KOMENTÁŘ: Vládní řešení energetické krize? Pokud se stav nouze vrátí, tentokrát místo zákazu vycházení straší zákazem topit
S novým řešením vlády, jak se postavit energetické krizi, zřejmě nikdo nepočítal. Premiér Petr Fiala (ODS) se pro média vyjádřil, že se snaží směřovat k zastropování cen energií. Proč je to v našem státě o tolik složitější než jinde, ovšem nikde neuvedl. Padlo sice několik výmluv, jako že možnosti řešení na národní úrovni by byly velmi nákladné a vedly k zadlužení, ptám se ale, jiné kroky naší vlády k němu snad nevedou? Ještě nedávno se rozdávaly jednorázové příspěvky dětem, ovšem z peněz, které nemáme a děti si je jednou zaplatí i s úroky.
Petr Fiala se odvolává na řešení na evropské úrovni. Aktuálně údajně vyjednává podporu dalších zemí. Existuje prý dokonce několik variant transformace energetiky ČEZu. My se jich ovšem asi nedožijeme. Podle současné vlády by měla všechna tato opatření šanci na zhmotnění až příští rok. Každý stát již od února vydává opatření, ale my si dáme rok na čas. Zpoždění v řešení celostátní situace s energetickou krizí je neskutečné a lidé se samozřejmě začínají ozývat. Ve svém okolí zaznamenávám v podstatě jen negativní ohlasy, a to ať už jde o mladé studenty a čerstvě pracující nebo důchodce. Nikomu se nelíbí nečinnost kabinetu pana Fialy.
Hrozí nám kolaps trhu a politici přihlížejí. Stále nás krmí nějakými imaginárními pohyby kupředu, jako tomu bylo naposledy minulý týden, kdy pan Fiala zaznamenal „změnu v postoji, a proto můžeme k nalezení celoevropského řešení dospět,“ mluvil přitom o dosavadní údajné neochotě ostatních státních zástupců řešit potíže plošně po celé Evropě. Jinak řečeno, opět vlastně jen čeká, až to někdo vyřeší za něj. Jen spíná ruce a modlí se k všemocné Unii, která nás má zachránit.
Mluví se o „takových řešeních“, která umožní zmrazení cen na trhu. Jen mě opravdu zajímá, jaká abstraktní řešení to jsou. Vláda mlží a dokola se řeší, jak už brzo přijde nějaká spása.
„Trh se do určitě míry vymkl kontrole, tržní volatilita přestává reagovat na dobré zprávy a kumulují se jenom ty špatné a tlačí ceny nahoru. Je to problém celé Evropy a samozřejmě, pokud má celoevropský trh problém, tak to nejjednodušší řešení se hledá na celoevropské úrovni,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN). Všimněte si zejména slova nejjednodušší. To je totiž přesně kámen úrazu. Naše vláda nehledá účinné, rychlé a flexibilní řešení, hledá to nejjednodušší, ideálně aby jej vymyslel někdo úplně jiný.
Projednává se samozřejmě finanční pomoc domácnostem, která by se dle jejich spotřeby měla pohybovat někde mezi dvěma a sedmnácti tisíci korun. Ano, záměrně mluvím o této široké a neurčité škále. Výše příspěvku (která totiž stále není schválena) se už tolikrát změnila, že člověk vůbec neví, co může očekávat. V posledním prohlášení pana Síkely to bylo nějakých sedmnáct tisíc na domácnost, z nichž letos bude k vyplacení pět. Cože? Ano, je tomu tak, a pokud máte pocit, že tuhle informaci nechápete, nezoufejte, rozhodně nejste sami. Zdá se, že vláda se nám nejspíš chystá příspěvek dávkovat. Nejprve byla řeč o vyplácení dvou tisíc na podzim a teď se zdá, že tedy možná přibudou ještě další tři do konce roku. Nebo kdo ví, jak to pánové politici mysleli. Částky zatím nebyly konkrétně schváleny ani pro úsporné tarify, o kterých se v rámci krize jedná.
Vláda viní ze zdržování také opozici, která vydrží vést proslovy klidně devět a více hodin, díky čemuž se poslanci vůbec nedostanou k důležitým bodům jednání. Nalijme si čistého vína, i na tomhle rozhodně něco bude. Hygienické přestávky trvající celé hodiny, neustálá nepřítomnost poslanců a jiné sabotáže ze stran ANO a SPD jsou samozřejmě pravidelně na programu. Výsledkem těchto žabomyších válek je ale bída celé země.
Čeká nás další vlna pandemie – pandemie kolabujících domácností
Možné zastropování, ke kterému „musíme mířit“, jak pan premiér uvedl, je ovšem ve skutečnosti jednou z variant řešení. Na řadu už přišly i jiné skvělé nápady jako například omezení plynu pro domácnosti, aby vystačil pro důležité průmyslové složky.
