Covidová pandemie má na Čechy i dobrý vliv. Pijí nejméně piva od roku 1989 a žijí zdravěji
Pandemie v mnoha ohledech přiměla Čechy ke zdravějšímu stravování. Ať už dobrovolně či vynuceně. Snaha o posílení imunitního systému je například vede ke konzumaci většího množství ovoce a zeleniny a hovězí maso nahrazují drůbežím, či dokonce rybami. Zavřené hospody a restaurace je zase přiměly pít méně piva.
Spotřeba „národního nápoje“ tak loni klesla pod 140 litrů na osobu, poprvé minimálně od roku 1989, od kdy ČSÚ zveřejňuje příslušnou časovou řadu. Naproti tomu roční spotřeba lihovin se meziročně prakticky nezměnila, klesla ze 7,1 na rovných sedm litrů na obyvatele.
Češi v průměru loni zkonzumovali 139,9 litru piva, tedy zhruba 280 půllitrů, na osobu. Denně si tak dopřejí v průměru o trochu víc než „třetinku“ zlatavého moku. V celém období po roce 1989 pivu nejvíce holdovali v roce 2005, kdy zkonzumovali 163,5 litru piva na osobu, tedy 327 půllitrů.
Lihovin ovšem Češi loni stále pili více než v první polovině uplynulého desetiletí, kdy se v letech 2011 až 2015 průměrná spotřeba lihovin na hlavu pohybovala soustavně pod úrovní sedmi litrů ročně. Přitom ministerstvo financí loňské navýšení spotřební daně z lihovin zdůvodňovalo snahou o odrazení od jejich spotřeby. Výsledky této snahy tak zatím příliš patrné nejsou.
I tak to není v celosvětovém měřítku žádná hrůza. Navzdory tomu, že se o Česku často mluví jako o národu pijanů. Podle nového průzkumu agentury Global Drug Survey se během covidové pandemie nejčastěji opíjeli Australané, každý z nich v průměru skoro 27krát za rok. Za Austrálií skončily Dánsko a Finsko.
„Pandemické omezení konzumace piva, ale také vína je výraznější než omezení konzumace lihovin. Zavření hospod a restaurací tak na spotřebu tvrdého alkoholu dolehlo relativně nejméně. Češi evidentně prakticky plně nahradili nemožnost jeho konzumace v pohostinském zařízení konzumací v domácích podmínkách,“ komentoval situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Zdroj: Český statistický úřad, lukaskovanda.cz, CNN Prima News.
