KOMENTÁŘ: Ženy mučíme zákazy potratů či nuceným poslechem tlukotu srdce plodu. Kam až to zajde a kde je odpovědnost ze strany mužů?
Není to zase tak dlouho, co v Americe schválili zákaz potratů a nyní o jejich podmínkách a případných povoleních již jednají jednotlivé státy. Během tohoto procesu se objevovaly různé názory, jako že žena zvládne být matkou a u toho si budovat kariéru. Dle mého to však ani trochu nesouvisí s problematikou zrušení potratů. Kam povede zákaz interrupce, si asi dovede představit jen málokdo. Bude přibývat dětí, kterých se rodiče zbaví po porodu nebo je budou nesnášet po zbytek života. Někteří je strčí do dětských domovů, kde je bude muset živit stát a ony se budou trápit. Mimo jiné se ženy budou snažit o potrat ve státech, které to povolí a budou na to vynakládat nemalé peníze. Žijeme ve světě, kde vládnou peníze, takže kdo bude potrat opravdu chtít, zařídí si ho s trochou kapitálu jinde, jen mnohem složitěji.
O omezení potratů nyní rozhodlo i Maďarsko. Tady však nedojde na zákaz, nýbrž budou potraty upraveny do formy, kdy si musí matka jako první poslechnout tlukot srdce plodu a pak se teprve smí rozhodnout o potratu. Jedná se o psychologický nátlak, aby se rozmyslela, zda dokáže dítě zabít.
K potratu potřebují maďarské ženy souhlas lékaře, který potvrdí, že byly seznámeny s životními funkcemi plodu. Tedy jinak řečeno, že jsou si vědomy, že zabíjí živé dítě. Do dvanáctého týdne těhotenství budou mít možnost se odvolat na osobní krizovou situaci a potrat podstoupit. Vše ale musí samozřejmě posoudit odborníci. Kéž by takové rozhodnutí vedlo alespoň ke zvýšení využívání antikoncepce a ne jen k nárůstu nešťastných a nechtěných dětí. Bohužel je ale nad sluce jasné, že zejména jednodušší lidé si s tímhle vrásky předem dělat nebudou.
Fascinující na tom dění kolem potratů je, že to byla odjakživa záležitost čistě ženy. Přitom si myslím, že je to hned několik faktorů, které by měly být zohledněny v souvislosti s tím, že dítě má i otce. Je to totiž něco, co opomíjí snad každá země na světě. Za příklad můžeme dát potraty u nás. Vynechám nyní ty, ke kterým dojde ze závažných – kupříkladu zdravotních – důvodů. Pokud se jedná o svévolné rozhodnutí, že dítě nechci, protože pro něj nemám podmínky nebo schopnosti se starat, v podstatě přijde žena, rozhodne, že dítě nechce a provede potrat. Na názor muže, který dítě počal spolu s ní, se nikdo neptá. I v případě, že by jej chtěl vychovávat, rozhodnutí je v rukou ženy. Na druhé straně tu máme páry, kde se žena rozhodne dítě si ponechat za každou cenu, přestože jej otec nechce a on nemá šanci, aby ji přiměl k potratu. Zbytek života tak musí na potomka platit a jeho názor opět není zohledněn.
Celá první polovina problému, jak jej vidím, tedy spočívá v tom, že už doposud byly potraty nastaveny poněkud chybně jako záležitost výhradně žen. Od toho se odvíjí i to, k čemu se chci dostat. Pokud ženy v Maďarsku přijdou na potrat, jsou to pouze ony, kdo musí podstoupit „informační schůzku“, kde si poslechnou tlukot srdce dítěte. Muži jsou z této povinnosti opět vyjmuti, jako by se jich celá záležitost netýkala. Na světě přitom není jediná žena, jež by počala dítě bez muže.
