KOMENTÁŘ: Krize dostihla některé firmy. Přijdeme o sklenáře a jiné podniky? Oproti loňsku za energie platí až dvanáctkrát víc

 Komentáře 
25. září 2022 18:46 / Michael Veselý
  6
📷
1 fotografie v galerii
Sklárny končí, energie platí oproti loňsku až dvanáctinásobné. Depositphotos
Důsledky energetické krize již dostihly první větší a úspěšné firmy, a ty musejí zavírat. Zřejmě všichni věděli, že se to stane a že pro některé tohle bude likvidační. To, že už jsou však postiženy i významnější firmy, znamená, že bychom si měli dělat starost. Každému, kdo si dá dohromady jedna a jedna, jistě dojde, že přijdeme o vývozy a materiály, které si sami vyrábíme, a s tím mnoho lidí přijde i o práci.

Končí firmy, které už si nemohou dovolit dál pracovat s tak drahými energiemi. Své podnikání omezují, propouštějí, přesouvají výrobu do zahraničí a paradoxně se už nejedná jen o malé a špatně prosperující. Do úzkých se opravdu dostávají velké podniky se zakázkami, jež už jim jednoduše nezaplatí provoz. Zdražení přitom není tak jednoduché, klienti jej musejí přijmout.

Potíže mají především sklárny a další společnosti, které byly na trhu léta. Ani to, co vybudovali, je nemůže zachránit od dluhů v důsledku energetické krize. Například česká společnost Lanex, která se zabývá výrobou lan a mnoha dalšího, musela propustit všechny zaměstnance kromě těch kmenových, aby se udržela, jak se říká, nad vodou. Nyní jim nezbývá než doufat, že další propouštění nebude nutné.

Některé části provozu přesouvá firma do zahraničí. V Polsku se jim bude v této situaci lépe dařit a do Česka se vrátí až poté, co se podaří dostat ceny energií zpět na únosné částky. Řekl bych, že to nejspíš nebude jediná společnost, která se bude muset k podobným krokům uchýlit, a to v tom lepším případě. V horším ani podobná opatření krachující firmy nezachrání.

Lanex přitom vyváží lana do Německa, kde je kupuje armáda a z vláken, která zde vyrobí, jsou tvořeny dresy pro fotbalová mužstva. Zjevně jde tedy o společnost, která si již vybudovala jméno a na trhu se jí doposud dařilo. Firma sama potvrdila, že zakázky má, ale za elektřinu nyní platí dvanáctkrát více.

Zkuste si představit, že byste museli (pokud už nemusíte) platit dvanáctkrát tolik, co v minulosti. Jestliže jste tedy hradili za elektřinu 1 500 korun měsíčně, nyní by to bylo 18 000 korun měsíčně. To je částka, která by dozajista položila drtivou většinu rodin. Je to více než váš plat? No není tedy divu, že firmy krachují. I lidé, kteří platí dvakrát tolik, co loni, mají obrovské potíže. Spousta rodin řeší situaci, kdy nemohou vytápět všechny místnosti v domě či bytě.

Lanex zdaleka není jediná firma a Česká republika jediná země, kde by výroba kolabovala. Například německý výrobce toaletního papíru Hakle také nemá dostatek financí na placení pohledávek. Dokonce i pekařství v ČR hlásila potíže už během léta a obávala se, že s příchodem zimních měsíců zkrachují, což vidíme i na nárůstu cen pečiva. Lidé se mu v obchodech pomalu začínají vyhýbat, protože pokud se podíváme na prémiové pečivo, je to poměrně málo jídla za vysokou cenu. Za některé kousky dáte klidně 25 korun.

Do velkých problémů se dostávají také již zmiňované sklárny, protože výroba skla je energeticky náročná, ale přitom pro Českou republiku docela důležitá. Už na začátku roku jsme si mohli všimnout, že sklo šlo s cenou nahoru. To jsme navíc ještě měli vlastní. Jak tomu bude za pár měsíců, to vidím poněkud černě. Vláda sice mluvila o tom, jak nenechá české firmy padnout, pokud se dobře pamatuji, avšak zatím jsou její kroky zjevně neúčinné, když firmy nemají na provoz ani po zdražení výrobků.

Výrobci kovů, papíru, hnojiv a dalších produktů, které jsou závislé na plynu a elektřině při přeměně surovin na produkty od dveří aut po kartonové krabice, oznámili utahování pásů. Polovina evropské výroby hliníku a zinku byla podle Eurometaux, evropské obchodní asociace s kovy, odstavena.

Pro sklárny je potíž v tom, že jim končí zafixované ceny a nemohou sehnat dodavatele, který by jim udělal další fixaci. Platby jdou nahoru o stovky procent a výhledy jsou pro firmy opravdu špatné, řekl bych ještě horší než pro domácnosti, pokud jde například o elektřinu. Sklárny počítají letos již se čtvrtým zdražením, a to nemáme konec roku. Dokonce nedokážou říct ani, o kolik.

