KOMENTÁŘ: Jaký bude dopad letních požárů a kdo na ně doplatí nejvíc?
Pokud jde o to, že požárů neskutečně přibylo, není to jen můj pocit, BBC publikovala graf, na kterém je jasně znát, že požárů přibývá raketovým tempem. V letošním roce půda spálená požáry v celé Evropské unii dosáhla třikrát vyššího čísla než bylo očekáváno. Téměř 346 000 hektarů pouze v Evropě už stihlo shořet a léto spolu s parným počasím, jež požáry podporuje, ještě není u konce. Velkou část západní Evropy zasáhla rekordní vlna veder, která podstatně zvyšuje riziko požárů a především komplikuje jejich uhašení. S tím se konec konců setkali i hasiči v České republice, kteří museli čekat celý týden na déšť, protože nebylo v jejich silách samostatně oheň uhasit. Požáry podporuje zejména suchý vítr, velký žár a vysoké teploty. Nás bohužel potkaly všechny tyto vlivy. Jak bylo řečeno i ze strany hasičů, stalo se skutečně to nejhorší, co se mohlo stát.
Podle EFFIS je více než 95 % požárů v Evropě způsobeno lidskou činností, což se shoduje i s názory, které v současnosti panují u nás, a to sice, že České Švýcarsko nezačalo hořet náhodou. Pravděpodobnost, že dojde k požáru jiným vlivem než neopatrností člověka, je skutečně jedna ku stu. Některá místa, kde jsou požáry stále více očekávané, jako například v celém Středomoří, se snaží dosahovat ochranných opatření a kampaní na zvýšení povědomí o riziku, kterému jsme vystaveni. Lidé si více než kdy dříve uvědomují, že nám hrozí nadměrný výskyt lesních požárů. Díky tomu začínají být opatrnější a chránit krajinu proti ohni. Přesto, když zažijeme opravdu extrémní sucha a vlny veder, jako je ta současná, může nás zaskočit obrovské množství požárů. Letos to zatím nejvíce odnesla Francie a Španělsko. Obě země zaznamenaly zhruba sedmkrát více vypálené půdy ve srovnání s obvyklým průměrem. Na severozápadě Španělska se objevil jeden z nejhorších požárů v zemi.
Významné požáry zaznamenalo i sousední Portugalsko, kde bylo spáleno třikrát více půdy než obvykle. Velký nárůst vypálené půdy zaznamenaly také Německo, Nizozemsko, Belgie a Itálie. Shrnuto podtrženo, postihlo to jednoduše většinu zemí a zkrotit neúmyslně založené požáry letos není žádná legrace. V Portugalsku dokonce teploty dosáhly až na 45 stupňů Celsia, a to konkrétně 13. července ve městě Leiria, kde shořelo více než 3000 hektarů. Ano, tentokrát není řeč o žádném lese, hořelo přímo v obývané čtvrti. Někteří vesničané zachraňovali domácí mazlíčky, zatímco jiní pomáhali hasičům bojovat s plameny. Více než polovina země byla v červené pohotovosti, protože hasiči bojovali se 14 požáry.
Jak se z toho vzpamatují lesy?
Mnoho z vás si jistě položilo otázku, co bude tahle vlna požárů znamenat pro naši planetu, která se musí z otřesu vzpamatovávat. On je to ale ve skutečnosti mnohem větší šok pro lidi než pro přírodu. Tedy samozřejmě nemůžeme opomenout spoustu živočichů, kteří bohužel tohle řádění, mnohdy vyvolané člověkem, jak jsem už říkal, odnesli. To je ale v podstatě ta největší oběť, pokud přijdeme o některé druhy, které nejsou tak rozšířené.
Co se týče dopadů na přírodu, nebude to ani z poloviny tak horké, jak si nejspíš nyní představujete. Příroda je na katastrofy zvyklá, je schopná se adaptovat a regenerovat. Jestli jste měli v některé ze zasažených oblastí oblíbené místo, kam jste rádi chodili na procházky, nezanevřete na něj, brzo se vám tam bude znovu líbit. Přestože požár není součástí našich životů tak často, pořád jde o něco přirozeného, co tu bylo od nepaměti.