S návrhem na podobné podmínění potratu přišla v Maďarsku pravice. Zdejší vláda patří k těm křesťansky nakloněným, a tak touto formou podporuje ideál tradiční rodiny. Podmínka poslechnout si tlukot srdce, než bude plod odstraněn, je vlastně jen způsobem, jak odlehčit omezení potratů, se kterým by se veřejnost jen těžko srovnávala. Aby ne, když to znamená, že na svět přijde spousta dětí, o které se nebude mít, kdo postarat, nebo vyrostou v rodinách jako nechtěné. Kdekomu může zákaz potratů nepříjemně zkomplikovat život. Samozřejmě nejsem zastáncem nezodpovědných lidí, kteří si nechají udělat dítě a pak běží na potrat. Existuje ale i mnoho jiných situací, do kterých se člověk může dostat a rozhodnout se, že potrat je v nich tím nejlepším řešením. Já chci vědět, kdo se bude starat o všechny ty nechtěné děti v Americe, kde potratům chtějí zabránit úplně. Tím, že ženu přinutíme si dítě nechat, ji nepřimějeme jej milovat nebo vychovávat.
Muži a potraty
Jak jsem zmínil, na celé situaci mě nejvíce zaráží to, že těhotenství a interrupce je jen záležitostí ženy. Narazil jsem na nejrůznější názory, že žena není nesvéprávná, aby potřebovala k rozhodnutí o svém těle názor manžela či partnera. Já mám z toho ale pocit, že muž v tomto případě tedy za nesvéprávného považován je. Vždyť dítě přece není jen matčino.
Neříkám, že je to na řešení jednoduchá situace. Plno žen nemusí přiznat, kdo je otcem jejich dítěte, některé mohly být znásilněny a v takových případech musí být samozřejmě přístup jiný. Ale z logiky věci nechat rozhodovat pouze matku a pouze matku nutit podstoupit psychologický nátlak není vůbec správný přístup a ve 21. století už i poněkud nemoderní. Stále se všude mluví o zrovnoprávnění a vzájemném respektu, pak si myslím, že muž by měl být do celého procesu zahrnut a respektován jako rodič stejnou měrou jako matka.
A ať mi proboha nikdo neříká nic o tom, že žena je jediná, kdo má právo rozhodovat o svém těle. Mnohým z nich bych na to řekl, že měly samozřejmě právo rozhodnout se pro antikoncepci, tělísko nebo kondom. Není tomu tak?
Pokud muž nebo žena není připraven nebo nikdy nechce být rodičem, měl by převzít osobní odpovědnost za nákup a používání účinné antikoncepce. Možná budeme brzo potřebovat poskytování antikoncepce zdarma pro každého dospělého, který ji chce. Lidé si totiž dělají čím dál menší hlavu s podobnými problémy a děti začínají sexuálně žít mnohem dříve, než jak tomu vylo v minulosti. Myslím, že to je menší zlo než přivést na svět dítě, které není chtěné.
Pokud by například v Maďarsku zapojili do procesu před potratem i muže, představme si modelový příklad. Žena, o kterou partner nechce pečovat a zajistit její dítě, potřebuje potrat, přestože sama by se o dítě ráda starala. Co když ale psychologický nátlak na takového muže zapůsobí a po uvědomění, že zabíjí živý plod, změní názor? Nejde tu jen o omezování potratů, které nevidím jako správné. Především k nim nejspíš nesdílíme ten správný přístup.
Kdyby mohli muži rozhodovat o potratech a být jejich součástí, myslím si, že by to na obou stranách vyvolalo mnohem větší obezřetnost, pokud jde o nechtěné početí. Lidé dnes spoléhají na potratové pilulky nebo lékařské zákroky a mnohdy naprosto zbytečně, protože se prostě jen nenamáhali chránit.
Stát se rodičem má být jedním z nejvíce vzrušujících i stresujících okamžiků, se kterými se budete v životě potýkat. Ztráta dítěte je prý jedna z nejhorších a nikdo by jej neměl zažít. Za život dítěte by zkrátka měly mít odpovědnost oba rodiče a od početí by jejich rozhodnutí měla být zohledňována rovnocenně. Pošlete muže na gynekologii a nechte ho sledovat vyšetřování plodu, pokud to musí podstoupit matka, aby mohl být potomek zbaven naděje na život.
Autorská článek - komentář. Další zdroje: Ct24.ceskatelevize.cz,