Zkuste si představit, do jaké situace se dostaneme, pokud nebude sklo. Jistě to potěší každého, kdo potřebuje vyměnit okna. Spíš než samotnou nedostupnost to totiž znamená další nárůsty cen například ve stavebnictví, ale samozřejmě i v mnoha dalších odvětvích. Pokud budeme muset shánět sklo z ciziny, ekonomicky nás to bude pokládat stejně jako ostatní potíže v důsledku špatných časů, ve kterých jsme se ocitli.

Nejstarší fungující evropská sklárna u nás, v Harrachově, vyrábí sklo již 310 let. Jen v prvním čtvrtletí stály sklárnu energie zhruba 6,8 mil. Kč, za letošek už v květnu zaplatila mnohem víc než za celý loňský rok. Ceny přitom dokázala zvýšit jen o 8 až 15 procent, což znamená, že se jí ne energie samozřejmě vydělat nedaří. Majitel sklárny loni v létě nechtěl nakupovat za příliš vysoké ceny, ač to tak dělal 20 let. Myslel si, že cena energií musí klesnout. Šeredně se ale zmýlil, a nyní bojuje s šílenými platbami.

Výroba skla je jedna z nejnáročnějších na energie. Krize, kterou teď sklárny prožívají, je do jisté míry výsledkem evropských sankcí, které měly potrestat Moskvu za její invazi na Ukrajinu. Nikdo samozřejmě nekritizuje snahu pomoci Ukrajině, ta byla na místě. Bolest ale bohužel dopadla na celou evropskou společnost a její nesoběstačnost, když se Rusové rozhodli pro odvetu a vyhnali cenu plynu nahoru.

Minulý týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla kompenzovat zásah omezením příjmů od nízkonákladových výrobců elektřiny a donutit firmy vyrábějící fosilní paliva, aby se podělily o zisk, který vydělají z prudce rostoucích cen energie. Povězme si to ale na rovinu, není to trochu pozdě, když už se zásadní společnosti vyrábějící po staletí české výrobky dostaly do potíží, které jim brání pokračovat v jejich podnikání? Řešení krize je těžké, trvá dlouho a řešení nacházíme postupně. Výsledky se ale nedají zatím považovat za příliš úspěšné a stát by na tom mohl pomalu zkolabovat. Už tak jsme v minulosti zrušili velkou část české výroby a vše sháníme ze zahraničí, alespoň to málo, co nám tu zbylo, bychom potřebovali udržet.

Řešení ale nejsou dostatečně rychlá. Náklady již vyletěly nad rámec toho, co si mnoho výrobců může dovolit. Tisícům evropských společností se blíží konec pevných energetických smluv podepsaných v době, kdy byly ceny nižší. V říjnu je bude nutné obnovit za současné ceny. Ceny elektřiny na rok, které jsou vázány na cenu plynu, se v Německu a Francii pohybují kolem 1000 eur za megawatthodinu. Zemní plyn dokonce dosáhl rekordního maxima kolem 230 eur za megawatthodinu.

Efektem krize bude nezaměstnanost

Spolu s krachujícími firmami samozřejmě začne stoupat nezaměstnanost. Pokud dojde na krachy firem a propouštění, rázem tu budou obrovské hromady nezaměstnaných, kromě toho, že se opět budou zdražovat věci jako sklo, které už si sami nevyrobíme a budeme se muset prosit, aby nám je někdo dovezl. V současné době jsme na tom s nezaměstnaností byli velice dobře, jsem si ale jist, že většina čtenářů si bude pamatovat na poslední velkou krizi, která proběhla roku 2008, kdy byly přírůstky v nezaměstnanosti šokující a lidé jen horko těžko celé měsíce sháněli zaměstnání. Pamatuji si, jak často jsme v té době doma řešili, že je štěstí, že můj otec pracuje na místě, kde se bez něj nehne vůbec nic, a tak by byl až tím posledním zaměstnancem, kterého by propustili. Pracovní místa se jistě brzo stanou opět takto hojně řešenou záležitostí, protože firmy propouštěly již po covidu a tohle situaci dorazí.

Autorský článek - komentář. Další zdroje: Nytimes.com, Svethospodarstvi.cz, Novinky.cz, Aazdravi.cz

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Ivanka Trump se prohání v Egyptě na velbloudech jen několik dní poté, co prasklo, že donáší FBI na svého...

Styl

Friluftsliv je další skandinávská tradice, která zlepšuje psychickou pohodu během podzimu a zimy. Dokáže...

Tech

Nejrychlejší vlaky světa: Čínský maglev letí rychlostí až 460 kilometrů v hodině