Příroda se ze zásahu ohně rozhodně nezhroutí. Zvířata mají povětšinou šanci utéct. Stromy budou sice poraněny či zcela spáleny, ale tím to nekončí. Pokud les shoří, jediné, co pro něj následně můžeme udělat, je, nechat ho být. Ano, správně. Pokud jste si do teď kladli otázku, jak budou ochránci přírody pomáhat s jeho regenerací, tady máte odpověď – vůbec nijak. To jediné, co les v takové chvíli potřebuje, je čas, aby se mohl začít zotavovat a vypořádat se s následky po svém. Zejména na území, které je chráněné, není povoleno do růstu nijak zasahovat a nebude to ani třeba, příroda si totiž poradí stejně, jako si poradila, když jsme tady ještě nebyli.
Les si totiž sám začne budovat novou cestu, kudy se rozšiřovat a nové stromy, které tu vyrostou místo starých, i veškerý jeho vývoj, proběhne v souvislosti s klimatickými změnami, aby byl na ně lépe adaptován. Letos se musíte smířit s tím, že při návštěvách lesa se ještě setkáte s ohořelou, trochu zpustošenou krajinou bez zvířat. Tedy, pokud tím, co hledáte, není pečená veverka. Počkejte si ale na příští léto, možná udělejte pár fotek a přijďte se podívat, jak se příroda dokáže zregenerovat, aniž bychom do ní museli zasáhnout. Stromy se začnou rozmnožovat semeny nebo obnovovat z nepoškozených podzemních částí. Během dvou až tří let se začnou objevovat malé stromky, které starý porost nahradí a zhruba za pět let se můžeme těšit na nový, zdravější les. O přírodu se tedy nemá smysl obávat, poradí si.
Narozdíl od ní, ohořelé domy se regenerovat nemůžou. To je směr, kterým bychom se teď měli všichni dívat a podobně jako při loňské pohromě, kdy nás zastihlo tornádo, je třeba pomoci lidem, kteří přišli o svůj majetek. Zatím není zřejmé, kolik lidí přišlo o chaty či domky v postižené oblasti, už teď ale kolují videa, na kterých je jasně vidět, že na okrajích vesnic to některé stavby odnesly. Nejsme však jediní, kdo se potýká s takovým problémem, v Londýně shořelo během zatím nejteplejšího dne kolem 40 domů. Hlavní město Británie zachvátila doslova kalamita a hasiči netušili, kde pomáhat dříve, podle nich byl tento den naprostým peklem, které je srovnáváno se zásahy během druhé světové války. Lidé přišli o všechno, osobní věci, doklady i hodnotný majetek.
U nás se mluví také o tom, jaký bude mít dopad na ekonomiku a turistický ruch v této oblasti. O zákazníky kvůli požáru přicházejí jak hotely a penziony, tak i restaurace. Už teď se tedy dá říct, že pokud někdo utrpí následky tragického lesního spáleniště, nebude to ani tak příroda jako lidé, kteří se v oblasti pohybují, ať už jako chataři nebo podnikatelé. Návštěvníci se požáru obávají natolik, že zrušili své dovolené a opustili oblast předčasně, a to i v místech, kde zatím šíření nehrozilo. Podíl na tom má i zákaz vstupu do lesa, který lidem zabránil v jejich plánované rekreaci. Místo, aby šli tedy k vodě, sbalili si svých pět švestek a odcestovali hezky do bezpečí, domů.
To je ale stále lepší než druhý extrém – turisté, které neodradil požár dostatečně, aby se lesu vyhnuli. Přestože hasiči se zoufale snažili uhasit celé hektary lesa už několik dní, skupině nadšenců to nezabránilo si vyrazit mezi dým a mlhu, kde si spokojeně rozdělali ohniště. Pro někoho nápad k neuvěření, pro jiného poklidná rekreace, se kterou si nedělá vrásky. Jak někoho napadne jít si do hořícího lesa dělat vlastní oheň, asi vysvětlit nedokážu, potřeboval bych na to přinejmenším rozbor od psychiatra, ale mohu s jistotou říct, že pokud existuje tenhle typ lidí, nemůžeme se divit, že se teď potýkáme s následky požáru tak rozsáhlého, že už má vlastní stránku na wikipedii.
Autorský článek - komentář. Další zdroje: Idnes.cz, Denik.cz, Zpravy.aktualne.cz, Bbc.com, Cs.wikipedia.org