Zhruba v polovině srpna se objevily konkrétní návrhy na snížení úrovně vytápění budov. Podle těchto pravidel by existovala maximální teplota, na kterou mohou být místnosti vytopeny. Týkalo by se to jak firem, tak i domácností. Například teplota v obývacích pokojích by neměla přesáhnout 18 stupňů Celsia a v koupelnách by bylo povoleno jen o stupeň více. Ve školách by se také vytápělo na devatenáct stupňů. Zjednodušeně řečeno, doma byste si prostě na dvaadvacet už nezatopili.
Týká se to také středisek a nemocnic, kde lidé celé dny leží na lůžkách nebo se vytápějí operační sály. V ordinacích by byla teplota nižší o 4 stupně než nyní, a na operačních sálech dokonce o pět. Lékaři tak možná vymění hygienické rukavice za zimní, aby u operace neumrzli. I pacienti na pokojích by se museli smířit s teplotou nižší o dva stupně.
Tento plán by měl přejít do praxe až ve chvíli, kdy by byl znovu vyhlášen stav nouze, a to pro tentokrát kvůli potížím s plynem, jeho nedostatkem a neúnosnou cenou. Dokonce to zní, že někteří političtí zástupci očekávají, že na toto omezení skutečně dojde. Petr Třešňák (Piráti) se nechal slyšet, že si netroufne odhadnout, jak moc je to pravděpodobné, vláda se ale prý snaží tímto připravit na nejhorší. A aby se nám po omezeních nestýskalo, i vysoké školy se připravují kvůli energetice na návrat k distanční výuce. Ušetřila by se tím totiž alespoň desetina nákladů za energie, na které už nemají dostatek financí ani školy. Studentům to ale zcela jistě zkomplikuje výuku, pokud na tento typ vzdělávání opět dojde. Jde to s námi tedy od deseti k pěti, pokud jediné řešení předraženého plynu, který se stává nedostatkem, bude státem dané omezení ve vytápění.
Nikdo si nejspíš neumí představit, jak to bude v praxi fungovat, až vláda omezí možnost vytápění. V internetových poradnách se množí dotazy občanů, kteří se o tomto opatření dočetli, a jsou novým návrhem zmateni. Ptají se na detaily omezení a hrozící pokuty, pokud teplotu v místnostech neudrží správně. Ty by měly dosahovat dokonce až ke 200 tisícům korun. Já se zase ptám, kdo bude chodit tohle opatření kontrolovat a na základě čeho bude hodnoceno například vytápění takové garsonky. Jde o kuchyni, obývák nebo ložnici? A co když teplota stoupne například vlivem vaření? Kontrola a skutečné sankciování tohoto nařízení nezní ani trochu realisticky. Zato prodeje teploměrů by tím jistě prudce stouply.
Za dodržování těchto nařízení bude navíc zodpovědný vlastník budovy. Mluvčí MPO Marek Vošahlík vysvětlil, že topný systém by měl být regulován tak, aby v případě, že obyvatel bytu otočí vytápění třeba až na 24 stupňů, nebylo možné na tuto teplotu místnost skutečně vytopit. Tuhle situaci jsme již prodiskutovávali doma, protože spoustu majitelů nemovitostí z podobného nařízení brzo trefí. Podívejme se na modelový příklad, kdy jste majitelem rodinného domu o třech bytových jednotkách. Dvě využíváte a třetí chcete pronajímat. Musíte ale tedy zajistit, že pokud dojde na stav energetické nouze, nebudou si vaši nájemníci vesele topit na letní teploty. Jak jim ale plyn omezit, toť otázka. Nejjednodušší by asi bylo nastavit stálé vytápění radiátory a sundat hlavice, trubky totiž přiškrtíte těžko.
Nový a velmi svérázný způsob, jak řešit neustále menší a dražší přísun plynu, tedy zamotal hlavu nejednomu majiteli budovy. Můžeme jen doufat, že na situaci, kdy by bylo nutné tento postup využít, nedojde. Každý majitel nebo společenství se proti tomuhle bude bouřit, protože ohlídat, jak lidé v bytových jednotkách topí, zkrátka nejde. Tu moc prostě nemá nikdo a ani kontroly státu asi nebudou příliš efektivní. Jsem opravdu zvědav, kdo bude ty domy obcházet a měřit teplotu. Hodit ale odpovědnost za vytápění všech bytů na vlastníka, je vážně podpásovka.
Autorský článek – komentář. Další zdroje: Idnes.cz, Ct24.ceskatelevize.cz, Ct24.ceskatelevize.cz
