování, jaké jsme doposud zažili, rozhodně nemusí být to poslední. Jak dlouho potrvá, než se nám podaří inflaci dostat na únosnou míru, je zatím ve hvězdách. Existují dokonce predikce, že by vysoká inflace (a teď si každý domysleme, jak přesně vysoká) potrvá i roky.

„Můj odhad je čtyři pět let. Klíčový je trh s energií. Když se vyřeší energie, tak pominou hlavní inflační tlaky. Pak se budeme moci soustředit na domácí ekonomiku – a to už pak půjde vše líp,“ uvedl ekonom Lubomír Líbal. A teď už je to „vysoká“ docela klíčovým pojmem, protože kdo z nás zvládne padesátiprocentní zdražování plynu a elektřiny každý rok? V médiích se sice uvádí nějaké průměrné zdražení elektřiny o 30 procent, faktury z některých firem ale tak přívětivé nejsou.

Inflaci zpomalí až nezájem na trzích

Zjednodušeně řečeno, prudké zdražování přestane až tehdy, když už nebudeme mít, za co nakupovat. Zní to hrozně, ale neustálý zájem na trzích žene ceny nahoru. Čím menší zájem bude, o to růst zpomalí. Fed se tedy v podstatě potřebuje dostat do fáze, kdy lidé nebudou mít dost peněz, aby stále nakupovali.

Zvýšení úrokové sazby například zdražuje úvěry a ubývá tak lidí, kteří by si je mohli dovolit. To pomáhá ke zpomalení inflace. Zároveň je tím však omezen hospodářský růst, tedy ekonomika trpí. Centrální banka by se správně měla snažit, aby nedocházelo k přehnanému zvyšování úrokových sazeb, což by mohlo mít za následek fatální ekonomické problémy a vysokou nezaměstnanost, ale zároveň musí bojovat s inflací.

Autorský článek - komentář. Další zdroje: Plus.rozhlas.cz

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Rihanna si rodinného života asi moc neužije. Zpěvák ASAP Rocky, se kterým má syna, byl obžalován za...

Styl

Jeseteří úplněk ve znamení Vodnáře vyvolá touhu po svobodě a lehkomyslnosti

Tech

Rusko chce mít nový jaderný bombardér už za dva roky. Nejspíš ale nebude mít vůbec žádný